Zaplatím kritiky. Nedal vysvětlit,
že nemám pohotově tak velkou sumu, musí počkat až
bude prodán zámek. pak se
zdálo, položil pohovky, jakoby chtěl něčem po
hodlně myslit. krejčímu mne dovedete. Vyňal ní
cukrátko nechal proklouznout mezi rty. Křeč jím otřásla. Vidíte,
vždyť skoro ani nevím, žena je.. Dejte
mi zítra, dnes večer, nebo ne: dejte hned. Viděl
jsem, vytahuje kapsy kovovou krabičku. Křičel: »Dejte dvacet tisíc franků
napřed abych mohl pozvat Moulin-Rouge pana Léona
Saye krásnou Hollanďanku. Když rozkouši,
zaprasklo jakoby sklo lámal. . osmačtyřicet let.620 PAUL ADAMI
Dával jsem něho pozor svého psacího stolu, neustá
vaje přemlouvat Nepromluvil již. Když mluvil,
skládaly kolem úst hluboké vrásky, tekly nich
potůčky potu zčernalého kouřem lokomotivy. Šel dveřím.1
Ó! Lidi jsou holota!* Slzy vytryskly očí. Zjistili jsme od-
úmrt křičel úžasem, radostí šílenstvím.
. Jeho límeček nebyl než kus pro
močeného prádla svinutého kolem červeného krku, křičel:
»Dvě stě tisíc franků Budu mít dům, koně, kočár Vy
zdvihnu 20.
»Béřete jeden den štěstí. Jenom děvky ho
spody, zlatce, které nepřestaly při extasi žvýkat
chleba jsem osmačtyřicet tak zrovna abych něco
užil.. Telegrafoval
jsem mu. Půjdu
do lázní. Teprve čtvrt hodiny jsem pozoroval, mrtev. Achl.. Prodávají tam
prý hotové šaty Musím zaopatřit hodinky hedbávné
košile Budu mít hedbávné košile ženy, ženy.
Na dně krabičky zůstaly dvě skleněné kuličky, naplněné do
polovice bezbarvým tekutým jedem.* >Vaši sestru?* >Ne,
chtěl jsem řiď některou jako krásná Hollanďanka. Obrátil zády ke
mně, obličejem oknu sklonil nad papírem. Poněvadž nebylo žádných bliž
ších příbuzných, dědil její bratr pan Smithers. Žádal,
abych dal 20000 fr. Zdvihl se...000 franků. Jmenoval universálními dědici nej-
bližší příbuzné nebožky své ženy důkaz vděčnosti to,
že vytvořili její karakter, který připravil >půl roku úplného
štěstí. »Čekat!« Uhodil rukou stůl. Pozvu
pana Léona Saye oběd Moulin-Rouge.000 franků Dejte 20.
Byl ohromný, nanejvýš veselý, sešlý. Dupal nohama. Co? se^ ne
obědvá Moulin-Rouge? Tak kde, prosím vás?. Přijel prvním rychlíkem. Pot mu
prýštil ještě prudčeji.* Pátrali jsme dědici.
Nebudu šířit jednotlivých bodech závěti, kterou
baron zanechal pultě. Podlaha se
houpala pod jeho kroky. dám tisku své pojednání..< Nepo
slouchal moji odpověď
