Mám kupce 200. Prozatím
vyplaťte cenné papíry obnovte účet bance, aby mi
neodmítali cheky. Mezi spoustou
ostatních systémů jeho systém zapomnělo. Zdvihl se, byl malý,
štíhlý, koketní, jemným vousem. Odpustíte mi?« >Ale,
vždyť nemáte žádných peněz. Zlobil se
proto mne. >Jak to? Což nečtete
mé dopisy?< »Můj milý, myslil jsem si, mne nich
jako obyčejně napravujete; nařídil jsem sluhovi, aby nich
vybral peníze rukopisy spálil..NOTÁŘOVO VYPRAVOVÁNÍ.«
Po roce, když vykonal své jachtě společnosti
dvou přátel-příživníků osmi hezkých děvčat cestu kolem
světa, přišel mně baron pro peníze. Vyměňovali jsme řidčeji dopisy.*
— >Tak co?« »Pah!. Rozhodnu se, odejdu tohoto světa. Jeho lysina leskla.000. Jeho pojednání četlo
ve veřejné schůzi sklidilo souhlas odpor.< Žádných >Totiž
maličkost: Zámeček Pikardii. Podařilo mi, byl jme
nován členem naší společnosti pro Mezinárodní Obchod.
.
V době platil rrtůj klient baron Herlerault stále větší
sumy přátelství tanečnic umění jockeyů. Pozoroval jsem jej. Utáhl vestu, zapjal kabát,
urovnal záhyb spodkách posadil malému pultu. Nechci vidět cizí tváře místě starých portrétů.< >Pronajmeme.000 livrů ročních příjmů. Ale jeho psaní
byla stále plna nešťastného stesku byly nich vždy stopy
po slzách. Nedopustil navzdor mým upo
zorněním, aby začalo hospodařit. Aby mohl cestu
skončit, musil vypůjčit jachtu.
Čas míjel. Ne? Vidíte, můj
drahý, vám třiapadesát let, máte sebou život světáka,
můžete odhodlat »Nechci, aby prodal dokud
budu živě můj rodinný zámek. Správa jeho
jmění mne cele zaměstnávala.
Zdálo se, povděčen. 619
nečně rád, když jsme rozloučili. Začínal nelíbit. Čekal
jsem vrátíte, abychom uzavřeli koupi. Uložím jako
doživptní rentu. Stalo potřebou
vidět vrátné hotelích zazažené jeho královským zpropit-
ným lehká děvčata omámená velkými měsíčními gážemi
a těžkými safíry, jimiž krášlil; jeho mánií bylo totiž sbírat
krásné exempláry tohoto drahokamu. Přimhouřil oko.* —
>Také ne.< Hvízdal si, ruce měl kapse
a hleděl strop. Nezdál
se být bledý. Tak budete mít 12. Pan Smithers dopisovat Vyměňovali jsme
filosofická ekonomická díla.
Budete klidně žít klubu dáte zase svého zamilo
vaného studia byzantském klenotnictví.
Ke všem mým radám jen odpovídal: ^Příteli, nebudu
už moci ukládat své safíry krásná hrdla nebo hed-
bávných vlasů jako klenotnice, bude pozemská pouť
u konce
