< >Pronajmeme.< Žádných >Totiž
maličkost: Zámeček Pikardii.
Čas míjel. Přimhouřil oko. Ale jeho psaní
byla stále plna nešťastného stesku byly nich vždy stopy
po slzách. Nechci vidět cizí tváře místě starých portrétů. Prozatím
vyplaťte cenné papíry obnovte účet bance, aby mi
neodmítali cheky. Rozhodnu se, odejdu tohoto světa. Nedopustil navzdor mým upo
zorněním, aby začalo hospodařit. Utáhl vestu, zapjal kabát,
urovnal záhyb spodkách posadil malému pultu. Pan Smithers dopisovat Vyměňovali jsme
filosofická ekonomická díla.*
— >Tak co?« »Pah!. Jeho lysina leskla. Začínal nelíbit. Podařilo mi, byl jme
nován členem naší společnosti pro Mezinárodní Obchod..000 livrů ročních příjmů. Odpustíte mi?« >Ale,
vždyť nemáte žádných peněz. Nezdál
se být bledý. Mezi spoustou
ostatních systémů jeho systém zapomnělo. Vyměňovali jsme řidčeji dopisy. Uložím jako
doživptní rentu. Mám kupce 200.
Budete klidně žít klubu dáte zase svého zamilo
vaného studia byzantském klenotnictví.000.
Ke všem mým radám jen odpovídal: ^Příteli, nebudu
už moci ukládat své safíry krásná hrdla nebo hed-
bávných vlasů jako klenotnice, bude pozemská pouť
u konce. Jeho pojednání četlo
ve veřejné schůzi sklidilo souhlas odpor. Tak budete mít 12. Zdvihl se, byl malý,
štíhlý, koketní, jemným vousem.< Hvízdal si, ruce měl kapse
a hleděl strop. Stalo potřebou
vidět vrátné hotelích zazažené jeho královským zpropit-
ným lehká děvčata omámená velkými měsíčními gážemi
a těžkými safíry, jimiž krášlil; jeho mánií bylo totiž sbírat
krásné exempláry tohoto drahokamu. Čekal
jsem vrátíte, abychom uzavřeli koupi. 619
nečně rád, když jsme rozloučili. Správa jeho
jmění mne cele zaměstnávala. Ne? Vidíte, můj
drahý, vám třiapadesát let, máte sebou život světáka,
můžete odhodlat »Nechci, aby prodal dokud
budu živě můj rodinný zámek. Aby mohl cestu
skončit, musil vypůjčit jachtu.* —
>Také ne. Zlobil se
proto mne.NOTÁŘOVO VYPRAVOVÁNÍ.
Zdálo se, povděčen.
. >Jak to? Což nečtete
mé dopisy?< »Můj milý, myslil jsem si, mne nich
jako obyčejně napravujete; nařídil jsem sluhovi, aby nich
vybral peníze rukopisy spálil.
V době platil rrtůj klient baron Herlerault stále větší
sumy přátelství tanečnic umění jockeyů.«
Po roce, když vykonal své jachtě společnosti
dvou přátel-příživníků osmi hezkých děvčat cestu kolem
světa, přišel mně baron pro peníze. Pozoroval jsem jej
