ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 627 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nechci vidět cizí tváře místě starých portrétů. Ne? Vidíte, můj drahý, vám třiapadesát let, máte sebou život světáka, můžete odhodlat »Nechci, aby prodal dokud budu živě můj rodinný zámek. Správa jeho jmění mne cele zaměstnávala. Nezdál se být bledý.* — >Tak co?« »Pah!. Budete klidně žít klubu dáte zase svého zamilo­ vaného studia byzantském klenotnictví. Čekal jsem vrátíte, abychom uzavřeli koupi.< >Pronajmeme. Podařilo mi, byl jme­ nován členem naší společnosti pro Mezinárodní Obchod.000 livrů ročních příjmů. Ale jeho psaní byla stále plna nešťastného stesku byly nich vždy stopy po slzách.< Hvízdal si, ruce měl kapse a hleděl strop. Stalo potřebou vidět vrátné hotelích zazažené jeho královským zpropit- ným lehká děvčata omámená velkými měsíčními gážemi a těžkými safíry, jimiž krášlil; jeho mánií bylo totiž sbírat krásné exempláry tohoto drahokamu. Utáhl vestu, zapjal kabát, urovnal záhyb spodkách posadil malému pultu. Jeho lysina leskla. Jeho pojednání četlo ve veřejné schůzi sklidilo souhlas odpor. Tak budete mít 12. Vyměňovali jsme řidčeji dopisy. V době platil rrtůj klient baron Herlerault stále větší sumy přátelství tanečnic umění jockeyů. Mezi spoustou ostatních systémů jeho systém zapomnělo. Rozhodnu se, odejdu tohoto světa. Mám kupce 200. Zdvihl se, byl malý, štíhlý, koketní, jemným vousem. >Jak to? Což nečtete mé dopisy?< »Můj milý, myslil jsem si, mne nich jako obyčejně napravujete; nařídil jsem sluhovi, aby nich vybral peníze rukopisy spálil.< Žádných >Totiž maličkost: Zámeček Pikardii. Začínal nelíbit. Pan Smithers dopisovat Vyměňovali jsme filosofická ekonomická díla. Přimhouřil oko.* — >Také ne.« Po roce, když vykonal své jachtě společnosti dvou přátel-příživníků osmi hezkých děvčat cestu kolem světa, přišel mně baron pro peníze. Zlobil se proto mne. Odpustíte mi?« >Ale, vždyť nemáte žádných peněz.. Čas míjel. 619 nečně rád, když jsme rozloučili. Pozoroval jsem jej. Nedopustil navzdor mým upo­ zorněním, aby začalo hospodařit. .NOTÁŘOVO VYPRAVOVÁNÍ. Zdálo se, povděčen.000. Ke všem mým radám jen odpovídal: ^Příteli, nebudu už moci ukládat své safíry krásná hrdla nebo hed- bávných vlasů jako klenotnice, bude pozemská pouť u konce. Aby mohl cestu skončit, musil vypůjčit jachtu. Prozatím vyplaťte cenné papíry obnovte účet bance, aby mi neodmítali cheky. Uložím jako doživptní rentu