ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 627 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ke všem mým radám jen odpovídal: ^Příteli, nebudu už moci ukládat své safíry krásná hrdla nebo hed- bávných vlasů jako klenotnice, bude pozemská pouť u konce.< >Pronajmeme. Nechci vidět cizí tváře místě starých portrétů.< Žádných >Totiž maličkost: Zámeček Pikardii. Podařilo mi, byl jme­ nován členem naší společnosti pro Mezinárodní Obchod.< Hvízdal si, ruce měl kapse a hleděl strop. Nezdál se být bledý. Ne? Vidíte, můj drahý, vám třiapadesát let, máte sebou život světáka, můžete odhodlat »Nechci, aby prodal dokud budu živě můj rodinný zámek. Tak budete mít 12. Přimhouřil oko. Mám kupce 200. Mezi spoustou ostatních systémů jeho systém zapomnělo. ..000 livrů ročních příjmů. Čekal jsem vrátíte, abychom uzavřeli koupi. Čas míjel. Začínal nelíbit. Zdvihl se, byl malý, štíhlý, koketní, jemným vousem.* — >Tak co?« »Pah!. Zdálo se, povděčen.000. Pan Smithers dopisovat Vyměňovali jsme filosofická ekonomická díla. Pozoroval jsem jej.« Po roce, když vykonal své jachtě společnosti dvou přátel-příživníků osmi hezkých děvčat cestu kolem světa, přišel mně baron pro peníze. Stalo potřebou vidět vrátné hotelích zazažené jeho královským zpropit- ným lehká děvčata omámená velkými měsíčními gážemi a těžkými safíry, jimiž krášlil; jeho mánií bylo totiž sbírat krásné exempláry tohoto drahokamu. Vyměňovali jsme řidčeji dopisy. Nedopustil navzdor mým upo­ zorněním, aby začalo hospodařit. Budete klidně žít klubu dáte zase svého zamilo­ vaného studia byzantském klenotnictví. Utáhl vestu, zapjal kabát, urovnal záhyb spodkách posadil malému pultu. >Jak to? Což nečtete mé dopisy?< »Můj milý, myslil jsem si, mne nich jako obyčejně napravujete; nařídil jsem sluhovi, aby nich vybral peníze rukopisy spálil. Rozhodnu se, odejdu tohoto světa. Uložím jako doživptní rentu. Jeho lysina leskla.* — >Také ne. Jeho pojednání četlo ve veřejné schůzi sklidilo souhlas odpor. Aby mohl cestu skončit, musil vypůjčit jachtu. Ale jeho psaní byla stále plna nešťastného stesku byly nich vždy stopy po slzách. Správa jeho jmění mne cele zaměstnávala. Zlobil se proto mne. Prozatím vyplaťte cenné papíry obnovte účet bance, aby mi neodmítali cheky. V době platil rrtůj klient baron Herlerault stále větší sumy přátelství tanečnic umění jockeyů.NOTÁŘOVO VYPRAVOVÁNÍ. 619 nečně rád, když jsme rozloučili. Odpustíte mi?« >Ale, vždyť nemáte žádných peněz