ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 627 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zlobil se proto mne. Stalo potřebou vidět vrátné hotelích zazažené jeho královským zpropit- ným lehká děvčata omámená velkými měsíčními gážemi a těžkými safíry, jimiž krášlil; jeho mánií bylo totiž sbírat krásné exempláry tohoto drahokamu. Ne? Vidíte, můj drahý, vám třiapadesát let, máte sebou život světáka, můžete odhodlat »Nechci, aby prodal dokud budu živě můj rodinný zámek. Správa jeho jmění mne cele zaměstnávala. >Jak to? Což nečtete mé dopisy?< »Můj milý, myslil jsem si, mne nich jako obyčejně napravujete; nařídil jsem sluhovi, aby nich vybral peníze rukopisy spálil. Mezi spoustou ostatních systémů jeho systém zapomnělo. Tak budete mít 12. Nezdál se být bledý. Vyměňovali jsme řidčeji dopisy.< Žádných >Totiž maličkost: Zámeček Pikardii. 619 nečně rád, když jsme rozloučili. . Budete klidně žít klubu dáte zase svého zamilo­ vaného studia byzantském klenotnictví. Odpustíte mi?« >Ale, vždyť nemáte žádných peněz. Aby mohl cestu skončit, musil vypůjčit jachtu. Pan Smithers dopisovat Vyměňovali jsme filosofická ekonomická díla.« Po roce, když vykonal své jachtě společnosti dvou přátel-příživníků osmi hezkých děvčat cestu kolem světa, přišel mně baron pro peníze. Čekal jsem vrátíte, abychom uzavřeli koupi. Utáhl vestu, zapjal kabát, urovnal záhyb spodkách posadil malému pultu. Začínal nelíbit. Ke všem mým radám jen odpovídal: ^Příteli, nebudu už moci ukládat své safíry krásná hrdla nebo hed- bávných vlasů jako klenotnice, bude pozemská pouť u konce. Prozatím vyplaťte cenné papíry obnovte účet bance, aby mi neodmítali cheky.000.< Hvízdal si, ruce měl kapse a hleděl strop.. Nechci vidět cizí tváře místě starých portrétů. Zdálo se, povděčen.* — >Tak co?« »Pah!.* — >Také ne.000 livrů ročních příjmů. Ale jeho psaní byla stále plna nešťastného stesku byly nich vždy stopy po slzách. Jeho lysina leskla. Pozoroval jsem jej. Jeho pojednání četlo ve veřejné schůzi sklidilo souhlas odpor. Nedopustil navzdor mým upo­ zorněním, aby začalo hospodařit. Čas míjel. Rozhodnu se, odejdu tohoto světa. V době platil rrtůj klient baron Herlerault stále větší sumy přátelství tanečnic umění jockeyů. Uložím jako doživptní rentu. Zdvihl se, byl malý, štíhlý, koketní, jemným vousem.NOTÁŘOVO VYPRAVOVÁNÍ. Mám kupce 200.< >Pronajmeme. Podařilo mi, byl jme­ nován členem naší společnosti pro Mezinárodní Obchod. Přimhouřil oko