ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 627 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vyměňovali jsme řidčeji dopisy. Začínal nelíbit. Budete klidně žít klubu dáte zase svého zamilo­ vaného studia byzantském klenotnictví. Pan Smithers dopisovat Vyměňovali jsme filosofická ekonomická díla. Správa jeho jmění mne cele zaměstnávala. Jeho lysina leskla. Zlobil se proto mne. Rozhodnu se, odejdu tohoto světa. Mám kupce 200. Pozoroval jsem jej. Tak budete mít 12. V době platil rrtůj klient baron Herlerault stále větší sumy přátelství tanečnic umění jockeyů. Ale jeho psaní byla stále plna nešťastného stesku byly nich vždy stopy po slzách. Ke všem mým radám jen odpovídal: ^Příteli, nebudu už moci ukládat své safíry krásná hrdla nebo hed- bávných vlasů jako klenotnice, bude pozemská pouť u konce.* — >Tak co?« »Pah!.« Po roce, když vykonal své jachtě společnosti dvou přátel-příživníků osmi hezkých děvčat cestu kolem světa, přišel mně baron pro peníze.< Hvízdal si, ruce měl kapse a hleděl strop. Nezdál se být bledý. Přimhouřil oko. Prozatím vyplaťte cenné papíry obnovte účet bance, aby mi neodmítali cheky. Stalo potřebou vidět vrátné hotelích zazažené jeho královským zpropit- ným lehká děvčata omámená velkými měsíčními gážemi a těžkými safíry, jimiž krášlil; jeho mánií bylo totiž sbírat krásné exempláry tohoto drahokamu. Aby mohl cestu skončit, musil vypůjčit jachtu. Ne? Vidíte, můj drahý, vám třiapadesát let, máte sebou život světáka, můžete odhodlat »Nechci, aby prodal dokud budu živě můj rodinný zámek.< >Pronajmeme. Čas míjel.000 livrů ročních příjmů. Nechci vidět cizí tváře místě starých portrétů. 619 nečně rád, když jsme rozloučili. Jeho pojednání četlo ve veřejné schůzi sklidilo souhlas odpor.< Žádných >Totiž maličkost: Zámeček Pikardii. Zdálo se, povděčen. >Jak to? Což nečtete mé dopisy?< »Můj milý, myslil jsem si, mne nich jako obyčejně napravujete; nařídil jsem sluhovi, aby nich vybral peníze rukopisy spálil. Čekal jsem vrátíte, abychom uzavřeli koupi. Podařilo mi, byl jme­ nován členem naší společnosti pro Mezinárodní Obchod. Mezi spoustou ostatních systémů jeho systém zapomnělo. Utáhl vestu, zapjal kabát, urovnal záhyb spodkách posadil malému pultu. Nedopustil navzdor mým upo­ zorněním, aby začalo hospodařit. .NOTÁŘOVO VYPRAVOVÁNÍ..* — >Také ne. Uložím jako doživptní rentu.000. Zdvihl se, byl malý, štíhlý, koketní, jemným vousem. Odpustíte mi?« >Ale, vždyť nemáte žádných peněz