ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 626 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
sestra celního úředníka, unavená hned zpočátku skrovnýi životem venkově, odjela mladým vyslaneckým přín čím Paříže. Zapotil se, když nich mluvil. tak jsem byl ko . Mezi ně­ kolika jmény, jež jsem uvedl, vyvolalo jméno barona Herleraulta trapnou vzpomínku. >Ale,< ujišťoval, >jeho odvislost od představených, kterou způsobila jeho bída potom zu­ božená postava obojí napřed snižovala ostatních lidí. Myslil, podařilo objevit systém všeobecné reformy evropského celnictví. Byla tam známa pod jménem krásna Hollandanky zemřela barona Herleraulta, který r oddal >in extremis«, měl totiž velice rád. Tato vzpomínk jen zvětšila páně Smithersovy žaloby.* Tyto naděje uváděly pana Smithersa velké nadšení. Ale napadlo také, že mohl spořit nebo získat najednou velkou sumu. Vzdychal, otíral čelo ostříhanou, skoro lysou lebku, aby zakryl vytrysklou slzu, hleděl velmi daleko ulice, pak otřel brejle pokrčil rameny. Ba, pracoval již svém pojednání. Trpí-li pro své malé dluhy drzé vě­ řitele, jsou millionáři, kteří ženou výdělkem 20. Vysmívali mu. pro jeho neelegantní vzhled jeho těžkopádnost. Nedovedl přemoci,, aby trochu nepoplakal. Hladil svou ostříhanou lebku, upravoval brejle.000 zlatých, mohl by, když vyzout služby, vzít aspoň roční dovolenou. Nedovedl zjednat nejmenší autority. Pak, myslil, již měl klidný život, asi 60.000 luisdorů právě tak horečně jako zlatými. Když jsme jedli, počítal, jakou řadu vzácných pokrmů legendár­ ních vín mohli bychom pořídit místo našeho prostého- oběda.000 zlatých příjmů, mohl bydlit venkově- blízko moře, měl koně, vozík, rozsáhlý kurník zahradu, v níž dařily vzácné tulipány.618 PAUL ADAMI Celního úředníka posedla potřeba stát boháčem. Pak koupil drahé šaty, přijímal hosty svém bytě, cestoval dal vytisknout svou práci; tak dovedl svou myšlenku vítězství. Ne­ ustále trápil jeho šosatý kabát spodky, jež byly kdysi černé ted skoro sezelenaly, jeho vybledlý plstěný klobouk, jeho těžké polobotky. Nezbylo než říci, jak málo uspokojí bohatství ty, kterým náleží. Kdyby vyhrál svůj jediný los aspoň 10. Jedna slečen Smithersových. Těmi- penězi dobyl Paříže, Šest dní, šest týdnů nebo šest měsíců užíval nádherného rozkošivého života, jak se o něm každodenně píše oblíbených časopisech. pod jeho, jako konopí hrubého vousu řítila slova kapky slin. Kazdou chvíli přál nějaké nákladné radosti. Znenáhla přiznal, touží ještě něčem jiném než aby měl velké služné