ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 626 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jedna slečen Smithersových. tak jsem byl ko . Nedovedl zjednat nejmenší autority. Nedovedl přemoci,, aby trochu nepoplakal. Vzdychal, otíral čelo ostříhanou, skoro lysou lebku, aby zakryl vytrysklou slzu, hleděl velmi daleko ulice, pak otřel brejle pokrčil rameny.618 PAUL ADAMI Celního úředníka posedla potřeba stát boháčem. Zapotil se, když nich mluvil. Vysmívali mu. Mezi ně­ kolika jmény, jež jsem uvedl, vyvolalo jméno barona Herleraulta trapnou vzpomínku.* Tyto naděje uváděly pana Smithersa velké nadšení.000 zlatých příjmů, mohl bydlit venkově- blízko moře, měl koně, vozík, rozsáhlý kurník zahradu, v níž dařily vzácné tulipány. Kazdou chvíli přál nějaké nákladné radosti. Ne­ ustále trápil jeho šosatý kabát spodky, jež byly kdysi černé ted skoro sezelenaly, jeho vybledlý plstěný klobouk, jeho těžké polobotky. Těmi- penězi dobyl Paříže, Šest dní, šest týdnů nebo šest měsíců užíval nádherného rozkošivého života, jak se o něm každodenně píše oblíbených časopisech. sestra celního úředníka, unavená hned zpočátku skrovnýi životem venkově, odjela mladým vyslaneckým přín čím Paříže. Hladil svou ostříhanou lebku, upravoval brejle. Byla tam známa pod jménem krásna Hollandanky zemřela barona Herleraulta, který r oddal >in extremis«, měl totiž velice rád. Myslil, podařilo objevit systém všeobecné reformy evropského celnictví. >Ale,< ujišťoval, >jeho odvislost od představených, kterou způsobila jeho bída potom zu­ božená postava obojí napřed snižovala ostatních lidí. Trpí-li pro své malé dluhy drzé vě­ řitele, jsou millionáři, kteří ženou výdělkem 20. pro jeho neelegantní vzhled jeho těžkopádnost. Tato vzpomínk jen zvětšila páně Smithersovy žaloby. Ale napadlo také, že mohl spořit nebo získat najednou velkou sumu. Nezbylo než říci, jak málo uspokojí bohatství ty, kterým náleží. Pak koupil drahé šaty, přijímal hosty svém bytě, cestoval dal vytisknout svou práci; tak dovedl svou myšlenku vítězství. Znenáhla přiznal, touží ještě něčem jiném než aby měl velké služné. Ba, pracoval již svém pojednání.000 zlatých, mohl by, když vyzout služby, vzít aspoň roční dovolenou. Když jsme jedli, počítal, jakou řadu vzácných pokrmů legendár­ ních vín mohli bychom pořídit místo našeho prostého- oběda. pod jeho, jako konopí hrubého vousu řítila slova kapky slin.000 luisdorů právě tak horečně jako zlatými. Pak, myslil, již měl klidný život, asi 60. Kdyby vyhrál svůj jediný los aspoň 10