ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 606 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
září úvodním místě. Ostatně sám Arnošt Procházka nazývá ony řádky >povšechnými, ra­ . Harracha, hr. Skoro všecky české listy vzpomenuly královského reskriptu 12. »Zvon« rozhoupal obranu Jiráska proti některým tvrzením mého "článku. Sjezd kroměříŽský byl český, olomoucký německý, ale tak ně­ mecký, pořadatelé nejen stále důraz kladli německý jeho ráz, ale předsedající každé naskytnuté příležitosti velmi příkře každou ná­ mitku odbyl, tvrdě, koná sjezd katolíků německý Čechové měli nedávném sjezdě Kroměříži času dosti, prohlásiti své poža­ davky zájmy své hájiti. S hlediska známé esthetiky obou jmenovaných kritiků celého jich směru jest úsudek jejich, třebas příkrý, přece jen přirozený důsledný. Při tom úplně pomí­ jíme, páni konservativního velkostatku neuznali záhodným věci té, která veliký dosah politický která dotýká našich zájmů, zpravit jen jediným slovem poslance českého národa. Jar. Pořadatelé sjezdu, dne Olomouce svolaného, pyšnili slavnými jmény účast­ níků sjezdu Kroměřížského, jako hr. začne zase třebas >Nár. což volné lásce Současně, kdy sjezd klerikálů, odbýván byl Olomouci protisjezd sociální demokracie. Klerikálni sjezd Olomouci. Listech* pánům těm podkuřovat, připomeneme jim. Citáty referátů pp. Podotknouti jest, týče se nejen »Šlechty«, ale velkostatkářů českých docela plebejskou červenou krví. Boží bojovníci mají čisté spojence. tato >beznárodní chasa*, když obecní rada olomoucká nedovolila redutní síni jinak jednati než německy, prohlásila ústy rodem přesvědčením ě- m řečníka Riegra, podmínku přijati nemůže, opatřeni to neslouží obecní radě olomoucké cti proto vzdává redut- ního sálu. Maji štěstí svými spojenci feudálními kavalíry právě tak, jako byrokratickými předsedy ministerstva, které při nedávné příleži­ tosti ještě nosili rukách. teskné předtuše píší >Nár. Stolberga, hr. také neděli stalo.* jsou ti naši nejvěrnější spojenci. odešla hotelu Pietschova, kde již mohla jednati česky i německy. Jsme zvědavi, jak universitě přednášelo svobodě ústavní, volném stěhování, svobodě spolčování, jež byly Pohlovi tak trnem očích. moc, kterou ruce, dráždi! Jak dělá politiku! Vyzývá své štěstí, o kterém jsme čísle minulém rozepsali! úloha mladočechů ? Je ovšem teď právě taková, jako byla tehdy, taková, iakou zaslu­ hují. tom výhradném němčeni rodině. však tvrdíme, druhý krok národnímu smíru právě tak mine cílem nezůstaví stopy, jako tomu bylo při kroku prvním. Jest tajemstvím posud, jak páni velkostatku uradili nás bez nás. Velkostatkářský kompromis. Nám nemůže býti lhostejno, bude-li nám čeliti sněmě 105 Němcům. spravedlivější intemacionalism sociální než klerikálni! Po třiceti letech. prostě opičí svých urozených vzorech. — Co týče našeho postaveni vůči tomu kompromisováni volebnímu, jest naše stanovisko jasné. Omezuji jen několik slov. Několik poznámek. Oba nechávají stejně holičkách. Článkem tímto jsem chtěl přispěti, ovšem svým způso­ bem oceněni významu Jiráskova dnech jeho jubilea není mou vinou, má-li mít polemické dozvuky. Arnošta Procházky Jiřího Karáska nedokázal >Zvon«, Jiráskovi bylo mladými nějak svévolně úmyslně, křivděno. čísle předešlém zmínili jsme se, kleri- kálové budou asi domáhati katolické university. Thuna. Listy*: »Konservativni šlechta mýlí, domnívá-li se, může dělati svými mandáty chce dáti komu chce.598 OZVUKY PABŘRKY. Tvrdíme, velkostatkářská kurie své man­ dáty drži neprávem pokud nestane právu pokud ty mandáty nebudou vráceny komu patří, lidu, jest nám zcela lho­ stejno, jakým způsobem rozdělí