Boží bojovníci mají čisté spojence. Harracha, hr. Jest tajemstvím posud, jak páni
velkostatku uradili nás bez nás. Několik poznámek. září úvodním místě.
Velkostatkářský kompromis. Stolberga, hr.
»Zvon« rozhoupal obranu Jiráska proti některým tvrzením
mého "článku.
Citáty referátů pp. odešla hotelu Pietschova, kde již mohla jednati česky
i německy. tato
>beznárodní chasa*, když obecní rada olomoucká nedovolila redutní
síni jinak jednati než německy, prohlásila ústy rodem přesvědčením ě-
m řečníka Riegra, podmínku přijati nemůže, opatřeni
to neslouží obecní radě olomoucké cti proto vzdává redut-
ního sálu.
Klerikálni sjezd Olomouci. Listech*
pánům těm podkuřovat, připomeneme jim. spravedlivější intemacionalism sociální než klerikálni!
Po třiceti letech. však tvrdíme, druhý
krok národnímu smíru právě tak mine cílem nezůstaví stopy,
jako tomu bylo při kroku prvním. Oba nechávají stejně holičkách. také neděli
stalo. čísle předešlém zmínili jsme se, kleri-
kálové budou asi domáhati katolické university.* jsou ti
naši nejvěrnější spojenci. Omezuji jen několik slov. Arnošta Procházky Jiřího Karáska nedokázal
>Zvon«, Jiráskovi bylo mladými nějak svévolně úmyslně, křivděno. Článkem tímto jsem chtěl přispěti, ovšem svým způso
bem oceněni významu Jiráskova dnech jeho jubilea není mou
vinou, má-li mít polemické dozvuky. tom
výhradném němčeni rodině. což volné lásce Současně, kdy sjezd
klerikálů, odbýván byl Olomouci protisjezd sociální demokracie. Skoro všecky české listy vzpomenuly královského
reskriptu 12. Tvrdíme, velkostatkářská kurie své man
dáty drži neprávem pokud nestane právu pokud ty
mandáty nebudou vráceny komu patří, lidu, jest nám zcela lho
stejno, jakým způsobem rozdělí. Nám nemůže býti lhostejno,
bude-li nám čeliti sněmě 105 Němcům. Sjezd kroměříŽský byl český, olomoucký německý, ale tak ně
mecký, pořadatelé nejen stále důraz kladli německý jeho ráz, ale
předsedající každé naskytnuté příležitosti velmi příkře každou ná
mitku odbyl, tvrdě, koná sjezd katolíků německý Čechové
měli nedávném sjezdě Kroměříži času dosti, prohlásiti své poža
davky zájmy své hájiti. Maji štěstí svými spojenci feudálními kavalíry právě tak,
jako byrokratickými předsedy ministerstva, které při nedávné příleži
tosti ještě nosili rukách. Listy*:
»Konservativni šlechta mýlí, domnívá-li se, může dělati svými
mandáty chce dáti komu chce.
Ostatně sám Arnošt Procházka nazývá ony řádky >povšechnými, ra
. Jsme zvědavi, jak universitě přednášelo svobodě
ústavní, volném stěhování, svobodě spolčování, jež byly Pohlovi
tak trnem očích. začne zase třebas >Nár. Podotknouti jest, týče
se nejen »Šlechty«, ale velkostatkářů českých docela plebejskou
červenou krví.598 OZVUKY PABŘRKY. prostě opičí svých urozených vzorech.
moc, kterou ruce, dráždi! Jak dělá politiku! Vyzývá své štěstí,
o kterém jsme čísle minulém rozepsali! úloha mladočechů ?
Je ovšem teď právě taková, jako byla tehdy, taková, iakou zaslu
hují.
S hlediska známé esthetiky obou jmenovaných kritiků celého jich
směru jest úsudek jejich, třebas příkrý, přece jen přirozený důsledný. teskné předtuše píší >Nár. —
Co týče našeho postaveni vůči tomu kompromisováni volebnímu,
jest naše stanovisko jasné. Při tom úplně pomí
jíme, páni konservativního velkostatku neuznali záhodným věci
té, která veliký dosah politický která dotýká našich zájmů,
zpravit jen jediným slovem poslance českého národa. Jar.
Thuna. Pořadatelé sjezdu,
dne Olomouce svolaného, pyšnili slavnými jmény účast
níků sjezdu Kroměřížského, jako hr