Listy*:
»Konservativni šlechta mýlí, domnívá-li se, může dělati svými
mandáty chce dáti komu chce. —
Co týče našeho postaveni vůči tomu kompromisováni volebnímu,
jest naše stanovisko jasné. Článkem tímto jsem chtěl přispěti, ovšem svým způso
bem oceněni významu Jiráskova dnech jeho jubilea není mou
vinou, má-li mít polemické dozvuky. Jar. tato
>beznárodní chasa*, když obecní rada olomoucká nedovolila redutní
síni jinak jednati než německy, prohlásila ústy rodem přesvědčením ě-
m řečníka Riegra, podmínku přijati nemůže, opatřeni
to neslouží obecní radě olomoucké cti proto vzdává redut-
ního sálu. Stolberga, hr. spravedlivější intemacionalism sociální než klerikálni!
Po třiceti letech. Oba nechávají stejně holičkách. však tvrdíme, druhý
krok národnímu smíru právě tak mine cílem nezůstaví stopy,
jako tomu bylo při kroku prvním. Sjezd kroměříŽský byl český, olomoucký německý, ale tak ně
mecký, pořadatelé nejen stále důraz kladli německý jeho ráz, ale
předsedající každé naskytnuté příležitosti velmi příkře každou ná
mitku odbyl, tvrdě, koná sjezd katolíků německý Čechové
měli nedávném sjezdě Kroměříži času dosti, prohlásiti své poža
davky zájmy své hájiti. Nám nemůže býti lhostejno,
bude-li nám čeliti sněmě 105 Němcům.
S hlediska známé esthetiky obou jmenovaných kritiků celého jich
směru jest úsudek jejich, třebas příkrý, přece jen přirozený důsledný. Maji štěstí svými spojenci feudálními kavalíry právě tak,
jako byrokratickými předsedy ministerstva, které při nedávné příleži
tosti ještě nosili rukách. Jest tajemstvím posud, jak páni
velkostatku uradili nás bez nás. Boží bojovníci mají čisté spojence.
Thuna. což volné lásce Současně, kdy sjezd
klerikálů, odbýván byl Olomouci protisjezd sociální demokracie.
Klerikálni sjezd Olomouci.
Ostatně sám Arnošt Procházka nazývá ony řádky >povšechnými, ra
. Pořadatelé sjezdu,
dne Olomouce svolaného, pyšnili slavnými jmény účast
níků sjezdu Kroměřížského, jako hr. také neděli
stalo. Tvrdíme, velkostatkářská kurie své man
dáty drži neprávem pokud nestane právu pokud ty
mandáty nebudou vráceny komu patří, lidu, jest nám zcela lho
stejno, jakým způsobem rozdělí. září úvodním místě. odešla hotelu Pietschova, kde již mohla jednati česky
i německy. Omezuji jen několik slov.598 OZVUKY PABŘRKY. teskné předtuše píší >Nár. Skoro všecky české listy vzpomenuly královského
reskriptu 12. prostě opičí svých urozených vzorech. začne zase třebas >Nár. Několik poznámek.
»Zvon« rozhoupal obranu Jiráska proti některým tvrzením
mého "článku. Podotknouti jest, týče
se nejen »Šlechty«, ale velkostatkářů českých docela plebejskou
červenou krví. Listech*
pánům těm podkuřovat, připomeneme jim.* jsou ti
naši nejvěrnější spojenci. Jsme zvědavi, jak universitě přednášelo svobodě
ústavní, volném stěhování, svobodě spolčování, jež byly Pohlovi
tak trnem očích. Při tom úplně pomí
jíme, páni konservativního velkostatku neuznali záhodným věci
té, která veliký dosah politický která dotýká našich zájmů,
zpravit jen jediným slovem poslance českého národa. Harracha, hr.
Velkostatkářský kompromis.
moc, kterou ruce, dráždi! Jak dělá politiku! Vyzývá své štěstí,
o kterém jsme čísle minulém rozepsali! úloha mladočechů ?
Je ovšem teď právě taková, jako byla tehdy, taková, iakou zaslu
hují.
Citáty referátů pp. čísle předešlém zmínili jsme se, kleri-
kálové budou asi domáhati katolické university. Arnošta Procházky Jiřího Karáska nedokázal
>Zvon«, Jiráskovi bylo mladými nějak svévolně úmyslně, křivděno. tom
výhradném němčeni rodině
