prvním kroku rozepsali jsme
se úvodním článku 14.
ROBERT BURDETTE. Neboť jak lze jinak
nazvat jednání pánů velkostatku ústavověrného než holým farizej-
stvim politickým komediantstvím, když mandáty, které jim byly
nabízeny formě zákonného návrhu, jejž zpupně odmítli, Žebrají teď
prostřednictvím vlády vlády byrokratické, která očích každého
aristokrata jako takového »rozeného politika* měla býti hodna
jen odmítnutí? Jestliže při prvním kroku ústaváci alespoň oko za
chovali zdání, teď objevují roli tak ubohé, toho člověka až
hnus pojímá. Pra
vili jsme čísle 14. dne července. Avšak hrdost aristokratů feudálních jde jen tam,
kde začíná přáni koruny. Ostatek tou aristokra
tickou hrdosti konservativnich feudálů vypadá dosti bledě.
Buquoy byl strany německé odmitnut tak hrubě, tom nebylo
možno neviděti urážky. Hrdost kavalirská kázala feudálům historickým
každý nový pokus odmítnouti limine, nepouštěti absolutně nikým
do vyjednávání. toč.HROZNÉ SÚČTOVÁnÍ 597
stačily, obraceje kapsy ruby vyhlašuje svoji chudobu
do oblaků, konečně přesvědčil nechápavého pokladníka
o pravém stavu věcí.
Nynější jejich chování ten soud úplně potvrzuje. Stě
žují nedělním čísle záři, feudálové historičtí ani slůvkem
nespravují tom, potají kuji vládou. Pěkně vybarvuje pan předseda ministerstva dr. Nevede jinak také při tomto
kroku druhém. Toto jejich chování
potvrzuje však také soud, který jsme vyslovili 15. bylo třikráte vytrubovat!
plné jméno světa, nelíčené radosti všech hostí sesku
pivších malebně kol obou hlavních jednajících osob, roz
křičeli kde bydlí, kdy zamýšlí zaplatiti udávati mnohé
ještě jiné podrobnosti. Této tradici byli zůstanou vždy věrni. Jak ho
. mladík ten vyšel ven tmavé noci
a chtěje sobě utříti pot úzkosti hrůzy, shrábl všechny
vlasy krásné hlavy své zůstal holý jako vejce. Kôrber,
náčelník vlády byrokratické, tedy každém ohledu neutrální., odpor, který činili velkostatkáři ústavověrni
návrhu Buquoyovu, neměl žádného podkladu mravního nebo zásadového. Vyjednává vládou svou pěst mladočeši mají
zase jednou příležitost, stěžovati kavalírskosti svých spojenců. Vytkli jsme velkostatku konservativnímu, si
při návrhu hr. Pronesli jsme svůj
náhled tom kroku. Jako tehdy, tak teď inici
ativa vychází trůnu. Všecko, jsme pravili dříve, opakuje také
při kroku druhém, při volební dohodě hoc kurii velkostat
kářské mezi feudály konservativními feudály liberálními naše roz
poznáni objevuje býti vesměs pravdivé. Návrh hr.
Druhý krok národnímu smíru.
OzVuky paberky. Ale ani nebyl hluchým tím ne
tvorem úplně dorozuměl, kdyby jej nebyli zachránili někteří
známí jeho, kteří přilákáni hlukem spolkové místnosti
v prvním patře, poznali svého mladého přítele vyrovnali
za něho řád. Buquoye, selhal. Buquoy vedl výlučně. >ozvucích
a paběrcích*, referujíce sněmě českém německých liberálech,
totiž jsou svém farizejství nepolepŠitelní. Jak známo, prvni
ten krok, volební kompromis, nabídnutý velkostatkářstvu ústa-
váckému zákonným návrhem hrab
