Ostatek tou aristokra
tickou hrdosti konservativnich feudálů vypadá dosti bledě. Pra
vili jsme čísle 14. Návrh hr. Pronesli jsme svůj
náhled tom kroku. Vytkli jsme velkostatku konservativnímu, si
při návrhu hr. Jak známo, prvni
ten krok, volební kompromis, nabídnutý velkostatkářstvu ústa-
váckému zákonným návrhem hrab. dne července. Toto jejich chování
potvrzuje však také soud, který jsme vyslovili 15.
Nynější jejich chování ten soud úplně potvrzuje. Jako tehdy, tak teď inici
ativa vychází trůnu. Neboť jak lze jinak
nazvat jednání pánů velkostatku ústavověrného než holým farizej-
stvim politickým komediantstvím, když mandáty, které jim byly
nabízeny formě zákonného návrhu, jejž zpupně odmítli, Žebrají teď
prostřednictvím vlády vlády byrokratické, která očích každého
aristokrata jako takového »rozeného politika* měla býti hodna
jen odmítnutí? Jestliže při prvním kroku ústaváci alespoň oko za
chovali zdání, teď objevují roli tak ubohé, toho člověka až
hnus pojímá. mladík ten vyšel ven tmavé noci
a chtěje sobě utříti pot úzkosti hrůzy, shrábl všechny
vlasy krásné hlavy své zůstal holý jako vejce. Buquoye, selhal. Vyjednává vládou svou pěst mladočeši mají
zase jednou příležitost, stěžovati kavalírskosti svých spojenců. Avšak hrdost aristokratů feudálních jde jen tam,
kde začíná přáni koruny. Této tradici byli zůstanou vždy věrni.
Druhý krok národnímu smíru. prvním kroku rozepsali jsme
se úvodním článku 14.
ROBERT BURDETTE., odpor, který činili velkostatkáři ústavověrni
návrhu Buquoyovu, neměl žádného podkladu mravního nebo zásadového. Pěkně vybarvuje pan předseda ministerstva dr. bylo třikráte vytrubovat!
plné jméno světa, nelíčené radosti všech hostí sesku
pivších malebně kol obou hlavních jednajících osob, roz
křičeli kde bydlí, kdy zamýšlí zaplatiti udávati mnohé
ještě jiné podrobnosti. Stě
žují nedělním čísle záři, feudálové historičtí ani slůvkem
nespravují tom, potají kuji vládou.HROZNÉ SÚČTOVÁnÍ 597
stačily, obraceje kapsy ruby vyhlašuje svoji chudobu
do oblaků, konečně přesvědčil nechápavého pokladníka
o pravém stavu věcí. Nevede jinak také při tomto
kroku druhém. toč. >ozvucích
a paběrcích*, referujíce sněmě českém německých liberálech,
totiž jsou svém farizejství nepolepŠitelní. Kôrber,
náčelník vlády byrokratické, tedy každém ohledu neutrální. Buquoy vedl výlučně. Všecko, jsme pravili dříve, opakuje také
při kroku druhém, při volební dohodě hoc kurii velkostat
kářské mezi feudály konservativními feudály liberálními naše roz
poznáni objevuje býti vesměs pravdivé.
Buquoy byl strany německé odmitnut tak hrubě, tom nebylo
možno neviděti urážky. Hrdost kavalirská kázala feudálům historickým
každý nový pokus odmítnouti limine, nepouštěti absolutně nikým
do vyjednávání. Jak ho
. Ale ani nebyl hluchým tím ne
tvorem úplně dorozuměl, kdyby jej nebyli zachránili někteří
známí jeho, kteří přilákáni hlukem spolkové místnosti
v prvním patře, poznali svého mladého přítele vyrovnali
za něho řád.
OzVuky paberky
