zemský
co tiskový soud Praze uznal dne září 1901 návrhům stát
ního zástupnictví dne září 1901 konfiskované knize
v místech: >Tyto stvůry* >aby byli připraveni* str., >Jsem komunistickým* »jeho tělo potravou*
str.;
ad přečinu proti veřejnému pokoji řádu dle 305.
f. Věka* Jirásek
zjevně nepopiratelně budí sympathie čtenářovy benediktiny, jimž
zrušil císař Josef klášter. c), 59. Zatím však je
známo (Čteme př.
— Není prý klerikalismem, uznáva-li Jirásek vlasteneckou působnost
katolických kněži. Všecky podobné postavy vlasteneckých
jezovitů kněži, nichž mluví tím nejvroucnějším tónem, všecka ta
snaha zastřít pláštěm smírného zapomnění otázky spory, pro něž byl
náš národní vývoj dví roztržen, všecko to, díle Jiráskově i
řečeno všecko dotvrzuje, moje poznámka nedostatku pevné
ideové páteře Jiráska nebyla »zlá« jak »Zvon« mysli ale prav
divá. 55. Jiráska. jubilejní vzpomínce Macharově >Naší Době*),
že vlivy klerikálni překazily dokončeni jeho románové trilogie >Proti
všem*. 599
pidními poznámkami* pochybuji, oba pánové považovali ještě
dnes definitivní ony úsudky, psané již před léty nota bene době,
kdy rozmach Jiráskovy evokační sily rozsáhlé studie celých dob nebyl
ještě dokonán nemohl být tedy ieště kritikem dokonale uvědoměn. Bird)« str. 83—154. krejčí
Konfiskace Hamona »Duševní povaha anarchisty*. 51. Vina padá ovšem také všechnu naši tak zvanou svobodo
myslnou pokrokovou veřejnost, nedovedla-li zabránit, aby černé
prsty neměnily směr péra nejčtenějšího Učitele doby husitské. Jakobych Jiráska obviňoval přímého klerikalismu!
Že něco jiného být dokonalým upřímným klerikálem, něco jiného
že jest smýšlet uvnitř protiklerikálně (jak Jiráska přece předpokládám),
ale neprojevovat svém díle dost znatelně rozhodně ani tam,
kde látka staví spisovatele přímo rozcestí vylučuje každý kompro
mis jsou, iak vidět, distinkce pro »Zvon*, chce být elitním
orgánem literárním, tuze jemné. >Neboť tito vládcové* »autorita« atd. tr., >Ale odstranili* »La Nueva
Utopia* str. přečinu proti veřejnému pokoji řádu
dle 305.a tr. str.; zločinu rušení veřejného pokoje dle 65. Ani nenapadlo vytýkat nedostatek jisté tendence, kdyby
se jednalo spisovatele, jenž vědomě úmyslů ryze uměleckých
chce být beztendenčním, jako př. tr.-63., »Myslim, že
jediným* >(A. 45—47,
2. 53.; zlo
. Ale Jirásek chce být tendenčním, pak,
postaviv zřetele čistě umělecké stranou, mám právo tázat, jaká je
to tendence, mám právo měřit stupeň její ideové hloubky, její pokro
kovosti odvahy. lit. Trvám tom, jsem napsal >Emigrantu* (připomínám >Zvonu«
ještě referáty Šaldy »Literárních Listech* Dýka
v »Čase« tomto dramatě proč nebyly citovány upozorňuji
mimo ještě př. Ale naproti
tomu, opakuji, mají klerikálové dosti příčin, aby Jiráskem byli spoko
jeni. lit. všech těchto stránkách dílo Jiráskovo
nevýznaČno přednosti jeho sluši hledati jinde, může ovšem po
pírali jen >Zvon«, orgán literární skupiny, pro niž význačnou právě
tato nevýznaČnost nazíráni choulostivé bolestné problémy ná
boženské, politické společenské, již jsem konstatoval AI. jde-li historický román, Flaubert
v »Salambo«. Pak ovšem těžká tom ním pole
mika! Jirásek byl někdy napadán klerikály, mnoho nedokazuje —
neboť jaký byl autor románů české minulosti, nimž mohli
být klerikalové venkoncem spokojeni? Něco jiného bylo, kdyby
>Zvon« dokázal, Jirásek nedal klerikály překážet. tr. způsob, jímž dílu >F., zakládá skutkovou povahu: zločinu velezrády dle
§ 58.0ZVÚKY PABŽRKY
