ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 603 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejzpěv­ nější jsou ovšem části buršikosni, části prostosrdečné a ironicky sentimentální písně Bierbaumovy vyzývavé ku­ plety Wolzogenovy. Nejbizar­ nějším básníkem chansonech jest však Frank Wedekind. Anglické heslo >Art applied* uplatňuje tedy ly­ rice. Poprvé bude sugestivně působiti massy — co jest neslýcháno chodila-li posud žebrotou, bude nyní vynášeti tantiémyI VE VÍDNI 1901. 595 »Das bunte Theater«, nazvané Ueberbrettel, jest nejnovější sensací literárním Německu, skoro dokument německé kultury. plešatost jednoho nejušlechtilejších mladíků, již krášlí vy­ . CAMILL HOFFMANN. Zajisté neušla žádnému cizinci navštívivšímu útulné mě­ stečko Burlington nápadná jedna okolnost, naprostá totiž . nám nejlepší lyrickou knihu Heineovi, román romancích »Zwei Menschen«, ale lehkomyslný dav nebude nikdy baviti. Ovšem jest tomu třeba vybraných sil uměleckých, jako jest sám baron Wolzogen a jeho první chansoneta, naše krajanka, Božena Brodská, jež po jeho boku slaví pravé triumfy.NĚMECKÉ LYRIKY. Jirozné zúčtování. Poslání Ueberbrettlu leží dlani: lyrika není již uměním jen knihách, připravuje pro požitek Širokému obecenstvu.* Ale jak známo, jsou naše variété duševně na tom bledě; Ueberbrettel chce tedy reformovati, chce býti uměleckým, literárním, esthetickým variétém. »Dnešní měšťák,< praví Bierbaum, >sotva již do­ vede sledovat veliké děje dramatické, naladiti svůj citový život jeden tón plné tři hodiny divadla; chce změnu — variété. Jsou-li však ostatní účinné alespoň před­ nesem, Dehmel sbírky nehodí. Vzorem jsou pařížské cabarety. Hrají parodie satyry, zpívají veselé písně, někdy hodně vážné. Knížka obsahuje pří­ spěvky Bierbauma, Dehmela, Falkea, Finkha, Heymela, Holze, Liliencrona, Schrôdera, Wedekinda Wolzogena. Z mladých lyriků jest jmenovitě uvésti Schrôdera, jejž nazývá Bierbaum vir juvenis sapiens, Beardsley rý­ mech, který zůstává esthetem když šprýmuje. Tento muž rysem věčnosti nehodí obveselování davu; stále hloubá, jen ve své dětské poesii >Fitzebutze< jest volný naivní. Jest desilusionista prvního řádu, krvavě ironický gro­ teskní; jeho verších, jež své originalitě upomínají na jarmareční písničky moritátech, ohlašuje poprvé poetický nihilism