ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 601 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
POPULÁRNÍM VÝKLADU VĚD PŘÍRODNÍCH. osobností, jako Theodor Storm F. když přišla brutální léta 90. života opadlo literatury. jsou themata nevyčerpatelná, která svěřena jsouce řečníkům povolaným mnohý krásný plod mohla přinéSti VONDRÁČEK. Přednášky ty, rozdělené různé cykly nejsou vlastně lidovými, neboť majíce namnoze účel dobročinný, nedovolují pro značné vstupné přístup vrstvám nemajetným. knihách Conrada Albertiho, Arna Holze Karla Henckella překypuje mladickým kvasem; knihách Conrada Detleva Liliencron kuje a dokonaluje; spisech Richarda Dehmela váží vybírá. Skoro padesát let přeskočilo, ale směry jsou tytéž: na­ vazovalo Goetha, Heinea Platena, ovšem jest vše. Jako nebylo podobno minci, jejíž ráz příliš dlouhou cir­ kulací stírá níž obsah zlata znovu znovu musí býti přemincován. Nastalo více jak let tyrád literatury přišel kolovrátek. Dokonce ani neznělo hlasitou řečí bylo čteno jen očima. Meyer, již pracně sami hleděli zachránit, ještě dalo, teprve viděti smutné niveau tehdejší poesie. . 593: účele. Ale zapomíná podstatu život slova. pak velice často thema přednášky příliš speciální, než aby se těšilo širšímu interesu. Jak prospěšno naproti tomu bylo jednati přednáškách věcech denního života: voda, vzduch, teplo pod. všichni jsou již tak znuděni jeho monotonií. Z německé lyriky. Myslí při tom poklady nastřá­ dané doby klasikův romantikův, zasytivší národ úplně, a pochybuje se, tak dokonalé umění bylo schopno dalšího vývoje. Často již bylo řečeno, národ netouží lyrice, či« spíše, lyriky syt. Lyrické slovo první polovice minulého století stalo prázdným bez podstaty; jeho smysl nejvniternější odloupl nabytého zvuku; pozbylo své symbolické moci. Jako slovo šlo léty beze změny, ztrnulé nedotknutelné. Co vlastně ním? Strašně nadýmalo verších básníků revo­ lučních, jako Herwegha Freiligratha pak čím dál více se splošťovalo. dožitější pestřejší., naturalism bourající všechna schémata, jeho reakce, romantism zápas všech směrů, kterém vyšly na jevo kde jaké slabé stránky, všechny síly prošly novým ohněm, znovu slovo ožilo znovu bylo zbraň ukuto;, musilo býti mnohostranné, hbité, chytré hluboké, nebylo íiž jen knihách, kde mohlo líně netečně ležeti