, naturalism bourající všechna schémata,
jeho reakce, romantism zápas všech směrů, kterém vyšly
na jevo kde jaké slabé stránky, všechny síly prošly novým
ohněm, znovu slovo ožilo znovu bylo zbraň ukuto;,
musilo býti mnohostranné, hbité, chytré hluboké, nebylo
íiž jen knihách, kde mohlo líně netečně ležeti. Dokonce ani neznělo hlasitou řečí bylo čteno jen
očima.
dožitější pestřejší. Co
vlastně ním? Strašně nadýmalo verších básníků revo
lučních, jako Herwegha Freiligratha pak čím dál více se
splošťovalo. jsou themata nevyčerpatelná, která svěřena
jsouce řečníkům povolaným mnohý krásný plod mohla
přinéSti VONDRÁČEK.
. osobností, jako Theodor Storm F. 593:
účele. všichni jsou již tak znuděni jeho monotonií. knihách Conrada Albertiho, Arna
Holze Karla Henckella překypuje mladickým kvasem;
knihách Conrada Detleva Liliencron kuje a
dokonaluje; spisech Richarda Dehmela váží vybírá.
Z německé lyriky. života
opadlo literatury. pak
velice často thema přednášky příliš speciální, než aby se
těšilo širšímu interesu.
Skoro padesát let přeskočilo, ale směry jsou tytéž: na
vazovalo Goetha, Heinea Platena, ovšem jest vše. Jak prospěšno naproti tomu bylo
jednati přednáškách věcech denního života: voda, vzduch,
teplo pod. Nastalo více jak let tyrád literatury
přišel kolovrátek.
Jako nebylo podobno minci, jejíž ráz příliš dlouhou cir
kulací stírá níž obsah zlata znovu znovu musí býti
přemincován.
Jako slovo šlo léty beze změny, ztrnulé nedotknutelné.
Často již bylo řečeno, národ netouží lyrice, či«
spíše, lyriky syt. Lyrické slovo první polovice minulého století
stalo prázdným bez podstaty; jeho smysl nejvniternější
odloupl nabytého zvuku; pozbylo své symbolické
moci. Myslí při tom poklady nastřá
dané doby klasikův romantikův, zasytivší národ úplně,
a pochybuje se, tak dokonalé umění bylo schopno
dalšího vývoje. když přišla
brutální léta 90.POPULÁRNÍM VÝKLADU VĚD PŘÍRODNÍCH.
Meyer, již pracně sami hleděli zachránit, ještě dalo,
teprve viděti smutné niveau tehdejší poesie. Přednášky ty, rozdělené různé cykly nejsou vlastně
lidovými, neboť majíce namnoze účel dobročinný, nedovolují
pro značné vstupné přístup vrstvám nemajetným. Ale zapomíná podstatu život slova
