Oni hlavní důraz kladou poměry výrobní za
.xuosti, jež jest jim společná školou hospodářsko
-ální. Ale postup
tento neplatí ani pro všechny země kraje, ani pro všechna
odvětví průmyslová.POKROK REAKCE NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ. takových zemích nějakém pře
chodu zemědělství průmyslu neb naopak vůbec nemůže
býti řeči, takových předurčených zemích agrárních by
umělá podpora průmyslu života neschopného umělé potla
čování zemědělství bylo politikou naprosto převrácenou, jíž
by dojista nepříslušel název pokrokové. Opět jen přibližně
a mnohými výhradami lze připustiti postup malovýroby
k velkovýrobě, malotržby velkotržbě, živoření do
jisté míry úpadek výroby řemeslné maloobchodu, rozvoj
a vzrůst továrnictví, velkoprůmyslu velkotržby. Jsou země, které již svou povahou horo-
a vodopisnou, podnebnou rázem svého obyvatelstva, jakostí
své půdy zvířeny atd. 53
dělstvf průmyslu nastal aneb nastane snad většiny národů
přirozeným postupem osvěty, příbytkem obyvatelstva, stoupa
jící zámožností, rostoucími potřebami, ale nutným smyslu
nějakého nezměnitelného bezvyjimečně platného zákona
vývojového není. Jsou obory výrobní, zejména př. jsou přírodou přímo předurčeny
býti zůstati zeměmi agrárními naopak jiné země, bohaté
silami vodními, přirozenými komunikacemi, ložisky uhelnými
a minerálnými jsou povolány tomu státi státy průmy
slovými neb obchodními.
Ale ani druhá část předpokladu, níž zastanci národo
hospodářského pokroku reakce vycházejí, nedá všech
směrech dokázati platnou míti. před
měty denní spotřeby, jež továrenskú vůbec vyráběti
nelze jež zůstanou vždy výrobním odvětvím zkvétajících
živností řemeslných, jsou nesčetná místa, kde jen výroba
a obchod pro odbyt místní malém jsou možný. Pesimistická theorie nutném úpadku malo
výroby malotržebnictví jest původu marxistického sou
visí jeho učením ubývání středních stavů, soustředěni
kapitálu, blízkosti hospodářského shroucení kapitalistické
— lečnosti. Všechny
' _dky toho předpokladu vyvozované třeba bráti tedy opa-
__tí, zejména mají-li býti podkladem dalších zásad hospo-
politických budoucnosti. Jest
pravda, mnohé četné řemeslné živnosti, kdysi velmi kve
toucí, dnes zanikají neb živoří, nemohouce snésti soutěže
velkovýroby tovární, podobné platí malotržbě, ale nové
potřeby dělba práce daly vznik opět jiným, zcela novým
živnostem řemeslně provozovaným, jež hledí nadějné budouc
nosti vstříc. Než theorie tato novým šetřením statistickým
i silně otřesena jest dnes dojista již zastaralou.
roupenci tohoto směru dopouštějí mimo jedno-
