Ale řekne se: což péče průmyslové dělnictvo, zdol
nalení zákonodárství ochranného, rozšíření dělnického pc
sťování nejsou snahy humánní ethické, není rove
podpora tříd sociálně utlačených? Dojista.
Neboť tom není pochyby, theorie tato, třeba od
některých bylo popíráno, staví příkré protivy se
základními požadavky ethiky. Ale hlediska společensko
hospodářského neméně opět jest důležit poměr, jak důchod
národní mezi jednotlivé třídy výrobní rozvrhuje, nesou-
středuje-li jen určitých vrstvách beztoho již hospodářsky
mocných, nejsou-li vzrůstu národního jmění vyloučeny ši
roké třídy výrobní, nerozestupuje-li celá společnost mezi
dvě vrstvy: bohatnoucích boháčů chudnoucích chudáků,
mezi nimiž zeje hluboká, nepřeklenutelná propast majetková. HORÁČEK:
nedbávají jevů distribučních.
Byla-li však hospodářská politika, směřující ochraně
a podpoře středních stavů, reakcí, pak hospodářský pokrok,
vydávající tyto střední stavy pospas hospodářské převaze
silnějších, pro klidný postupný vývoj hospodářský spole
čenský mohl státi velmi povážlivým. hlediska soukromohospodář-
ského jistě jest dôležito, aby výrobnost národní stoupala, aby
se vyrábělo nejvíce, nejrychleji, aby nových statků při
bývalo, kapitál rozmnožoval.DR. Nikoliv ochrana hospodářsky sociálně slabých, nýbrž
podpora silných jest jich heslem. Ethika káže ochranu pod
poru slabých proti převaze útisku silných všech
oblastích života společenského, tedy oblasti hospodářské. Theorie přirozeného výběru
přenáší života sociálního, třídy slabé život těžce
zápasící nebucftež uměle udržovány, nýbrž odstupte hospo
dářského jeviště Tedy staré příkré malthusovství novém
vydání. Ale jak vysvětí
.
Zejména tomto bodě byl kathedrově sociální směr národo
hospodářský protiváhou manchesterských výhonků klasické
politické ekonomie, bylo vítězství směru ethického nad
názorem ryze materialistickým. Budoucnost patřiti j
hospodářské aristokracii. názoru takovému zq-
stavatelé tak zvaného hospodářského pokroku mimovolně
vracejí. Brutálnímu boji existenčnímu zůstaveno býti má
volné pole, silnějším, zdatnějším, ale chytřejším bezohh
nějším zjednán volný průchod.
Toho nebezpečí jen tam není, kde udržuje silný stav
střední, již zemědělský průmyslový. Hluboký význam
středního stavu pro společnost stát jest již dávno znám.
Kde jeho není, kde příkré protivy třídní bezprostředně na
sebe narážejí, tam není záruky klidného soužití vývoje
společenského, nýbrž stálý kvas revoluční nespokojených
davů, nichž nejmenší jiskra podnítiti může sociální požár
