Komu nenapadla známá zásada
procesualistů;z dob inkvisiČních: quod non est actis, non est in
mundo? Nesmíme nikdy zapomenout, jest nám činiti jen ústavností
cislajtáfiskou! Ostatně pochybujeme velice, úrazovna oním roz
hodnutím byla nějak vázána.
Když tito lidé trčící krk středověku zase jednou budou dělati
propagandu pro svou katolickou universitu při tom budou hlásati,
Že církev není proti osvětě není proti pokroku modernosti, pak
jim slova Pohla připomeneme. Jiný karakteristický výrok při téže
příležitosti učinil při kázání kostele známý potírač hesla >Los vom
Rom* páter Alban Schlachleiter Emauze.*
Citujeme tato slova důkaz bezměrného konservatismu politiky cír
kevní, konservatismu to, který dovedl vzbuditi obdiv, kdyby pro
změněné poměry pro svůj předmět nevzbuzoval pouhou útrpnost. Tudíž podle práva spravedlnosti
stát řízení úřadování tohoto ústavu nemá vlastně mluviti, činí-li
tak přece při každé příležitosti, třeba byl zákoně vyhradil, jest
to jen svědectvím, jaký pojem samosprávě panuje státě cislaj-
tánském. Th. Pohla jsou časy, kdy nebylo
ještě danajských darů svobodného stěhování, svobodného obchodu atd. kněží
Čeští, alespoň království Českém, jsou ne-li osvícenější, tedy rozhodně
chytřejší. sjezdě katolíků Litomě
řicích dne 25.
Volby sněmovní. Úrazová pojišťovna dělnická jest ústavem
samosprávným, výhradně peněz účastníků vydržovaným, nějž
státní erár nepřispívá ani krejcarem. Pravil: >Vy, křesťanské ženy,
rozřízněte raději prostěradlo, než byste nechaly odpadnouti vaše muže. řekl Alban tomu, kdyby
jeho slov mutatis mutandis užívali evangeličtí kněží vůči ženám kato
lickým, řídíce dle toho, konservativní církev katolická konala
před 1900 lety, nemohouc celý ten čas zmoci nový prostře
dek. Pohla,
kde jest ten zákon, kterém jest kodifikována svobodná láska.
Slovy Albana totiž bojovala církev skoro před 1900 lety mezi Římany.
Obmezujeme tudíž prostě to, konstatovat, všecko německé
klerikály rmoutí. při tom němečtí klerikálové ještě diví, proč působí tak účinně
mezi katolickým lidem Rakousku heslo »Los vom Rom*. Pohl mimo jiné toto: >Revoluce
z počátku církevní stala pak politickou, byla žádána svoboda my
šlenek, slova, tisku spolčování; lidu byly dány danajské dary
svobodného stěhování, svobodného obchodu, svobody živnostenské,
svobodné zadlužitelnosti svobodné lásky.
Tehdy ovšem nejednalo to, aby mužové církve odpadávali,
nýbrž to, aby připadávali. srpna pravil prof.
Koho voliti? »Nebude zajisté vhodným nadějným kandidátem po-
slanectví, kdo maje tomu čas, příležitost prostředky neosvědčil se
v naší tak nutné, tolikráte proklamované přece pořád tak málo chá
pané tolik zanedbané drobné práci národní, obci, ať
. Listy učitelské uvažujíce příštích volbách, za
mítají kandidáty mladoČeské, agrární národně sociální radí učitelstvu
podporovali kandidáty radikálně pokrokové, lidové sociálně demo
kratické. Bylo marným počínáním tázati prof. Th. Jest zkrátka všecko, jenom zdaleka zavání svo
bodou. Ideálem klerikálů podle prof.OZVUKY PABŽRKY. 575
k tomu uznána býti nemůže!* Myslili jsme posud, státech
ústavních, základě svobody zřízených občané mají svobodu a
právo všem, čem jim zákon nezabraňuje.* Tato slova jsou karakte-
rističtější dají lépe nahlédnout! dušené meckých klerikálů, než do
vedly celé knihy. Toto rozhodnuti nás
však poučuje, jsme velice omylu, neboť občanstvo jen taková
práva, která některém zákoně nebo nařízení nebo jiném ztrouchni
vělém dokladě jsou kodifikována.
Co všecko německé klerikály rmoutí
