ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 582 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
>Tomu musí nějak přijití kloub,< rozhodl se pan Anton, odešel kuchyně, zavolal slečnu Matildu a oba horlivě radili tom, jak udělali, aby Evička přišla zpátky. >A ted promluvím rozumné slovo panem Alojsem,< skončil poradu pan Anton vrátil lokálu. března 1901 nejen důkaz byrokra­ tického ducha, kterýjím vane, ale pro Čarokrásnou češtinu, dále proto, aby nevešlo zapomenutí, místodržitelství král.574 OZVUKY RABŽRKY. ničema jednou uhodil slyšela jsem, řekl nejhorší na* dávky, ale holka byla něho duši dala.. vůli úplnosti jest do- dati, toto nařízení svůj původ kancelářích veleslavného místo­ držitelství pro král. OzVuky paběrky. Pan Anton sám nabídl, vyhledá při* vede... Bez Evičky bez magnetu krčma oslepla.. Českém pořád ještě neví, jak zní úřední název této země, konečně doklad rych­ losti, neboť žádost podaná minulém roce vyřizuje čtvrt leta a bez mála dalšího půl leta teprve doručuje; ovšem jde zde o otázku náramně těžkou choulostivou, nad kterou jest třeba mnoho času proseděli. jsme ohlásili, že úraz, pojišťovně pro král. České Praze bylo úředníkům nařízeno nedovolovat! stranám, aby nahlížely spisů. ale nás pořád sousedé varovali, abychom nic neříkali, oko nevidí, srdce nezabolí. věc jednoduše neudá, Evičce prozatím od­ pustí budeme míti zase tady zase nám bude všem dobře. 19. Byrokratísm správě úrazové pojišťovny. »Před půl hodinkou vstal,« povídal kte­ rýsi hostů, >vyšel pravo průjezdu./12.« Pan Anton lomil rukama, slečna Matilda křižovala, hosté přicházeli, vyslechli novinu, ani takřka nevypili, odešli a nepřišli. České. 1887 1888 ani pro­ váděcích nařízení (!) není ustanovení, které úrazovou pojišťovnu dělnickou zavazovalo stranám spisy své nahlédnutí pro- půjčiti táž tudíž základě ustanovení zákona zmíněného povinna . »Co to? Kde pan Alois? Kam odešel? Kdo jste ho viděl odcházet?* Číšník ulekl, pot vyvstal čele. Pan Anton chodil prázdném lokále jako zařezaný. Rozhodnutí toto zní: »Stížnost proti rozhodnutí . půl­ noci, kdy bývalo lidí jako much vesměs »lepších kruhů< sedělo krčmě několik ledajakých hostí, nichž nic nekouká.* Nikdo více slepce nespatřil------- kronbauer.. za udělení povolení nahlédnutí spisů ústavu pro­ střednictvím okres, hejtmanství tím účelem, aby mohl k rozhodčímu soudu podati žalobu příčině snížení renty, zamítá a to proto, ani zákoně 28. jsme to panu Aloisovi neřekli. Citujeme dotyčné rozhodnutí místodržitelství »v Čechách* dne 17. Hledali, hle­ dali, slepce nenašli