ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 578 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
>Za dvě leta budeš velká, budeš líbit, někdo přijde řekne, aby’s byla jeho ženou. Vůně vlasů vyšinula rovnováhy klidná, chladná jeho tvář zapálila jako horečce. Slepec seděl vedle hrál jejími vlasy, jež potají několikráte po­ líbil. doby, měl Evičku ustavičně kolem sebe, bylo docela jinak slepec často často doma hrával veselé jásavé písničky. Co by’s řekla?* >Co bych řekla. by bylo úplně lhostejno, zůstanu sám sám, ja starý pes bych smutkem bolestí musil zalknou Jen vždycky ale připamatuj, jsem povídával př' čím jsem varovával tělesné přednosti jsou sice láka a svůdné, ale pravidla bývají falešné jedovaté.. víš, dorosteŠ budeš míti leta vdávání ?< Slepec vzal obě ruce, tak musela němu obrátiti obličejem. >Ale vždyť vás mám přece ráda,< řeklo děvče, jemuž bylo nevolno sevření žhavých vlhkých rukou slepcových. Vid . ano, dítě ještě, čisté nezkušené, zarazilo, zatušilo spíše než poznalo něco, čeho nenadálo. ráda proto, tak nešťasten, má dobré srdce umí krásně hrát.570 kronbauer: nechtělo. Evička dívala touhyplně protější břeh. Předevčírem vypravoval Evičce tom, jak jeho kamarád z Nového Města oženil, vzal ženu velice mladou a hezkou dívku šťasten šťasten bude konce svého života poněvadž jeho žena hodná, pobožná a poctivá. >Já vám nerozumím,* pomáhalo rozpaků. Jednou večer, než vyšli domova, seděli okna dívali se ven řeku protější pláň, plničkou lidí, toužících bud po čerstvém vzduchu nebo lásce. >Tak kdyby tedy líbil, tedy bys neodmítla a stala by’s jeho ženou. »Ale přece jasně povídám,* naléhal slepec, jehož rozčilení rostlo každým okamžením. Jednou, když Evičku sobě při­ tulil, celým tělem provanul neskonale příjemný sladký pocit. Tako . >A mohla bys mne míti tak ráda jako dívka, si vzala mého kamaráda muže?< Děvče sebou trhlo poprvé nahlédla duše slepcovy, která vydala dnes výzvědy, může doufati. Dítě . >Evičko jestli pak bys taky mohla mlti ráda . byla Evička jeho společnicí krčmě slepec také poznal svoje muka.. při tom ani nenapad co bych tomu řekl mne stalo.? bych musela přece vědět, kdo bude jak bude vypadat,* zašvitořilo děvče hlasem, jímž pozachvívala úzkost