.
»Ale přece jasně povídám,* naléhal slepec, jehož
rozčilení rostlo každým okamžením. Dítě . Slepec seděl
vedle hrál jejími vlasy, jež potají několikráte po
líbil.
>Ale vždyť vás mám přece ráda,< řeklo děvče, jemuž
bylo nevolno sevření žhavých vlhkých rukou slepcových..570 kronbauer:
nechtělo. byla Evička jeho
společnicí krčmě slepec také poznal svoje muka. ráda proto, tak nešťasten, má
dobré srdce umí krásně hrát.
>A mohla bys mne míti tak ráda jako dívka, si
vzala mého kamaráda muže?<
Děvče sebou trhlo poprvé nahlédla duše slepcovy,
která vydala dnes výzvědy, může doufati.? bych musela přece vědět,
kdo bude jak bude vypadat,* zašvitořilo děvče hlasem,
jímž pozachvívala úzkost.
by bylo úplně lhostejno, zůstanu sám sám, ja
starý pes bych smutkem bolestí musil zalknou
Jen vždycky ale připamatuj, jsem povídával př'
čím jsem varovával tělesné přednosti jsou sice láka
a svůdné, ale pravidla bývají falešné jedovaté.
>Já vám nerozumím,* pomáhalo rozpaků.
>Tak kdyby tedy líbil, tedy bys neodmítla
a stala by’s jeho ženou.
Evička dívala touhyplně protější břeh. Vid . doby, měl Evičku ustavičně kolem sebe,
bylo docela jinak slepec často často doma hrával
veselé jásavé písničky. při tom ani nenapad
co bych tomu řekl mne stalo.
ano, dítě ještě, čisté nezkušené, zarazilo, zatušilo spíše
než poznalo něco, čeho nenadálo.
Předevčírem vypravoval Evičce tom, jak jeho kamarád
z Nového Města oženil, vzal ženu velice mladou
a hezkou dívku šťasten šťasten bude konce
svého života poněvadž jeho žena hodná, pobožná a
poctivá. Tako
.
>Evičko jestli pak bys taky mohla mlti ráda .
víš, dorosteŠ budeš míti leta vdávání ?<
Slepec vzal obě ruce, tak musela němu
obrátiti obličejem. >Za dvě leta budeš velká,
budeš líbit, někdo přijde řekne, aby’s byla jeho ženou.
Jednou večer, než vyšli domova, seděli okna dívali
se ven řeku protější pláň, plničkou lidí, toužících bud
po čerstvém vzduchu nebo lásce. Jednou, když Evičku sobě při
tulil, celým tělem provanul neskonale příjemný sladký pocit.
Co by’s řekla?*
>Co bych řekla. Vůně vlasů vyšinula rovnováhy klidná, chladná
jeho tvář zapálila jako horečce
