byla Evička jeho
společnicí krčmě slepec také poznal svoje muka. Vůně vlasů vyšinula rovnováhy klidná, chladná
jeho tvář zapálila jako horečce.570 kronbauer:
nechtělo. Tako
.
ano, dítě ještě, čisté nezkušené, zarazilo, zatušilo spíše
než poznalo něco, čeho nenadálo.
Co by’s řekla?*
>Co bych řekla.
>Já vám nerozumím,* pomáhalo rozpaků.
Předevčírem vypravoval Evičce tom, jak jeho kamarád
z Nového Města oženil, vzal ženu velice mladou
a hezkou dívku šťasten šťasten bude konce
svého života poněvadž jeho žena hodná, pobožná a
poctivá. Slepec seděl
vedle hrál jejími vlasy, jež potají několikráte po
líbil.
>Evičko jestli pak bys taky mohla mlti ráda .
>A mohla bys mne míti tak ráda jako dívka, si
vzala mého kamaráda muže?<
Děvče sebou trhlo poprvé nahlédla duše slepcovy,
která vydala dnes výzvědy, může doufati. Vid . ráda proto, tak nešťasten, má
dobré srdce umí krásně hrát..
víš, dorosteŠ budeš míti leta vdávání ?<
Slepec vzal obě ruce, tak musela němu
obrátiti obličejem.
by bylo úplně lhostejno, zůstanu sám sám, ja
starý pes bych smutkem bolestí musil zalknou
Jen vždycky ale připamatuj, jsem povídával př'
čím jsem varovával tělesné přednosti jsou sice láka
a svůdné, ale pravidla bývají falešné jedovaté. Jednou, když Evičku sobě při
tulil, celým tělem provanul neskonale příjemný sladký pocit.
>Ale vždyť vás mám přece ráda,< řeklo děvče, jemuž
bylo nevolno sevření žhavých vlhkých rukou slepcových. doby, měl Evičku ustavičně kolem sebe,
bylo docela jinak slepec často často doma hrával
veselé jásavé písničky.
>Tak kdyby tedy líbil, tedy bys neodmítla
a stala by’s jeho ženou.? bych musela přece vědět,
kdo bude jak bude vypadat,* zašvitořilo děvče hlasem,
jímž pozachvívala úzkost. při tom ani nenapad
co bych tomu řekl mne stalo.
Jednou večer, než vyšli domova, seděli okna dívali
se ven řeku protější pláň, plničkou lidí, toužících bud
po čerstvém vzduchu nebo lásce. >Za dvě leta budeš velká,
budeš líbit, někdo přijde řekne, aby’s byla jeho ženou. Dítě ..
Evička dívala touhyplně protější břeh.
»Ale přece jasně povídám,* naléhal slepec, jehož
rozčilení rostlo každým okamžením
