ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 578 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vůně vlasů vyšinula rovnováhy klidná, chladná jeho tvář zapálila jako horečce. >Tak kdyby tedy líbil, tedy bys neodmítla a stala by’s jeho ženou. doby, měl Evičku ustavičně kolem sebe, bylo docela jinak slepec často často doma hrával veselé jásavé písničky. Evička dívala touhyplně protější břeh. Jednou, když Evičku sobě při­ tulil, celým tělem provanul neskonale příjemný sladký pocit.570 kronbauer: nechtělo... >Evičko jestli pak bys taky mohla mlti ráda . »Ale přece jasně povídám,* naléhal slepec, jehož rozčilení rostlo každým okamžením. Dítě . Předevčírem vypravoval Evičce tom, jak jeho kamarád z Nového Města oženil, vzal ženu velice mladou a hezkou dívku šťasten šťasten bude konce svého života poněvadž jeho žena hodná, pobožná a poctivá. Tako .? bych musela přece vědět, kdo bude jak bude vypadat,* zašvitořilo děvče hlasem, jímž pozachvívala úzkost. >Ale vždyť vás mám přece ráda,< řeklo děvče, jemuž bylo nevolno sevření žhavých vlhkých rukou slepcových. >Já vám nerozumím,* pomáhalo rozpaků. byla Evička jeho společnicí krčmě slepec také poznal svoje muka. ano, dítě ještě, čisté nezkušené, zarazilo, zatušilo spíše než poznalo něco, čeho nenadálo. Vid . při tom ani nenapad co bych tomu řekl mne stalo. Slepec seděl vedle hrál jejími vlasy, jež potají několikráte po­ líbil. ráda proto, tak nešťasten, má dobré srdce umí krásně hrát. víš, dorosteŠ budeš míti leta vdávání ?< Slepec vzal obě ruce, tak musela němu obrátiti obličejem. >Za dvě leta budeš velká, budeš líbit, někdo přijde řekne, aby’s byla jeho ženou. Jednou večer, než vyšli domova, seděli okna dívali se ven řeku protější pláň, plničkou lidí, toužících bud po čerstvém vzduchu nebo lásce. by bylo úplně lhostejno, zůstanu sám sám, ja starý pes bych smutkem bolestí musil zalknou Jen vždycky ale připamatuj, jsem povídával př' čím jsem varovával tělesné přednosti jsou sice láka a svůdné, ale pravidla bývají falešné jedovaté. >A mohla bys mne míti tak ráda jako dívka, si vzala mého kamaráda muže?< Děvče sebou trhlo poprvé nahlédla duše slepcovy, která vydala dnes výzvědy, může doufati. Co by’s řekla?* >Co bych řekla