ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 577 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(Konec. Inu, jsou peníze těch, kteří jaktěživi nejdelší smrti nebudou míti praničeho. >Zeleného erbu< stala změna, která učinila krčmu kruzích její navštěvovatelů proslulou.. Měla sobě docela nové, rudé přiléhavé šaty šíji rozpuštěné krásné, bujné svůdné vlasy. dva zlaté sumička. (Příště dále. mně holky nedávaly ani polovičku vybraných peněz. Již proto, dojem jeho nepatrně zvětšuje značná prostora schráněná nynější nevysokou zdí bývalé kadetky.UPRAVENÍ STARÉHO MĚSTA ATD..) »0slepl druKé. vidíš, nikomu ani snu nenapadne, mám tolik peněz. Náměstí působí již dnes dojmem velikolepým. 569 řady veřejných ústavů Josefském náměstí třeba souhlasiti; jakkoli uskutečnění myšlenky této čase nejbližším bohužel málo jest pravdě podobné. Tuhle mám spořitelní knížku čtyři sta zlatých .« Episoda zákoutí velkoměsta.) Dvě léta uplynula. Ode dneška zavedeme docela jiný pořádek.* Pan Alois chtěl ještě něco říci, ale toho nijak .. Slepec byl oholen vymydlen, jakoby byl pozván i svou harmonikou svatbu. Ted půjde jinak nahoru a dá-li pánbůh zdraví, můžeme nahospodařiti třeba několik tisícovek. Střed města, výborná komunikace, znamenitá frekvence, mimo to ohromná vzduchová prostora, vše jsou vzácné před­ nosti, kterých jinde mále. Evička přišla jednou večer slepcem, usedla vedle něho a probděla ním celou noc. Vzdor tomu, Praze málo míst pro representační budovy tak vhodných tak přímo stvořených, jako právě tomto moderním náměstí pražském. Evička seděla jako oukropeček, nikoho nepodívala, nikomu neodpovídala — na upozornění slepcovo vzala rukou dva talíře, šla od hosta hostu, poděkovala peníz obličeji při tom jen jen hořela. »Panečku, jsme vyzráli,* liboval si doma ráno, když počítal peníze však byl svrchovaný čas, abych tomu nehospodářství šejdířství učinil jednou konec. Pan Alois shrábl peníze kapsáře spokojeně po­ kyvoval hlavou. Oko divákovo mimovolně počítá touto volnou prostorou, níž majestátně rýsují velkolepé kon- ntury mohutné gotické věže. Každý měsíc půjdeš spořitelny a vložíš knížky, nám zbude. Evičko, takový příjem jsem dávno neměl.