ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 577 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Evička přišla jednou večer slepcem, usedla vedle něho a probděla ním celou noc. Každý měsíc půjdeš spořitelny a vložíš knížky, nám zbude. Evička seděla jako oukropeček, nikoho nepodívala, nikomu neodpovídala — na upozornění slepcovo vzala rukou dva talíře, šla od hosta hostu, poděkovala peníz obličeji při tom jen jen hořela. Již proto, dojem jeho nepatrně zvětšuje značná prostora schráněná nynější nevysokou zdí bývalé kadetky.) »0slepl druKé.UPRAVENÍ STARÉHO MĚSTA ATD. Slepec byl oholen vymydlen, jakoby byl pozván i svou harmonikou svatbu.. Střed města, výborná komunikace, znamenitá frekvence, mimo to ohromná vzduchová prostora, vše jsou vzácné před­ nosti, kterých jinde mále. Tuhle mám spořitelní knížku čtyři sta zlatých . Měla sobě docela nové, rudé přiléhavé šaty šíji rozpuštěné krásné, bujné svůdné vlasy. vidíš, nikomu ani snu nenapadne, mám tolik peněz. »Panečku, jsme vyzráli,* liboval si doma ráno, když počítal peníze však byl svrchovaný čas, abych tomu nehospodářství šejdířství učinil jednou konec. Vzdor tomu, Praze málo míst pro representační budovy tak vhodných tak přímo stvořených, jako právě tomto moderním náměstí pražském. Ode dneška zavedeme docela jiný pořádek..) Dvě léta uplynula. Evičko, takový příjem jsem dávno neměl. mně holky nedávaly ani polovičku vybraných peněz. 569 řady veřejných ústavů Josefském náměstí třeba souhlasiti; jakkoli uskutečnění myšlenky této čase nejbližším bohužel málo jest pravdě podobné. Pan Alois shrábl peníze kapsáře spokojeně po­ kyvoval hlavou. (Konec. Ted půjde jinak nahoru a dá-li pánbůh zdraví, můžeme nahospodařiti třeba několik tisícovek. (Příště dále. Náměstí působí již dnes dojmem velikolepým. >Zeleného erbu< stala změna, která učinila krčmu kruzích její navštěvovatelů proslulou..* Pan Alois chtěl ještě něco říci, ale toho nijak . dva zlaté sumička..« Episoda zákoutí velkoměsta. Oko divákovo mimovolně počítá touto volnou prostorou, níž majestátně rýsují velkolepé kon- ntury mohutné gotické věže. Inu, jsou peníze těch, kteří jaktěživi nejdelší smrti nebudou míti praničeho