příkazy již nyní splnitelné nejsou vlastně
větami Tolstého, nýbrž fakty historicky danými.
Tolstoj jest myslitel převážně analytický tom
je mistrem nepřekonaným; ale synthese slabou stránkou
jeho filosofie. Neboť ony zv. Již tato
pasivní stránka učení dodává soustavě Tolstého jakési za-
smušilosti tvrdosti ještě stupňuje jeho kladnými
požadavky neúprosné přísnosti (idealism). Pře
devším zaráží silně extremní ráz učení Tolstého, který
správně naznačen obrazem: abychom nespadli propasti
jedné, obrátíme přímo zpět spadneme propasti druhé. Učení znající pouze extrémy, také samo sebou ná-
chylno neoprávněným generalisacím, aby nich mohlo
.
Ostatně ani ona ideální budova není prosta vad.
V tom vidíme také hlavní logickou vadu učení Tol
stého.
V tomto negativním výsledku učení Tolstého viděti třeba
hlavní vadu jeho. Není tuším pochyby tom, jak lépe
reformovat svět: zda radikálně individualistický reálně
a socialisticky? Neboť musíme také ptát: spíše
možno? spíše povede cíli? historie poučuje nás, že
všecky reformy, kterými lidstvo mravně povzneslo, dály
se základě principu společnosti. Obě tyto stránky
— odmítavá kladná posunují zraky naše bud nedo
zírné budoucnosti nebo neurčité minulosti nejsou tedy
realistické. -545
nejzazšfm bodem pasivnosti zásada odpírání zlu. Lidstvo potřebuje
budovy bližší vybudování této zůstaveno tuším teprve
budoucnosti.
Takové extremy vidíme větách Tolstého: Egoismem není
možno dosíci blaha tedy naprostým altruismem; odpí
ráním zlu zlem zlo jenom rozmnožuje tedy nemá se
zlu vůbec odpírati; nečisté manželství vede záhubu —<
tedy třeba vůbec neukájeti pudu pohlavního; některé stránky
nynější civilisace jsou špatné tedy vší civilisace nynější
se zříci; vědy nemohou nás poučiti cíli lidského života —
tedy jsou zbytečný; někteří lidé duševně pracující konají
zbytečné věci tedy jedině práce tělesná pravá práce;
vlastní moje činnost umělecká nesloužila lidu tedy vůbec
byla špatná zbytečná. Ostatně radikalism Tol
stého naprosto krajní, asi takový jako krajní snahy nihi-
listft zničiti celý nynější stav kulturní budovati pak nový
— jedním slovem utopie.STUDIE TOLSTÉM. Atd. Tolstoj neuznává zlaté střední
-cesty, jeho učení nezná výjimek, ústupků, kompromisu. zbývá učení Tolstého kladného, čím bychom
se již nyní mohli řídit? Toho velice málo, ne-li dokonce
nic. Několik jeho ideálních příkazů nemožno po
kládati budovu pro přítomnost postavenou, stojí teprve
na konci daleké, dlouhé obtížné cesty
