Vídá př.
autorce strach před sentimentalitou diktoval ten realistický
závěr, kde Michal Gazda vzpomínaje bouřlivé lásky, jen
•pohrdlivě zasměje*. Lidovou
duši lidových typech chce odhalovati pí. 537
hodna.
Jako pravý žurnalista-povídkář pracuje Ant. Herci, scházející ke
zkoušce jeho kusu, nacházejí koutě jeho mrtvolu. hned dostavuje larmoyantní p. Novým momentem také názor Legrův pří
rodu. Nečá-
sek >Pestrých ptácích*. Cítí-li př. Tak zaujala pitoresknost vzhledu těch ma
lebných, strakatých figur, jež fantasie její jakoby barevných
hadříků cetek skládala, zapomněla sem tam vdechnouti
do těch figurín duši.
autor svou apostrofou: Plačte, stařenko bílá, neboť slza je
perla, kterou mohou ozdobiti chudí nešťastní atd. autorky
hlavně jejího pobytu Rusi, drobné genrové obrázky bez
zvláštních aspirací, ale skize, jako př. >Bolestném žertu«,
neskizovala kuriosního poměru městské slečinky slováckému
hochu, jejž vypravuje jako pikantní anekdotu. Drobné, genrové
obrázky, ale leckde blyskne tragickou perspektivou, jako
zase jinde dýchne nelíčeným, prostým humorem. autorka. >Chudá
vrchnost*, chycen kus nenuceného humoru tom líčení
zklamaných ilusí vychovatelky, jež domnívá přijíti panstvu
a upadne doprostřed nudy zbědačelosti schudlých Šlech
tických kobylkářů. autorka věnovala mnohdy více
péče než nitru. autorka, jež podlehla
. Gabriela Preissová. Ovšem více realistické než psycho
logické aspirace pí. Šlejhar svých nejhlubších ner
vových citových základů vůči přírodě mystikem, Leger
stojí vůči přírodě jako člověk, jenž ozbrojil vědou, jenž
dovede operovati biologickými psychologickými složkami
a prvky toho, zveme přírodou životem.NOVÁ ČESKÁ PROSA. Nebo
jinde, kde líčí slávu záhubu dramatického autora, jenž udal
v aréně svůj kus, nechává jej podzimním chladem zmírati
v divadle, kde počal jeho úspěch. sbírka reminiscencí pí.
S druhým vydáním svých >Obrázků Slovácka*
přihlásila pí. autorčiny vysvětlují všechno.
Rozmarem hraje knížka pí. Ovšem
se zdá, vnějšku pí. Chápu, pí. Ale pak celý příběh vlastně nestál za
omočení péra, byla sama pí. To
všechno jsou falešné, skřípavé, vnější efekt vypočítané
tóny, jakých jest právě schopen jen neumělec, jenž domnívá
se, svou nemyslivost zastře efektní tirádou >nad vlastními,
životem surově ubitými ideály*. Pavly Moudré >Do roz
maru pláče*. Jinak by
s takovou hazardnostf, jako např. kluziště do-
cházeti stařenku, jež dívajíc jeho rej vzpomínajíc
zašlého mládí, slzí
