ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 545 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
sbírka reminiscencí pí. kluziště do- cházeti stařenku, jež dívajíc jeho rej vzpomínajíc zašlého mládí, slzí. Tak zaujala pitoresknost vzhledu těch ma­ lebných, strakatých figur, jež fantasie její jakoby barevných hadříků cetek skládala, zapomněla sem tam vdechnouti do těch figurín duši. Jako pravý žurnalista-povídkář pracuje Ant. autor svou apostrofou: Plačte, stařenko bílá, neboť slza je perla, kterou mohou ozdobiti chudí nešťastní atd. Ovšem se zdá, vnějšku pí. autorky hlavně jejího pobytu Rusi, drobné genrové obrázky bez zvláštních aspirací, ale skize, jako př. Nečá- sek >Pestrých ptácích*. To všechno jsou falešné, skřípavé, vnější efekt vypočítané tóny, jakých jest právě schopen jen neumělec, jenž domnívá se, svou nemyslivost zastře efektní tirádou >nad vlastními, životem surově ubitými ideály*. autorka. Jinak by s takovou hazardnostf, jako např. autorka, jež podlehla . Cítí-li př. 537 hodna.NOVÁ ČESKÁ PROSA. Lidovou duši lidových typech chce odhalovati pí. Gabriela Preissová. S druhým vydáním svých >Obrázků Slovácka* přihlásila pí. Herci, scházející ke zkoušce jeho kusu, nacházejí koutě jeho mrtvolu. Vídá př. >Chudá vrchnost*, chycen kus nenuceného humoru tom líčení zklamaných ilusí vychovatelky, jež domnívá přijíti panstvu a upadne doprostřed nudy zbědačelosti schudlých Šlech­ tických kobylkářů. Novým momentem také názor Legrův pří­ rodu. Ale pak celý příběh vlastně nestál za omočení péra, byla sama pí. Šlejhar svých nejhlubších ner­ vových citových základů vůči přírodě mystikem, Leger stojí vůči přírodě jako člověk, jenž ozbrojil vědou, jenž dovede operovati biologickými psychologickými složkami a prvky toho, zveme přírodou životem. hned dostavuje larmoyantní p. Chápu, pí. Ovšem více realistické než psycho­ logické aspirace pí. Rozmarem hraje knížka pí. autorka věnovala mnohdy více péče než nitru. >Bolestném žertu«, neskizovala kuriosního poměru městské slečinky slováckému hochu, jejž vypravuje jako pikantní anekdotu. Nebo jinde, kde líčí slávu záhubu dramatického autora, jenž udal v aréně svůj kus, nechává jej podzimním chladem zmírati v divadle, kde počal jeho úspěch. autorčiny vysvětlují všechno. Drobné, genrové obrázky, ale leckde blyskne tragickou perspektivou, jako zase jinde dýchne nelíčeným, prostým humorem. autorce strach před sentimentalitou diktoval ten realistický závěr, kde Michal Gazda vzpomínaje bouřlivé lásky, jen •pohrdlivě zasměje*. Pavly Moudré >Do roz­ maru pláče*