Jelikož pohlížím
na věc samu nejen stránky zajímavosti, nýbrž stránky
budoucí praktické důležitosti, budiž dovoleno objasniti
podstatu celého objevu. Ayrtonová, choť znamenitého fysika an
glického, studovala akkustické zjevy elektrické lamj
obloukové. Simonem fysi-
kálním ústavě university Erlangenu. Na
této cestě spalují molekuly uhlíkové vzniká světelný
oblouk. baterií akkumulato-
rovou, nejméně voltech napjetí, uvedeme-li pak uhlíky
druhými konci vzájemný dotek ihned poněkud od
sebe vzdálíme, povstane světelný oblouk elektrický. Dostal pře
.
Dříve myslilo, oblouk tento, který zároveň jest
vodivým můstkem pro elektrický proud, jest hlavním středi
skem světla (proto nazvány lampy elektrickým obloukem
světelným obloukovými lampami); později však dokázáno
měřením, paprsků světelných vysílá nejméně sice jen
8% celkové svítivosti, kdežto positivní konec uhlíka 80%
a negativní 12%.
Ve dnech předcházejících upozorněna veřejnost den
ními listy nový, velice interesantní objev oboru elektro
techniky, tak zv. Vochočovy obrazy jsou této stránce
zajímavé, objevujíce nám málo přístupné kraje.
NoVá Vlastnost sVětelrxého oblouku
elektrického. Elektrický oblouk svě
telný jest schopen přeměniti vlny akkustické vlny elek
trické naopak, může výborně vykonávati služby mikro
fonu telefonu.
Spojíme-li konce dvou uhlíků, vyrobených retortového •
uhlí, zdrojem elektrickým, př. živsa.
Simon veden studiemi předcházejícími, zapnul paraleln
do proudového obvodu obloukové lampy nový proud elek
ktrický, přerušovaný Wagnerovým kladívkem.
Již 1896 pí. Proud
elektrický rozžhavuje konce uhlíků odtrhuje rozžhavené čá
stečky positivního, unášeje negativnímu konci. Příčinou jejich však byly nepravidelnosti, změř
v intensitě osvětlovací způsobené pohybem světelného oblouk,
jakosti uhlíků, tokem vzduchu pod. »Mluvící lampy<.
Tento elektrický oblouk světelný, jehož koncích vy
vinuje ohromná teplota mezích 2000° 4000° ho
nosí novou, velice zajímavou vlastností, která teprve
v říjnu 1897 byla objevena Th.INŽENÝR BROŽ I
a zvláště malíř
