Malá exposice Vochočových obrazů studií cest, spolu
s několika portréty instalována Národním domě Vi
nohradech. Sochor ovládá umění
své dokonale, víme dřívějška. Mnohoslibný talent, moderní názor barvu,
vážná snaha zdokonalení vše vyvírá těchto
maleb. Celá výstava, byť číselně nebyla tak
obsažná, jest náš český salon, jak dříve Rudolfině ve
zvláštním sále presentoval. Není jen
svou velkostí nápadný, nýbrž uměleckou hodnotou vý
znamný. Zde toho podal nový
důkaz. také malba,
řemeslný výkon malířský, imponuje. umělec vypravuje mimo rámec svého obrazu.
Velký úspěch rozměrný obraz Sochorův >Útok jízdy
u Střezetic 1866«, pochopitelných příčin. To
ovšem obrazu umělecké ceny neužme ani nepřidá, ale di
váka uchvátí tento vír zvířecích lidských těl, zdařilé zná
zornění pohybu, zkrátka temperamentnost díla. těchto končin světa nepřijde cizinec často,
.PRAŽSKÝCH VÝSTAV. 47
Jsou zde ještě různé črty, plány návrhy architektur od
prof. Volil látku časově blízkou, která podávala mož
nost věrného zobrazení všech reálných podrobností.
z pravdivý nás zajímá, jak tento portretista maluje
širokým štětcem slunné krajiny, motivy strání Athosů,
s kláštery hradům podobnými, jako krajinář dobře kreslí
lidské modely svoje, jak při malbě štětcem kreslí vy
modeluje. to
počátek velké seči, rozčilující okamžik novodobého váleč
nictví; stejnokroj jen lokalisuje pro toho, kdo přeje zvě-
děti, proč tyto řady bílých útočí řady modrých atd. Pleinair Vochočových krajin podobizen (paní E.
Umělec chtěl namalovati jízdu, mnoho jízdy, boji, po
hybu. Kouly (kostelík hřbitovní, pěkný slohu lidovém)
arch. Nezapomínejme však, nový
“^ět nám neznámý; vlastně bychom pohlížejíce tyto malby
ěli slyšeti. Balšánka (nové divadlo Plzni), podobizna Pištěka
atd. Vojenské genre oblíbil Sochor již před lety na
tomto ohromném plátně vid'me výsledek několikaleté práce. Některé pohledů horu Athoskou zachycují
čarovné motivy modré zátoce, některé zdají tetelícím
ovzduším svým příliš karakterisované máme pocit, se
jim nedostává hloubky.
Sečky obtíže, které bylo překonati, aby vůbec malovati
ohl, pak nedostatek materiálu, (doŠlyť barvy, jak vi-
řme některém obraze) odloučenosti světa, vá-
inost přísnými řády mnichů, kterým podrobiti musil —-
‘e překáželo jeho práci, které, jak vidíme, zjevnou
intl pracoval., jsou vesměs poutavé. Ale histo-
ričnost děje zůstává věcí vedlejší, nás zajímá hlavně životnost
výjevu, to, nám obraz bez komentáře sám vypráví
