litujeme toho. Mám za
to, takové výtky jim znalce nedostane, mám za
sebou velkou většinu obecenstva, které nad těmito roz
tomilými obrazy vytržení, třebas nečinilo nároků >zna-
lectví*. Seifert mohl nám býti více
nežli byl.živsa:
o vezdejší chléb vyrábět zboží takové, které líbilo pro
dávalo.
. Graciosní kom
posice svítivá, teplá barva základě postav plzenského
lidu věrně >dle přírody* malovaných věru toto sloučení
různorodých živlů méně nadanému nepodařilo.
Vytýká jim, malují obrázky příliš propracované roz-
drobnělé, podávají sice přírodu věrně, ale suše.
Způsob, jak oba, tom jsou takřka nerozeznatelní, štětcem
vládnou, jistota vystižení zamýšlených efektů, dodává jejich
malbám zdánlivé nadpečlivosti*, ale pravdě vše ma
lováno velice volně lehce.
Ještě jedna kolekce dvou malířů, duší úzce spřízněných
nás upoutá: řada obrazů Vilíma Trska Franty Slabého. Možná, nejsou zcela moderní nálady bystře
přírodě odpozorované, výtečně kreslené zručností hbi
tostí tak značnou malované, umění zdá býti punti
čkářským, možná, taková technicky vyspělá díla nejsou
zcela moderní, ale všimneme-li hloubky těch paloučků,
polních mezí, zasněžených strání obklopujícího vzduchu,
přesvědčíme se, není >virtuosně provedený* suchopar. Moderní Urban
je, třebas maluje svaté. Stibral, síla bar
jeho dovoluje, vedle olejových maleb bez ujmy své j
sobivosti obstál.
Urbanovy kartony obrazy svátých patří nejlepším
toho druhu, poněvadž povstaly uměním, které samo jí-
mavě >svaté«, odměřené, poněkud snivé oduševnělé. Skvostný akvarel vystavil řid.
O Němejci dlužno říci, svou lunetou velice šťastně
pokročil oboru dekorativního malířství. Urban
je však výborný kreslíř zároveň >kolorista«, kdyby to
hoto jména smělo užiti moderním umělci. Malo-
vati >svaté* jistotně není snadnou věcí, zvláště dnes, kdy se
takové obrazy malují výhradně pro církevní potřebu, málokdy
z vlastního popudu’ nebo soukromou objednávku. Známé
motivy přináší Knůpfer, vodníka mořskou pannu břeuh,
více skizu než obraz, Věšín debutuje výjevy bulharskými,
sytě zbarvenými šťavnatě nahozenými, Doubek kreslí jemné
studie, Ondrttšek zajímavě portrétuje béře staré mis
za vzor, Láďa Novák přichází obvyklým humorem roi
staročeském, tentokráte zvláště dobře imitovaném. >Co
vleče, neuteče* při tom hřejný tón, »Franta mezi Fran
pěkné typy
