.
• Tak pane Alois, nedělají žádné drahoty kdo si
přišel pro Evičku?*
• Slečinko á.«
Kredenecká vyrazila hlavou výklenku, zadívala se
slepce údiv smích střídal její vyjevené tváři. 150, doktorsky stůl Vocelků zl.*
Slečna Matilda chvíli zmizela, celá vyjevená.*
>Ale jděte! kdo pak vzalř*
>Tu mladší, Andulku, odvedla domů nějaká kolářka
ze Soukenické ulice mají dost majetku, ale neměly dětí.. 4—, dohromady při
jato zl. holka udělá
ještě jednou dobrou partii.«
• znám?.*
•Slečinko,« ozval najednou slepec těch novi
nách není úplné, něco tam schází.
»Vida vida tady,< ozvala vítězoslavně
kredencká.*
• podívejme mám radost.. 12'—, číšnice kavárny »Mikado«
zl.*
•Řekl jsem boží pravdu Evička mně doma o..
•Pane Alois prvního apríle máme teprvé či
měsíce.*
> stalo tou druhou, starší kdo pak vzal?*
• Slečinko hádejte. Jak pak komu jinému by
ty peníze dali.522 kronbauer:
stránky přeskočím začnu různé zprávy.. >Chvíli
bylo ticho.*
Pan Alois poposedal lavici tak dlouho, seděl
skorém pod samým okénkem. snad není naposledy náš
pan domácí?*
Slepec srdečně rozesmál.
>přece nad nimi lidé ustrnuli: prospěch dětí Po
břežní ulice*, předčítala kredenecká, nichž jsme ve
včerejším ranním čísle obšírnějším spůsobem rozepsali, ode
vzdali naší administraci hosté »šumavské borovice* zl.*
• Dejte pokoj jak pak bych mohla něco takového
uhodnout.«
>Ty dětičky jsou rozebrané. >co jsem včera povídala. 4'50,
>Filkáři« Dolnopočernické pivnice zl.
•Pánbůh jim požehnej,* libovala čtenářka . prosím vás, řekněte mně to, bych pro
ty děti zrovna duši dala.*
• hádejte znáte ho.«
• Pane Alois škoda, jsme zapomněli.
mne sem poprvé dovedla. kr.*
>A pak ř.. 228, prodavačky
z Ovocného trhu zl. jakby
to bylo krásné, kdybychom dnes byli novinách
