*
• podívejme mám radost.«
>Ty dětičky jsou rozebrané. 150, doktorsky stůl Vocelků zl. Jak pak komu jinému by
ty peníze dali.«
• Pane Alois škoda, jsme zapomněli..*
Pan Alois poposedal lavici tak dlouho, seděl
skorém pod samým okénkem. 12'—, číšnice kavárny »Mikado«
zl.
>přece nad nimi lidé ustrnuli: prospěch dětí Po
břežní ulice*, předčítala kredenecká, nichž jsme ve
včerejším ranním čísle obšírnějším spůsobem rozepsali, ode
vzdali naší administraci hosté »šumavské borovice* zl.
»Vida vida tady,< ozvala vítězoslavně
kredencká. >Chvíli
bylo ticho.
•Pánbůh jim požehnej,* libovala čtenářka .*
• Dejte pokoj jak pak bych mohla něco takového
uhodnout.*
•Slečinko,« ozval najednou slepec těch novi
nách není úplné, něco tam schází. jakby
to bylo krásné, kdybychom dnes byli novinách.522 kronbauer:
stránky přeskočím začnu různé zprávy.«
• znám?..
• Tak pane Alois, nedělají žádné drahoty kdo si
přišel pro Evičku?*
• Slečinko á. prosím vás, řekněte mně to, bych pro
ty děti zrovna duši dala. 4—, dohromady při
jato zl.
mne sem poprvé dovedla..*
Slečna Matilda chvíli zmizela, celá vyjevená.«
Kredenecká vyrazila hlavou výklenku, zadívala se
slepce údiv smích střídal její vyjevené tváři.*
• hádejte znáte ho.
•Pane Alois prvního apríle máme teprvé či
měsíce. snad není naposledy náš
pan domácí?*
Slepec srdečně rozesmál. holka udělá
ještě jednou dobrou partii... >co jsem včera povídala. 4'50,
>Filkáři« Dolnopočernické pivnice zl.*
> stalo tou druhou, starší kdo pak vzal?*
• Slečinko hádejte. kr. 228, prodavačky
z Ovocného trhu zl.*
>A pak ř..*
•Řekl jsem boží pravdu Evička mně doma o.*
>Ale jděte! kdo pak vzalř*
>Tu mladší, Andulku, odvedla domů nějaká kolářka
ze Soukenické ulice mají dost majetku, ale neměly dětí
