•Pane Alois prvního apríle máme teprvé či
měsíce.522 kronbauer:
stránky přeskočím začnu různé zprávy. >co jsem včera povídala.*
• hádejte znáte ho.. holka udělá
ještě jednou dobrou partii. 150, doktorsky stůl Vocelků zl. 228, prodavačky
z Ovocného trhu zl. kr.*
Pan Alois poposedal lavici tak dlouho, seděl
skorém pod samým okénkem. 4—, dohromady při
jato zl.*
• Dejte pokoj jak pak bych mohla něco takového
uhodnout..*
• podívejme mám radost. 4'50,
>Filkáři« Dolnopočernické pivnice zl.«
• znám?.
»Vida vida tady,< ozvala vítězoslavně
kredencká.«
>Ty dětičky jsou rozebrané.*
Slečna Matilda chvíli zmizela, celá vyjevená. Jak pak komu jinému by
ty peníze dali.. prosím vás, řekněte mně to, bych pro
ty děti zrovna duši dala.*
•Slečinko,« ozval najednou slepec těch novi
nách není úplné, něco tam schází.*
•Řekl jsem boží pravdu Evička mně doma o.
•Pánbůh jim požehnej,* libovala čtenářka ..
mne sem poprvé dovedla..
>přece nad nimi lidé ustrnuli: prospěch dětí Po
břežní ulice*, předčítala kredenecká, nichž jsme ve
včerejším ranním čísle obšírnějším spůsobem rozepsali, ode
vzdali naší administraci hosté »šumavské borovice* zl.
• Tak pane Alois, nedělají žádné drahoty kdo si
přišel pro Evičku?*
• Slečinko á.*
> stalo tou druhou, starší kdo pak vzal?*
• Slečinko hádejte.«
• Pane Alois škoda, jsme zapomněli.. >Chvíli
bylo ticho.«
Kredenecká vyrazila hlavou výklenku, zadívala se
slepce údiv smích střídal její vyjevené tváři. 12'—, číšnice kavárny »Mikado«
zl.*
>Ale jděte! kdo pak vzalř*
>Tu mladší, Andulku, odvedla domů nějaká kolářka
ze Soukenické ulice mají dost majetku, ale neměly dětí. jakby
to bylo krásné, kdybychom dnes byli novinách. snad není naposledy náš
pan domácí?*
Slepec srdečně rozesmál.*
>A pak ř
