snad není naposledy náš
pan domácí?*
Slepec srdečně rozesmál..*
Slečna Matilda chvíli zmizela, celá vyjevená..*
•Řekl jsem boží pravdu Evička mně doma o.
»Vida vida tady,< ozvala vítězoslavně
kredencká.*
• hádejte znáte ho.«
• znám?. 150, doktorsky stůl Vocelků zl. 12'—, číšnice kavárny »Mikado«
zl..522 kronbauer:
stránky přeskočím začnu různé zprávy..
>přece nad nimi lidé ustrnuli: prospěch dětí Po
břežní ulice*, předčítala kredenecká, nichž jsme ve
včerejším ranním čísle obšírnějším spůsobem rozepsali, ode
vzdali naší administraci hosté »šumavské borovice* zl.
• Tak pane Alois, nedělají žádné drahoty kdo si
přišel pro Evičku?*
• Slečinko á.*
•Slečinko,« ozval najednou slepec těch novi
nách není úplné, něco tam schází.*
Pan Alois poposedal lavici tak dlouho, seděl
skorém pod samým okénkem.
mne sem poprvé dovedla. kr.
•Pánbůh jim požehnej,* libovala čtenářka .*
>Ale jděte! kdo pak vzalř*
>Tu mladší, Andulku, odvedla domů nějaká kolářka
ze Soukenické ulice mají dost majetku, ale neměly dětí. prosím vás, řekněte mně to, bych pro
ty děti zrovna duši dala. 4—, dohromady při
jato zl.. Jak pak komu jinému by
ty peníze dali.*
• Dejte pokoj jak pak bych mohla něco takového
uhodnout.
•Pane Alois prvního apríle máme teprvé či
měsíce. >co jsem včera povídala.*
• podívejme mám radost.«
>Ty dětičky jsou rozebrané.«
Kredenecká vyrazila hlavou výklenku, zadívala se
slepce údiv smích střídal její vyjevené tváři. jakby
to bylo krásné, kdybychom dnes byli novinách.*
>A pak ř.*
> stalo tou druhou, starší kdo pak vzal?*
• Slečinko hádejte. holka udělá
ještě jednou dobrou partii.. 4'50,
>Filkáři« Dolnopočernické pivnice zl. 228, prodavačky
z Ovocného trhu zl.«
• Pane Alois škoda, jsme zapomněli. >Chvíli
bylo ticho
