*
Pan Alois poposedal lavici tak dlouho, seděl
skorém pod samým okénkem. 4'50,
>Filkáři« Dolnopočernické pivnice zl.
>přece nad nimi lidé ustrnuli: prospěch dětí Po
břežní ulice*, předčítala kredenecká, nichž jsme ve
včerejším ranním čísle obšírnějším spůsobem rozepsali, ode
vzdali naší administraci hosté »šumavské borovice* zl. >Chvíli
bylo ticho. 150, doktorsky stůl Vocelků zl.«
Kredenecká vyrazila hlavou výklenku, zadívala se
slepce údiv smích střídal její vyjevené tváři.. 12'—, číšnice kavárny »Mikado«
zl. >co jsem včera povídala. snad není naposledy náš
pan domácí?*
Slepec srdečně rozesmál...*
>Ale jděte! kdo pak vzalř*
>Tu mladší, Andulku, odvedla domů nějaká kolářka
ze Soukenické ulice mají dost majetku, ale neměly dětí.*
Slečna Matilda chvíli zmizela, celá vyjevená.
mne sem poprvé dovedla. jakby
to bylo krásné, kdybychom dnes byli novinách.*
• hádejte znáte ho.«
• znám?. 228, prodavačky
z Ovocného trhu zl.522 kronbauer:
stránky přeskočím začnu různé zprávy. holka udělá
ještě jednou dobrou partii. Jak pak komu jinému by
ty peníze dali.*
• Dejte pokoj jak pak bych mohla něco takového
uhodnout. kr.*
•Řekl jsem boží pravdu Evička mně doma o.
• Tak pane Alois, nedělají žádné drahoty kdo si
přišel pro Evičku?*
• Slečinko á.
•Pane Alois prvního apríle máme teprvé či
měsíce.
»Vida vida tady,< ozvala vítězoslavně
kredencká. 4—, dohromady při
jato zl...*
• podívejme mám radost.*
>A pak ř.*
•Slečinko,« ozval najednou slepec těch novi
nách není úplné, něco tam schází..*
> stalo tou druhou, starší kdo pak vzal?*
• Slečinko hádejte.«
>Ty dětičky jsou rozebrané. prosím vás, řekněte mně to, bych pro
ty děti zrovna duši dala.«
• Pane Alois škoda, jsme zapomněli.
•Pánbůh jim požehnej,* libovala čtenářka
