ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 524 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pouliční holka, hledající svou kořist. bylo daleko fortifikací, venku, kde všecko kvetlo. ... zas noc Chudák spí stoje temném koutku u vrat zdá Bože můj, nový máj nové jaro- a touha ženě zas zahrála jeho žilách. Žaludek prázdný; nohy zdřevěnělé. Édition Mercurc France.vypravoval všechnu svou bolest a bídu svých bratří sester, pověděl mu, jak celé jeho dílo se nezvedlo. Veliká slavnost, rodiče, příbuzní, kamarádi. 1900. Jak mohutná synthesa osudu těch tisíců žen, jichž plaché stíny vás obletují, jdete-li noci ulicemi pařížskými;. její >petit homme* čeká, vrátí, bude zle, rány nadávky sesypou její dvacetiletou hlavu. pozdě. drastická směs pokory, familiernosti, hrubosti přímo dětinské něžnosti (Ah, comme ťes pále, ah, comme ťes blane . něco grandiosního té visi: lidská kostra zuboženého chudáka, hovořícího rohu ulice tím Bílým židem, jak nazývá. jeho hrdlička skromná tak krásná, bílých šatech zářila mládím* ♦ Jehan Rictus: Doléances. Oh, zbije ji, ale jak ráda snese něho, který jedi­ ným statkem, životem, pokladem, klenotem, hříchem šílen­ stvími skrčena koutku domu, upadá hysterické blouznění, vidí, kterak zatýkají pro vraždu, jak ubli­ žují všechen cit všechna vášnivá láska její vybuchne a. Zdá mu, se oženil mladou holkou, která byla celá jeho která ho měla ráda. málo věcí světové literatuře, které by otřásly tak hluboko duší čtenářovou, jako těch patnáct básní spojených cyklus: Strašidlo. ona vrhá spoustou zoufalých nadávek proti těm, kteří jsou >vrahy« jejího maquereau. není sou. Po této krátké odbočce vrací Rictus zas svému Chudákovi. hé mignon écoute peuř< Volá marně.516 HANUŠ jelínek: jenž měl srdce větší, než Život, on, jejž prodali zabili, že chtěl vysvobodit své bratry, kdyby tak přišel, >ten Modrý Muž, jenž kráčel moři,« ten >Muž krásných očí, Muž krásných snů, ten věčně stávkující tesař,« >umělec, anar­ chista,< jenž nesl jiný kříž než Čestnou Legii. Potkal Chudák nároží ulice hovořil ním, světlým Strašidlem, a.. Čím sladší akcent jejich slov, tím černější tragedie ode­ hrávají duších těchto moderních otrokýň. Čeká. >P’sbit.) mistrov­ ským kusem psychologie, lze jen litovat, není naprosto možno přeložit věci, aniž setřen byl všechen ten drsný půvab, lokální barva, která těsně souvisí celým duchem a poetickou technikou básníkovou. se vrátil. Druhá kniha Rictusova >Stesky<* otvírá, možno-li> prospektem ještě černějším