Jest to, jak praví Kaizl svém
Národním hospodářství, blud starší materialistické theorie
hospodářské; neboť člověk nemá jen potřeby tělesné, nýbrž
i duševní. Toto mínění je
už dávno odbyto; významu právu práce duševní nyní
nelze pochybovati, učení Tolstého, jakoby práce tato
byla jen jaksi věcí podružnou, prostředkem zdokonalení
práce tělesné, nelze zastávati. ovšem musil padnout předsudek,
že tělesná práce >pánu< nesluší, ponižuje.
Bylo zajisté pro naši vědu vzdělanost vůbec velice
užitečno, kdyby lidé pracující hlavou mohli nějakou dobu
denní věnovati také užitečné činnosti tělesné (ne tělocviku,
ale užitečné práci). Tímto
spojením užitečné práce tělesné prací duševní bylo by
umožněno snazší dosažení vzdělání širokých vrstvách lido
vých.
Kdyby snad počet lékařů měl ještě rozmnožit, nebude
zdravotní stav dělnictva nic lepší, nýbrž bude ještě horší,
neboť přibude jen parasitů. jos. Učení Tolstého zde zase jednostranné, jako
leckde jinde. Jen tak budou moci
pomáhati, nejsouce obtíž jako jsou nyní. Myslíme, že
s tímto požadavkem zásadně můžeme souhlasiti, těch
příčin, které Tolstoj myslí. Doufejme, bude dalším stupněm vývoje našeho
školství nynějšího stadia >tělocvičného« >hygienického<l
.
Ne proto třeba spojití práci duševní tělesnou, by
práce duševní nebyla hodna mzdy své práce duševní jest
obyčejně mnohem obtížnější namáhavější než tělesná —,
nýbrž proto, aby byl zjednán zdravotní soulad člověku.
Předně nesouhlasíme pojmem práce, jaký Tolstoj
tvrdě, jen práce tělesná práce ukojení potřeb tě
lesných prací užitečnou namáhavou lidé pracující
duševně jen zahálejí obtěžují druhé lidi. ne
tvořili zvláštní, jak říká >nepracující< kastu, nýbrž aby
žili mezi lidem lidem, aby tělesně pracovali při tom
lidu pomáhali svými vědomostmi. sedláček:
mravným zabezpečeno bylo beztrestné hřešení proti poža
davkům zdravotním mravním; neboť lidu dělnému lékaři
beztoho nic nejsou platni, protože neodstraňuj! nemohou
odstraniti nezdravých podmínek, kterých lid prací pře
tížený žije. Tolstoj výhod lékařské pomoci
naprosto neuznává neobyčejným despektem mluví
i samých vědomostech lékařských. Může dáti lékař dělníku prostranný, vzdušný byt,
silnou stravu, oděv, přiměřenou zábavu? Nemůže tím
méně, sám svým životem jest tomuto dělnému lidu ještě
břemenem, neboť něj musí platit jej vydržovat.506 DR. Mínění jeho dovedeme
si vysvětliti, ale generalísování jeho omluviti nemůžeme.
Tolstoj žádá, aby vědec, inženýr, lékař, učitel atd