ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 513 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Byla jen jediná továrna vystavěna prospěchu lidu, jediná železnice, jediný stroj Ne; účelem pohnutkou byl vždy prospěch jednotlivcův nebo určité jakési společnosti. železnici dělný lid, jen proto, nelze také netřeba (platí to) odháněti. potvrzuje jed­ notlivostech. Ale co třeba říci kultuře, které nikdo nepotřebuje, zaměstnání učenců, kteří zabývají vědou jen vůli samé, nebo o umělcích tvořících díla, jimž nikdo nerozumí? Zaměstnání těchto lidí jest jakousi nadvýrobou, prací, níž není poptávky, která hromadí, aby nečinně ležela. Jedni tedy bud vůbec nepracují nebo zabývají prací nepotřebnou druzí? druzí jsou tím více přetíženi prací potřebnou užitečnou, nepoměr tento stupňuje tím více, čím výše čím šíře zv. Kterých většina Dělníků. kultura postupuje. Kdo lidu (zvláště ovšem Rusku) zná jenom nejznamenitější výtvory umělecké, obrazy, sochy, skladby hudební kolik lidu dělného může jimi kochat! ? Pro koho tedy jsou? Pro kastu lidí nepracujících., proč lidé vzdělávají, stu­ dují atd. Lékař člověk dle Tolstého naprosto zbytečný. 505 Nynější kultura tedy mravnost nejen nemají nic spo­ lečného, nýbrž vylučují vzájemně. A týká pouze věcí skutečně užitečných. Hledme jen př. Kultura naše nutně vyžaduje dvou kast: pracující nepracující; jsou páni lid. přece i lidé chtějí práci býti živeni jak živeni! Hlavní vadou nynější vědy umění jest, neslouží a ani nechce sloužiti lidu. že by byl pokrok kultury? Zajímavo je, Tolstoj nevylučuje tohoto odmítavého úsudku ani vědců dle našeho mínění nejužitečnějších lé­ kařů. Že užívá lid výhod kulturních, sirek, železnic, telegrafu, plynu ? Pravda, ale proč? Protože páni nemohou zakázati. Proto nehonosme svou prací kulturní jakoby byla práce ve prospěch lidu! Veškeren vzrůst kultury, vynálezy praktické i vědecké nedály pro většinu lidstva, nýbrž pro menšinu a egoistickou menšinu; ohřeje-li trochu při tom kul­ turním ohni většina, jezdí-li př.STUDIE TOLSTÉM. Viděti tom zase nový doklad jeho obliby extrémů a pak nedostatečné schopnosti povznést! nad poměry ruské. zlepšilo postavení dělného lidu př. novověkými vynálezy: telefony, dalekohledy, ro­ mány, divadly, továrnami, bezdýmým prachem? Tolstoj od­ povídá: Nikoli! Postavení lidu nezlepšilo, zhoršilo.ř Proto, aby mohli sloužit lidstvu svými vědomostmi? Ani zdáníI Proto, aby zjednali pohodlnější život, aby co nejméně pracovali nejvíce přijímali. Neboť čemu jest jeho umění? tomu, aby lidem ne­