Jedni tedy bud vůbec nepracují nebo zabývají prací
nepotřebnou druzí? druzí jsou tím více přetíženi prací
potřebnou užitečnou, nepoměr tento stupňuje tím
více, čím výše čím šíře zv.
Byla jen jediná továrna vystavěna prospěchu lidu, jediná
železnice, jediný stroj Ne; účelem pohnutkou byl vždy
prospěch jednotlivcův nebo určité jakési společnosti. Že
užívá lid výhod kulturních, sirek, železnic, telegrafu, plynu ?
Pravda, ale proč? Protože páni nemohou zakázati.
Kterých většina Dělníků. že
by byl pokrok kultury?
Zajímavo je, Tolstoj nevylučuje tohoto odmítavého
úsudku ani vědců dle našeho mínění nejužitečnějších lé
kařů.ř Proto, aby mohli sloužit lidstvu svými vědomostmi?
Ani zdáníI Proto, aby zjednali pohodlnější život, aby co
nejméně pracovali nejvíce přijímali. Proto
nehonosme svou prací kulturní jakoby byla práce ve
prospěch lidu! Veškeren vzrůst kultury, vynálezy praktické
i vědecké nedály pro většinu lidstva, nýbrž pro menšinu
a egoistickou menšinu; ohřeje-li trochu při tom kul
turním ohni většina, jezdí-li př.
A týká pouze věcí skutečně užitečných. Lékař člověk dle Tolstého naprosto zbytečný. Hledme jen př. Kultura naše nutně
vyžaduje dvou kast: pracující nepracující; jsou páni lid. Viděti tom zase nový doklad jeho obliby extrémů
a pak nedostatečné schopnosti povznést! nad poměry
ruské. železnici dělný
lid, jen proto, nelze také netřeba (platí to)
odháněti. kultura postupuje. novověkými vynálezy: telefony, dalekohledy, ro
mány, divadly, továrnami, bezdýmým prachem? Tolstoj od
povídá: Nikoli! Postavení lidu nezlepšilo, zhoršilo. Kdo lidu (zvláště ovšem Rusku)
zná jenom nejznamenitější výtvory umělecké, obrazy, sochy,
skladby hudební kolik lidu dělného může jimi kochat! ?
Pro koho tedy jsou? Pro kastu lidí nepracujících. Ale co
třeba říci kultuře, které nikdo nepotřebuje, zaměstnání
učenců, kteří zabývají vědou jen vůli samé, nebo
o umělcích tvořících díla, jimž nikdo nerozumí? Zaměstnání
těchto lidí jest jakousi nadvýrobou, prací, níž
není poptávky, která hromadí, aby nečinně ležela.STUDIE TOLSTÉM. 505
Nynější kultura tedy mravnost nejen nemají nic spo
lečného, nýbrž vylučují vzájemně. potvrzuje jed
notlivostech. zlepšilo postavení dělného
lidu př., proč lidé vzdělávají, stu
dují atd. přece
i lidé chtějí práci býti živeni jak živeni!
Hlavní vadou nynější vědy umění jest, neslouží a
ani nechce sloužiti lidu.
Neboť čemu jest jeho umění? tomu, aby lidem ne
