JOS.
Druhá věc: Jakým směrem brala kultura lidská já
je základ dosavadního sdružování lidí společnos
Egoism.
Z individualismu Tolstého plynou přirozeně další dů
sledky učení společnosti. Tím řečeno vše zv. sedláček:
sekty jako neuznává žádné církve, protože církev sekta
osobuje vždycky výhradné vlastnictví pravé víry. Lidstvo pouze souhrn jednotlivých organismů,
lidstvo jako organism pouhá fikce, bytost fantastická,
neboť nemá podstatného znaku organismu, vědomí. Poněvadž společnost sama
není útvar mravní mravnost podporující, nemohou ani
úkony výtvory její jakožto společnosti osobovati vlast
ností mravních nebo dokonce prohlašovat! něco ab
solutního, nedotknutelného, něco, musí býti na
prosto musíme respektovati. Lidstvo není
možno pokládati nějaký organism, jenž musí říditi
určitými zákony organickými; učenci, kteří tak činí, jsou na
omylu.
kulturním stavu nynější společnosti. \
sledek: stav nemravný. Lidstvo postupuje neustále své kultuře n
yroto, aby všem bylo dobře aby zdokonalovala mrav
íiost, nýbrž aby některým bylo možná nejlépe. Tedy
také zv. Platí-li předchozí věty
o společnosti vůbec, platí tím více společnosti nynější,
jejíž kulturní stav nejen není mravný, nýbrž docela nemravný
-a proto nezasluhuje zachování podpory.
. Tolstoj
tak nečiní, nikomu svého učení nevnucuje, jest nábo
ženství jeho vlastní, jež ovšem musí pokládat správné,
pokud nesprávnost jeho není zřejmá.
IV. vývoj kultury společnosti lidské není nutným ná
sledkem jedině možným výsledkem života předchozích po
kolení.504 DR. Fakticky Tolstoj tolerantní všem věrám a
vyznáním sektám, jak vidno jeho listu >Carovi jeho
pomocníkům* vyžaduje pouze, aby každý dle své víry žil.
Tolstoj nezavrhuje snad kulturu vůbec nechce snad,
raby člověk žil stále nejnižším stupni jako divoch austral
ský, praví jen, nynější stav kulturní nerfí pokrokem a
také nutným následkem vývoje lidstva. jest ovšem také
přesvědčen, »co pravdou pro něho, pravdou pro
jiné«, proto hlásá, mysle, snad jiným mohlo
prospěti.
Kultura, Věda, umění jiné VýtVory společenské.
Po cti býti nazýván zakladatelem představeným sekty >Tol-
stojovců* nebo >novokřesťanů« jistě Tolstoj netouží, ačkoli
ctižádost jeho dřívějších dobách byla veliká
