Zjevením, Tol
stého zůstává tato propast otevřena.STUDIE TOLSTÉM. Neboť člověk chápe poznává jenom to, co
je prostoře čase, mění, může svou osobností srov-
návati měřiti; ale nelze člověku sebe vystoupiti, tak aby
mohl viděti světa mimosmyslového nebo aby jenom mohl
poznati vlastní své >já«.
S tímto pojmem však trochu těžko spojit další nábo
ženskou osnovu Tolstého. 503
učení Kristova výklad jeho činí jediným privilegiem církve.
Tolstoj praví: Učení Kristovo jest určeno všem lidem proto
musí býti všem pochopitelno jasno není němu třeba
tajemství učených výkladů. nač
také důkazů? Kdo Boha jakožto věčný Život věří,
věří celou svou bytostí, nejen rozumem, takovému člověku
důkazu netřeba; kdo pak nevěří, tomu ani rozumový důkaz
nepomůže, neboť rozum pojmu Boha nestačí, nestačí jen
v Boha rozumem věřiti, nýbrž třeba něj věřiti celým svým
životem. nejlépe, prospívajíce druhým atd. Tolstoj sám neuznává (theoreticky) žádné
.
Může-li býti nazýván Tolstoj sektářem,? Nazývá jej tak
většina jeho kritiků.
Bůh nám naprosto nedostupen.
Jest nízký pojem Boha nebo vysoký? Jak vypadají
vedle tohoto vznešeného pojmu ony nešťastné pokusy doka
zovat! existenci Boží mluviti jeho atributech? Jak se
vyjímá vedle Tolstého >učený Kirchner
* svými 6560 způ
soby důkazu existence Boží?
*
* Viz Dr.
Křesťanství Tolstého jest učení naprosto rozumové, lidské;
nic mimorozumového nic nadrozumového nemá sem pří
stupu. Vždy vidíme Bohu jen svoje vlastnosti nic
jiného než lidského vymyslit nebo představit nemůžeme. Odkud víme
vůbec, vůle Boží? jak můžeme vůbec mluvit ně
jaké vůli Boží? Vždyť pojem lidský! Církev tuto pro
past mezi Bohem člověkem vyplnila zv. Neuschl: Křesťanská sociologie str.
Bohu nemožno dávati vůbec žádných atributů, neboť
vše, bychom řekli, jsou vlastnosti představy pouze lidské,
a třeba bychom nich udělali nejvyšší superlativ, není tím
řečeno nic. 612. Tak ani Boha nemůže člověk
nijak představit, nic něm neví nemůže vědět mamo
o něm rozumovat Nelze také existenci jeho dokazovat; neboť
není vyšších praemis, jež byly východiskem jeho. Pokud víme, Tolstoj také nikde
o takovéto spojení nestará proto klade úplně axioma
ticky základní věty svého učení: Máme žiti dle vůle Boží
*
t. Tolstoj nezabývá nikde pojmem
Boha, nezabývá podstatou duše, poněvadž všecko je
plané mluvení. Tak př
