ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 511 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bohu nemožno dávati vůbec žádných atributů, neboť vše, bychom řekli, jsou vlastnosti představy pouze lidské, a třeba bychom nich udělali nejvyšší superlativ, není tím řečeno nic. Odkud víme vůbec, vůle Boží? jak můžeme vůbec mluvit ně­ jaké vůli Boží? Vždyť pojem lidský! Církev tuto pro­ past mezi Bohem člověkem vyplnila zv. Vždy vidíme Bohu jen svoje vlastnosti nic jiného než lidského vymyslit nebo představit nemůžeme. 612. 503 učení Kristova výklad jeho činí jediným privilegiem církve. Tolstoj sám neuznává (theoreticky) žádné . Tak ani Boha nemůže člověk nijak představit, nic něm neví nemůže vědět mamo o něm rozumovat Nelze také existenci jeho dokazovat; neboť není vyšších praemis, jež byly východiskem jeho. Bůh nám naprosto nedostupen. nejlépe, prospívajíce druhým atd. Zjevením, Tol­ stého zůstává tato propast otevřena. Může-li býti nazýván Tolstoj sektářem,? Nazývá jej tak většina jeho kritiků. nač také důkazů? Kdo Boha jakožto věčný Život věří, věří celou svou bytostí, nejen rozumem, takovému člověku důkazu netřeba; kdo pak nevěří, tomu ani rozumový důkaz nepomůže, neboť rozum pojmu Boha nestačí, nestačí jen v Boha rozumem věřiti, nýbrž třeba něj věřiti celým svým životem. S tímto pojmem však trochu těžko spojit další nábo­ ženskou osnovu Tolstého. Tolstoj nezabývá nikde pojmem Boha, nezabývá podstatou duše, poněvadž všecko je plané mluvení. Jest nízký pojem Boha nebo vysoký? Jak vypadají vedle tohoto vznešeného pojmu ony nešťastné pokusy doka­ zovat! existenci Boží mluviti jeho atributech? Jak se vyjímá vedle Tolstého >učený Kirchner * svými 6560 způ­ soby důkazu existence Boží? * * Viz Dr. Tak př. Tolstoj praví: Učení Kristovo jest určeno všem lidem proto musí býti všem pochopitelno jasno není němu třeba tajemství učených výkladů. Neboť člověk chápe poznává jenom to, co je prostoře čase, mění, může svou osobností srov- návati měřiti; ale nelze člověku sebe vystoupiti, tak aby mohl viděti světa mimosmyslového nebo aby jenom mohl poznati vlastní své >já«. Pokud víme, Tolstoj také nikde o takovéto spojení nestará proto klade úplně axioma­ ticky základní věty svého učení: Máme žiti dle vůle Boží * t. Neuschl: Křesťanská sociologie str. Křesťanství Tolstého jest učení naprosto rozumové, lidské; nic mimorozumového nic nadrozumového nemá sem pří­ stupu.STUDIE TOLSTÉM