ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 510 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
úplnou náhradu dal. sedláček: spisů byl takový: Tyl: >Proč jste úlohu nechtěl hráti — Kolár: >Zde ředitelně) není místo, aby tak po­ drážděným tónem mluvilo* —Tyl: »Vy chcete jenom samé hrdiny první úlohy hráti, které vždycky docela zkazíte.* Stížnost neminula se s úspěchem. GUTH. (Daia.* — Kolár: /Nechci Wolfa hráti proto, mně Werner a Vám Wolf náleží. »Vyšlo jevo,« ostatně mimoúředně již vědělo, *že Tyl jest vojenským účetním při Latourově pěchotě jemu jako úředníkovi dovoleno není hráti divadlo,* následkem toho podobá také, jakousi dobu hra divadle vůbec zakázána byla. Ducha, nevěří žádná tajemství nevěří neomylnost církve, nevěří žádná dogmata, jichž sta nakupila během 1800 let, takže úplně zakrývají jádro ., načež se vzdálil, volaje: »Počkej jen, mně neujdeš, ještě za­ bijú!* žádal Kolár městské hejtmanství, aby nařídilo, by Josef Tyl, nímž jemu českém divadle déle hráti nelze jenž chováním svým celou českou společnost urazil, od českého divadla jakožto člověk, jenž přestoupil policejní a platné divadelní zákony, odstraněn byl, aby jemu (Kolá­ rovi) nebezpečnou prudkou ránu obličeje dostiuči- nění dal, aby vzhledem zneuctívajícím nadávkám tolikéž k dostičinění zavázán byl aby posléze roztrhaný nový černý kabát ceně zl. Kolár hleděl svého odpůrce zatlačit! portálu, kde jej však Tyl hlubokého propadliště v orchestru jeviště dolů shazovati jal. Štěpánek, divadelní členové sl. jos. Nyní, když ne­ bezpečenství dosáhlo vrcholu, vložili vřavy všichni přítomní, Tyl ještě ulehčoval různými Kolárovi svědčícími proklínáními, jako př. »literární vrahu* atd. Studie Jolstém. zemřelého právníka literáta Jakuba Malého. Tyl zasadil svému kolegovi slovy: >Pse, na tebe dávno pasu, zabijú1* prudkou ránu obli­ čeje, tak Kolár omámen zavrávoral, kdežto Tyl holí v ruce druhé ráně chystal.) Ovšem dáváme pravdu Stínoví, Tolstoj ne- věří Trojici, nevěří sv.* Tyl: »Ale, kdo pak jste Vyř* — Kolár: >To arogantní otázka!* však následo­ vala katastrofa. Manetinská, Schmiller Nikolai úplně Kolárova udání potvrdili doušce této ještě poznamenáno, že »Tyl již častěji vyvedl mnohý sprostý umělecký kousek, že násilně někoho vztáhl ruku, jako př. ' DR.502 dr