ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 509 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V PRAZE, DNE SRPNA 1901. října 1841 (tedy ještě před otevřením divadla Růžové ulici) Josefem Tylem, který se vydává redaktora časopisu >Květů* spolu také za člena české divadelní společnosti, přítomnosti pana N. též Če­ chové, kteří súčastnili punktací vídeňských tak neblahé paměti. 313) tuto karakteristickou epi- sodu, jež ukazuje Tyla poněkud jiném světle, než v jakém nám jej Turnovský vylíčiti snažil. ALEXANDER NEKLÁN. Jyl Kolár. Mámef všichni spo­ lečný cíl jeden tentýž, blaho národa českého, různíme se jen názorech prostředcích dosažení jeho.* Příčinu tomuto rozmilému Tylovu cho­ vání zavdal Kolár tím, zdráhal hráti úlohu staršího ntrikána >Wolfa* Gutzkowově, Tylem přeloženém »Wer- ieru«, kteroužto úlohou jej Tyl podělil. GUTH: TYL KOLÁR. O prazvláštní kolegialitě, jaké Tyl Kolár svého času spolu obcovali, uveřejnil před nedávném zemřelý německý spisovatel Oskar Teuber svých >Dějinách Praž­ ského divadla* (III. Avšak oproti tomu jest mně taktéž zřejmé, politice poctivost sama nestačí, neboť poctivými byli př. 501 Přes však, názory poslance dra Žáčka správ­ nosti akce vyrovnávací nesouhlasím, jest mně jak samo sebou rozumí zřejmé, nějaké národní nepocti­ vosti nemůže býti řeči, jest Čechem alespoň tak pocti­ vým, jako př. Teuber vypravuje tam svých obchůzkách, jež při spisování těchto svých dějin stavovském archivě Pražském konával, kdež mimovolně jednou povšiml rukopisu žaloby, kterou zatím také již zvěčnělý Kolár svého kolegu Tyla podal a vypravuje pak doslovně: >Kolár oznamuje slavnému měst­ skému hejtmanství, byl dne 30. Štěpánka jiných členů způsobem svrchovaně ničemným a bezprávným insultován, hrubě cti těle přepaden, lejhanebnějšími jmény pojmenován pěstí násilně spánku i oka udeřen. já! Zároveň výslovně prosím dra Žáčka, aby odpustil, samozřejmé věci této mluvím; činím tak pouze jedině tím účelem, abych nakolik možno čelil obvyklému nás jako jinde nehonetnímu podezřívání každého, jehož názory různí názorů našich. díl, str.DR. Kolárově zdrá­ hání vyvinul pak tento zajímavý výstup mezi oběma bá­ sníky dramatickými umělci, jehožto průběh podle úředních