Můžeme skončiti. Večerní obloha Benátkách vypadá zcela
jinak než Paříži, večerní červánky pařížské nemožno za-
měniti berlínskými.žrvsA:
ckým vlivem vzduchu světla pak jinak lámou světlo
v atmosféře vápencového pohoří než útvaru žulovém neb
při solném moři.
Z pražských VýstaV. Jindy »Jarní výstava* Krasoumné jednoty
v Rudolfině samotinká opanovala pole výtvarných uměn,
letos však přijde výstavou svojí poslední. žába. Ale zvykne-li obecenstvo přijímat!
plody starší epochy nebo sousední kultury barvové, zaniká
u něho necvikem receptivita pro barvy vlastní.
Letošní jaro překvapilo Prahu četnými obsažnými po
žitky uměleckými. Jednota umělců
výtvarných předešla, Sochor přinesl svůj obraz, mladý
malíř Vochoč vrátil zajímavé cesty Bulharsku de-
sítiměsíčním pobytu >svaté hoře« Athosů hojnou ko
řistí, kterou vystavuje Národním domě Král.
Ale jest potřebí oko vychovati. jde tak da
leko, tvrdí, francouzský krajinář Německu nemůže
býti zcela pochopen, poněvadž schází Němci receptivita pro
barvu, jak Francii nese ovšem také obráceně. Zcela patrný jest rozdíl mezi světelnými
zjevy při západu slunečním Berlíně Postupími, rozdílu
mezi Berlínem Hamburkem ani nemluvě. dr.
Z této zajištěné pravdy vyvozuje Lichtwark příslušné
důsledky, které možno resumovati asi takto: Lokální pů
sobení světla barev působí tomu, oko jen svým a
tudíž stanoviska cizího zase rozličným způsobem zvyká
na zjev barvy hleděti. Jest faktum, že
koloristické nadání celého kmene stlumeno bylo mocnými
sousedními vlivy samostatné produkce kde žije jen ze
zašlých epoch, totéž nastává. Malíř pobyvší dlouho ci
zině, pozbyl vnímavost pro barvu rodného kraje.
Exposice Jednoty Novoměstských sálech Štajgrůje
pozoruhodná některými skupinami prací jednotlivých umělců
. Podívané tedy dosti. Vino
hradech. Odtud vysvětluje zhoubný
vliv akademií. Kdo vzdělal místě jednom, pro toho
má barva odjinud jiný smysl. skorém obávám, že
příliš mnoho, vzpomenu-li, naše obecenstvo tolik ji
ných starostí tak málo času umění. Neb je-li skutečně takovýto indivi
dualismus barvy světla, jak Lichtwark dovozuje, zůstává
národnost zachráněna malířství samou první nejpod
statnější složkou uměny barvou světlem
