dr. Vino
hradech. Malíř pobyvší dlouho ci
zině, pozbyl vnímavost pro barvu rodného kraje.
Letošní jaro překvapilo Prahu četnými obsažnými po
žitky uměleckými. jde tak da
leko, tvrdí, francouzský krajinář Německu nemůže
býti zcela pochopen, poněvadž schází Němci receptivita pro
barvu, jak Francii nese ovšem také obráceně. Zcela patrný jest rozdíl mezi světelnými
zjevy při západu slunečním Berlíně Postupími, rozdílu
mezi Berlínem Hamburkem ani nemluvě. Odtud vysvětluje zhoubný
vliv akademií.žrvsA:
ckým vlivem vzduchu světla pak jinak lámou světlo
v atmosféře vápencového pohoří než útvaru žulovém neb
při solném moři. Večerní obloha Benátkách vypadá zcela
jinak než Paříži, večerní červánky pařížské nemožno za-
měniti berlínskými.
Ale jest potřebí oko vychovati. Jindy »Jarní výstava* Krasoumné jednoty
v Rudolfině samotinká opanovala pole výtvarných uměn,
letos však přijde výstavou svojí poslední. Jednota umělců
výtvarných předešla, Sochor přinesl svůj obraz, mladý
malíř Vochoč vrátil zajímavé cesty Bulharsku de-
sítiměsíčním pobytu >svaté hoře« Athosů hojnou ko
řistí, kterou vystavuje Národním domě Král.
Exposice Jednoty Novoměstských sálech Štajgrůje
pozoruhodná některými skupinami prací jednotlivých umělců
. Neb je-li skutečně takovýto indivi
dualismus barvy světla, jak Lichtwark dovozuje, zůstává
národnost zachráněna malířství samou první nejpod
statnější složkou uměny barvou světlem.
Můžeme skončiti. Kdo vzdělal místě jednom, pro toho
má barva odjinud jiný smysl.
Z pražských VýstaV. Ale zvykne-li obecenstvo přijímat!
plody starší epochy nebo sousední kultury barvové, zaniká
u něho necvikem receptivita pro barvy vlastní.
Z této zajištěné pravdy vyvozuje Lichtwark příslušné
důsledky, které možno resumovati asi takto: Lokální pů
sobení světla barev působí tomu, oko jen svým a
tudíž stanoviska cizího zase rozličným způsobem zvyká
na zjev barvy hleděti. žába. Jest faktum, že
koloristické nadání celého kmene stlumeno bylo mocnými
sousedními vlivy samostatné produkce kde žije jen ze
zašlých epoch, totéž nastává. skorém obávám, že
příliš mnoho, vzpomenu-li, naše obecenstvo tolik ji
ných starostí tak málo času umění. Podívané tedy dosti
