V příčině praví doslova asi takto: jest známo, že
irva jeví jinak Benátkách, jinak Florenci, Lon-
ně pak Amsterdamě, Paříži potom Berlíně,
ude zde jinak nese zřejmě svým způsobem, ne,
by jen cvičenému oku bylo patrno. uvedeném spisku mysli důležitosti
německého průmyslu uměleckého zle žehrá nevy
chovanosť barvového vkusu Němcích, poněvadž tím vzchází
hmotná ujma umělecké tvorbě průmyslové poněvadž se
tím zatlačuje kus národní ind viduality. Tím spíše může býti výtvarníkům
sympathickým. Jest př.
Lichtwark stojí stanovisku, svět zůstává týmž,
ale chápání jeho mění, což řeči barev přeneseno
znamená asi tolik, všech rass všech epoch mecha
nická schopnost barvy chápat zůstává touž ale není
tak aesthetickým cítén’m barvového materiálu. Zde jsou
pozoruhodně značné různosti, jsou zde vidný historicky
zjistitelné odchylky, místní zvláštnosti zjevy vyšlé ná-
vykův. Tiziana, Rubense, Rembrandta
nejsou tytéž barvy.
Ale takovouto změnu cítění barev lze pozorovati men
ších periodách. Každá >ba svou žluť, zeleň,
červeň, modř. otázky pohybu barev (Farbenbewegung). Chce hájiti
interesy obchodní vlastenecko-umělecké činí tud určité
návrhy, jakby náprava mohla býti zjednána, jak vkus
barvový měl systematicky pěstěn býti, ale vystupuje mezí
této své místní důležitosti mluví vnmání barev vůbec
a dotkl tím zv. 41
obecňování varuje. Toto prostě
lze konstatovati, ale změna symbolisaci zůstává nevy
světlena.POMĚR NÁRODNOSTI UMĚNÍ. Koloristické stud týkající pohybu barev, mohou
sice konstatovati, barva jinak chápe, ale příčin té
změny nelze však udati.<
Nás ovšem celého toho výkladu pohybu barev nej
více zajímati může, Lichtwark tom, jak místními
vlivy, jako jsou lom světla, vlhkost vzduchu, postavení slunce,
poměry atmosférické, mění chápání barev, poněvadž jen
tím, je-li zde změna různost, jest dána stabilita místních
dmínek tudíž odlišný, svébytný ráz. středověku její místo nastoupila modř, žluť
znamená dobé závisť jest barvou ďábla. Veliké rozdíly tu
^sobí vlhkost vzduchu, postavení slunce potom nekonečně
ilé prachové částečky, které těles udrobují mechani-
. útržku plátna nějakého obrazu, němž
nejsou patrny než dvě neb tři barvy, lze určití dobu, ve
které povstal. Lidé 1700 cítili žluť, modř, červeň jinak,
než oni 1600 neb 1500. faktum, starověku
barva žlutá platila nejnádhernější byla barvou kul*
turní
