průměrně nadaných. Lichtwai
jest aesthetik, který opatrně sbírá materiál aestheticky z^
libných případův, vychází zkrátka daných fakt zevšt
. Jak jest však malířství? Pro malířství zdá
se býti otázka dosti aktuální sice prostě toho důvodu,
že ubyla malebnost rázovitost venkovského kroje; nás
v Čechách vymizel kroj lidový jako chvatem kolem roku
sedmdesátého odstěhoval museí. Okolnost způ
sobila veliké ochuzení prostředků, kterými snadno mnoho
se dalo říci malebně karakteristicky, poněvadž forma
oděvu přiléhala těsně potřebám životu lidu byl oděv
sám konečně produktem domácí výroby. Nyní zbývá zachytiti anthropologické zvlášt
nosti rassy ale jak jest obtížno! rythmus pohybu. Jen tolik jest asi možno
všeobecně říci, námaha uměleckého tvoření, pokud bude
chtít býti výrazem individuálnosti národní, bude myšlenkově
obtížnější, umělci bude potřebí zkoumavějšího pozorování
a pracnějšího shledávání složek svého výtvoru
Nechť otázku naši řeší každý podle dané potřeby. Pak ovšem ten vzduch, světlo,
nebe muselo býti nás specificky jiné než jinde.
Není každý národ př. stejně hudebně nadán, nemá každý
stejný smysl pro barvu, linii atd. Dýchals vůni české hroudy, které vše
bylo postaveno.
Všeobecně otázku naši řešiti netřeba, neníť pro všechny
uměny stejně palčivou také ani nelze, poněvadž otázka ta
musela býti dříve projednána pro jednotlivé uměny pa
třičnými zřeteli tvořivosti lidu materiálu, kterým vládne. Byla zde hojná
linie, pestrost barev mimo tuto barevnost působil celek
suggestivně.
Ale nelze spoléhati, příroda uštědří národnímu umění
v pravý čas divinační talenty proto nutno vypořádávat! se
s nesnázemi způsobem, jaký stačí myšlení hlav normální
t. Jsou
opravdu takovéto specificky domorodé rozdíly světla a
co tím souvisí, rozličné cítění barev? této tak su
tilní otázce rozepisuje řiditel umělecké galerie hambursl
Alfred Lichtwark, proslulý svými studiemi oboru dekor
tivního umění praktické aesthetiky, svém poslední
spisku Erziehung des Farbensinnes (Berl.
O individuální ráz hudby příkladu Češi báti se
nemusíme. žába:
a chvíli jest tak směrodatný, věru nelze do-
hlednouti času, kdy nastala reforma jeho reformy.DR. 1901).
Ale možno jiti ještě hloub, jest záhada ještě subtilnější:
jest možno malovati českou dědinu ale českou
krajinu sice aby nemohlo říci, tak může konečně
vypadati krajina kdekoliv? Jest možno malovati české nebe,
vzduch, světlo? Baivou něco takového vystihnouti jest přece
vrchol umění pleinairu
