ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 47 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
poměr národnosti umění. Možnost národních akcentů umění jest dokázaná věc, jakož okolnost, vyskytují-li se, nemusí býti závadou aesthetickému dojmu. Ale zbývá tohoto rázu, když civilisace státe více více uhlazuje vyrovnává individuální rozdíly? Patrně, prostředků těch ubývá. Drobný příspěvek konkrétní aesthetice. Patrně asi týmiž, jako dálo posud, kdykoliv národní ráz byl umělecky stilisován. Není zázrak, jest jen prosté odhadnutí hodnot přítomných pro příští skutečnost — přece něčeho povstane, bude vytvořena ale snadné odhadování není.BRNO. Musel také dosti dlouho čekati své uznání. Jak jest však ten poměr obráceně? jdeme-li strany národnosti k umění. sokol. Fráze je, když řekne, nevděku. Nehledě onomu zadostučinění, jehož dostává kaž­ dému národu, vidí-li výraz speciálně svého cítění promítnutý, otázka, možno-li národnost umění uplatnovati, zajímavá jest stanoviska čistě umělecko-theoretického, poněvadž se jedná vyhledání složek určení jich suggestivní hodnoty, což dále souvisí uměleckou technikou volbou jejich prostředků. Umění jest kosmopolitickc může národnost jeho zmocniti? Totiž jakými prostředky tak zní správně otázka. Nezná jich prostě, snad nedostatku logické soudnosti, nýbrž z nemožnosti, obzírati širé sféry myšlenkové nich viděti právě ony body, něž budoucnost jednou musí opříti. Tak stojí umění národnosti. 41 břednou-li tyto snahy, zůstane Brno starým malým městem, ▼ němž pouze jednotlivci dovedou vytvořit něco, jež nikterak nebude míti nároky vůdčí slovo celém životě Moravy, ačkoli vůdcovství aspiruje. se strany národních hospodářů vytkne obava přelidnění zeměkoule. Jsou lidé tak šťastného nadání, tak rozhojněným a zjasněným myšlením, rozpoznají své době ony pod­ mínky, které pro příští dobu jsou konstruktivními. Vyžaduje neobyčejného pozorovacího bystrozrakú, určitě vystihujícího rozdíly mezi podstatným a vedlejším. Nikoliv. Předstihl svou dobu . Jen doba vrstevní neuznává takových geniálních hlav. Jest tomu tak státnictví, vědě, umění. Abych uvedl toho nejtypičtějšího nás, Smetanu. Tato námitka vyškytá sama sebou jest potřebí obírati a není nikterak tak nehmotná, jako ona, když př