ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 47 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Abych uvedl toho nejtypičtějšího nás, Smetanu. Umění jest kosmopolitickc může národnost jeho zmocniti? Totiž jakými prostředky tak zní správně otázka. poměr národnosti umění. Patrně asi týmiž, jako dálo posud, kdykoliv národní ráz byl umělecky stilisován. Tato námitka vyškytá sama sebou jest potřebí obírati a není nikterak tak nehmotná, jako ona, když př. Drobný příspěvek konkrétní aesthetice. Předstihl svou dobu . Jest tomu tak státnictví, vědě, umění. Vyžaduje neobyčejného pozorovacího bystrozrakú, určitě vystihujícího rozdíly mezi podstatným a vedlejším. 41 břednou-li tyto snahy, zůstane Brno starým malým městem, ▼ němž pouze jednotlivci dovedou vytvořit něco, jež nikterak nebude míti nároky vůdčí slovo celém životě Moravy, ačkoli vůdcovství aspiruje. Není zázrak, jest jen prosté odhadnutí hodnot přítomných pro příští skutečnost — přece něčeho povstane, bude vytvořena ale snadné odhadování není. Musel také dosti dlouho čekati své uznání. Tak stojí umění národnosti. Možnost národních akcentů umění jest dokázaná věc, jakož okolnost, vyskytují-li se, nemusí býti závadou aesthetickému dojmu. se strany národních hospodářů vytkne obava přelidnění zeměkoule. Nezná jich prostě, snad nedostatku logické soudnosti, nýbrž z nemožnosti, obzírati širé sféry myšlenkové nich viděti právě ony body, něž budoucnost jednou musí opříti.BRNO. Nehledě onomu zadostučinění, jehož dostává kaž­ dému národu, vidí-li výraz speciálně svého cítění promítnutý, otázka, možno-li národnost umění uplatnovati, zajímavá jest stanoviska čistě umělecko-theoretického, poněvadž se jedná vyhledání složek určení jich suggestivní hodnoty, což dále souvisí uměleckou technikou volbou jejich prostředků. Jsou lidé tak šťastného nadání, tak rozhojněným a zjasněným myšlením, rozpoznají své době ony pod­ mínky, které pro příští dobu jsou konstruktivními. Fráze je, když řekne, nevděku. Ale zbývá tohoto rázu, když civilisace státe více více uhlazuje vyrovnává individuální rozdíly? Patrně, prostředků těch ubývá. Nikoliv. Jak jest však ten poměr obráceně? jdeme-li strany národnosti k umění. Jen doba vrstevní neuznává takových geniálních hlav. sokol