ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 46 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pronikne-li občas obvod města projev silného vzruchu, nebývá známkou obratu, naopak pouze dokladem řečeného. Snad tím, se všici příliš dobře známe, nemožno ani kavárně půlnoc překročit, aby druhého dne kde kdo významně neusmíval, aby novinami neprošla zmínka tom. Týž efekt jako dobře aranžované posvícení dobrých lidiček. Trojí osud očekává: Bud jsou tak silni, bojí společnost proti nim postavit učiní jim tu tam ústupek, ale hledí odříznout sebe; nebo jich užije jako pracovních soumarů, házejíc jejich záda, kde se najde, donutí ustat vysílením, pak úsmě­ vem přijme sebe; nebo konečně jsou tak slábi. Jsou jednotlivci, již dovedou vymknout těžkému milieu prostřednosti. Výsledkem je, není život náš posuzován správně nebo vůbec není posuzován. Nechci křivdit, ale tiže, kde ruch řídí, jsou dále částmi ovzduší sousedského, nevymy kají nijak dřívějších kolejí. čímkoli, známkou šosáckého sousedství jistě. nutno skepticlc* přijímat veškery úmysly, aby nebylo zklamání příliš častí Dnes vyšly návrhy, učiněny již pokusy převrátit a zlomit tvrdá pouta, jimiž sami vážem živoření, ale teprve vyšly, nezpůsobivše převratu. Kde pak kritika býti musí, umění totiž, tam vytvořilo Brno zvláštní její typ, kritiku pochvalnou. Výsledkem ovšem je, kdo jednou zasedl na kterékoliv presidium, jakýkoliv prestol produktivní repro- duktivnf, tím již osvědčeným, chvalně známým nese- saditelným. Brno totiž nemá generace silné, jež dovedla některém místě učinit průlom, nesoustředila aspoň nikdy dosud, tak tone každý osamělý projev života monotonii malosti a Brno zůstává povahou jediném rysu bez stínu kolísání a nuancí. Spokojeně prikyvujem všici, nebo nejméně práce a nikdy neuškodí, možno prospěje. oslavu Palackého, nejintensivnější to vzmach českého živlu, pokud pamatuji. Dovedou mít tolik síly, aby zůstali nejen nedotčeni, ale aby sami přetvorováli okolí? Za­ . A myslíte, jsme nešťastni zoufalí tohoř kdež. dají zašlápnout, klidně zašlápne. Prožili jsme př.sokol: Ve všem rozmilý klid, pouze posvátná nedotknutelnost osob činů jejich citlivá nervosní. krásných cílů a myšlenek postaveno, jaké nadšení rozběhlo nejzazších koutů! přes noc vyvětralo vše. Prostředí sousedské, maloměstské žije dál tyje. Řek­ nete snad, podobné poměry jsou všude? Nejsou. Vše chválit, když již vytknout něco, najít zulíbání pěknou chybičku, tom jsme mistři