krásných cílů a
myšlenek postaveno, jaké nadšení rozběhlo nejzazších
koutů! přes noc vyvětralo vše. oslavu Palackého, nejintensivnější to
vzmach českého živlu, pokud pamatuji. Nechci křivdit, ale tiže, kde
ruch řídí, jsou dále částmi ovzduší sousedského, nevymy
kají nijak dřívějších kolejí. Trojí osud očekává: Bud jsou tak
silni, bojí společnost proti nim postavit učiní jim
tu tam ústupek, ale hledí odříznout sebe; nebo jich
užije jako pracovních soumarů, házejíc jejich záda, kde
se najde, donutí ustat vysílením, pak úsmě
vem přijme sebe; nebo konečně jsou tak slábi. Snad tím, se
všici příliš dobře známe, nemožno ani kavárně půlnoc
překročit, aby druhého dne kde kdo významně neusmíval,
aby novinami neprošla zmínka tom. Vše chválit, když již
vytknout něco, najít zulíbání pěknou chybičku, tom
jsme mistři. Dovedou mít tolik síly, aby
zůstali nejen nedotčeni, ale aby sami přetvorováli okolí? Za
.
Spokojeně prikyvujem všici, nebo nejméně práce a
nikdy neuškodí, možno prospěje.
Pronikne-li občas obvod města projev silného vzruchu,
nebývá známkou obratu, naopak pouze dokladem řečeného. nutno skepticlc*
přijímat veškery úmysly, aby nebylo zklamání příliš častí
Dnes vyšly návrhy, učiněny již pokusy převrátit a
zlomit tvrdá pouta, jimiž sami vážem živoření, ale teprve
vyšly, nezpůsobivše převratu. čímkoli, známkou
šosáckého sousedství jistě. Kde
pak kritika býti musí, umění totiž, tam vytvořilo Brno
zvláštní její typ, kritiku pochvalnou.
Jsou jednotlivci, již dovedou vymknout těžkému
milieu prostřednosti.
Prostředí sousedské, maloměstské žije dál tyje. Výsledkem ovšem je, kdo jednou zasedl na
kterékoliv presidium, jakýkoliv prestol produktivní repro-
duktivnf, tím již osvědčeným, chvalně známým nese-
saditelným.
Prožili jsme př.sokol:
Ve všem rozmilý klid, pouze posvátná nedotknutelnost
osob činů jejich citlivá nervosní. Řek
nete snad, podobné poměry jsou všude? Nejsou. dají
zašlápnout, klidně zašlápne.
A myslíte, jsme nešťastni zoufalí tohoř kdež. Týž efekt jako dobře
aranžované posvícení dobrých lidiček. Výsledkem je, není život
náš posuzován správně nebo vůbec není posuzován. Brno
totiž nemá generace silné, jež dovedla některém místě
učinit průlom, nesoustředila aspoň nikdy dosud, tak
tone každý osamělý projev života monotonii malosti a
Brno zůstává povahou jediném rysu bez stínu kolísání
a nuancí
