ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 46 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Prožili jsme př. oslavu Palackého, nejintensivnější to vzmach českého živlu, pokud pamatuji. Kde pak kritika býti musí, umění totiž, tam vytvořilo Brno zvláštní její typ, kritiku pochvalnou. krásných cílů a myšlenek postaveno, jaké nadšení rozběhlo nejzazších koutů! přes noc vyvětralo vše. Vše chválit, když již vytknout něco, najít zulíbání pěknou chybičku, tom jsme mistři. Výsledkem ovšem je, kdo jednou zasedl na kterékoliv presidium, jakýkoliv prestol produktivní repro- duktivnf, tím již osvědčeným, chvalně známým nese- saditelným. Týž efekt jako dobře aranžované posvícení dobrých lidiček. Pronikne-li občas obvod města projev silného vzruchu, nebývá známkou obratu, naopak pouze dokladem řečeného. Trojí osud očekává: Bud jsou tak silni, bojí společnost proti nim postavit učiní jim tu tam ústupek, ale hledí odříznout sebe; nebo jich užije jako pracovních soumarů, házejíc jejich záda, kde se najde, donutí ustat vysílením, pak úsmě­ vem přijme sebe; nebo konečně jsou tak slábi. Prostředí sousedské, maloměstské žije dál tyje. čímkoli, známkou šosáckého sousedství jistě. Snad tím, se všici příliš dobře známe, nemožno ani kavárně půlnoc překročit, aby druhého dne kde kdo významně neusmíval, aby novinami neprošla zmínka tom. Řek­ nete snad, podobné poměry jsou všude? Nejsou. Jsou jednotlivci, již dovedou vymknout těžkému milieu prostřednosti. dají zašlápnout, klidně zašlápne. Brno totiž nemá generace silné, jež dovedla některém místě učinit průlom, nesoustředila aspoň nikdy dosud, tak tone každý osamělý projev života monotonii malosti a Brno zůstává povahou jediném rysu bez stínu kolísání a nuancí. A myslíte, jsme nešťastni zoufalí tohoř kdež. Nechci křivdit, ale tiže, kde ruch řídí, jsou dále částmi ovzduší sousedského, nevymy kají nijak dřívějších kolejí. Výsledkem je, není život náš posuzován správně nebo vůbec není posuzován. Dovedou mít tolik síly, aby zůstali nejen nedotčeni, ale aby sami přetvorováli okolí? Za­ . Spokojeně prikyvujem všici, nebo nejméně práce a nikdy neuškodí, možno prospěje.sokol: Ve všem rozmilý klid, pouze posvátná nedotknutelnost osob činů jejich citlivá nervosní. nutno skepticlc* přijímat veškery úmysly, aby nebylo zklamání příliš častí Dnes vyšly návrhy, učiněny již pokusy převrátit a zlomit tvrdá pouta, jimiž sami vážem živoření, ale teprve vyšly, nezpůsobivše převratu