Není vše jako před léty,
trvalé vlastnosti zfádní,
nejsme již, nejsme estéty,
teď jsme jen pražští radní!
Nemůžem, jako takoví,
pořád krásou mazat,
proto se, pane náměstku,
dovolím slušně tázat:
»Bude se, nebo nebude
jednati tom mostu!?
Já bych kříž zdrátoval,
od rasy rasu vočkovávána. Bylo dobré, aby někdo vý
stavky ujal vedl ještě některých měst.
Uniformovaní radní. Pod rouškou života národa, který vytvořil nějakou kul
turu dějiny, nastalo velké smísení krve. července
do srpna péčí studujících.
záležitosti mostní. Než Daussetové
se nám zas Čech navrátí,
nám cosi vtipné, emailové
se ňader bude bimbati. Vedle starších (Liebscher, Brožík) vysta
vovali mladší (Holárek, Jennewein). Jahrhunderts!)
Umělecká výstavka otevřena byla Poděbradech 28. Spisovatel počítá zásluhu, prvý tuto methodu
zastává uvádí zejména spisovatele Wirtha knihou: Volksthum
u. Lze tudíž právem směšování krve po
kládat! světodějnou kulturněhistorickou moc, která veškeré indi-
viduelní materielní momenty pohlcuje dle níž celé dějiny měly
býti přepsány. Weltmacht der Geschichte Fr. Zůstalo tudíž nepopřeno, jsme
napsali.«
(ostatně, čteme noviny!)
Tměly rovné převlečníky,
tměly švarné komíny.*
I přijato. Pak loučili pompou zpití
radové města Paříže:
>Nejdražší moment živobytí!
Nechcem víc činit obtíže;
přijměte pusu republiky . Dělnická knihtiskárna Praze.
.
Je nutno smýti tuto vadu,
je nutno svolat komisi,
jež vysedí návrh podá,
na bimbam toto koketní
a pro slavnostní chvíle němu
na šerpu asi loketní.
. Gobineau zaklada
telem tohoto názoru světového nazírání dle toho musí jednou světové
i kulturní dějiny býti přepsány. Pelcla. Můllera: Allgemeine Ethno-
graphie, kteříž oba stejným zdarem, jdou úsudcích jeho me-
thody stejným závěrům. (Připomeňme dílo Cbamber-
lainovo Die Grundiagen des XIX. Národní kultura jest pouhým
výrazem tohoto prolinacího směšovacího procesu, kultura ras nebyla
potlačena, ona pouze rozplynula obohatila.
Obrana zeměděheů odpověděla článek náš Zelená inter
nacionála velice příkře, ale ani slovem nezastala dnešního vedení
agrárního, jemuž článek platil.
co člověk nahoni,
bože můj, hospodine! volte mne starostu!*
Nákladem Jos. Podlipný v
Že jsem kdys Bulse přeložil,
žádnému tom nic není,
časy mění pořád pryč,
člověk taky mění.
Blýskaly junům Sekvany
na ňadrech dírce kabátu,
korektně stále rozhoupány
distinkce moudrých štatrátů.
stud zaplavil nás neskonalý,
my amulet ten neměli?
I řekl jeden našich radů:
>Pro jeden den aťsisi! . nějakou vzornou statistikou pro
středí doby. příštích dějepisech také větší důraz
klásti rasu kulturu její.
Ostatně, nezměnil
v základni svojí snaze,
to vždy jen během půlletí
mění moje fráse.480 OZVUKY PABŘRKY. Dějiny nesmí býti kronikami ani biogra
fiemi jednotlivců neb národů, resp.
My jsme národ cti své dbalý,
až hloubi jsme zachvěli,
Dr.
Neboť jsou fráse sésonní,
sokolské, různé jiné
