Moravské smiřovačky.478 kronuauér: »oslepl druhé . Vetem kuriátnim opatřuje také onen odstavec svatodušního pro
gramu, podle něhož zřízení škol vyššího druhu býti závislé po
volení obce. Odmítá zřízení okres, zastupitelstev jako Němcům národně
nebezpečných. Poděkujme duchu panu bar. Pan Dr. Mladý muž
přisedl témuž stolu poručil dvě láhve piva papirosy.<
kolika okamžicích bylo krčmě jako Rudolfinum nikdo
takřka ani nedýchal. Stránský Lid. Když umělec dohrál, miho
taly při bouři potlesku plynové plameny.
vetu, jimž opatřuje záležitostech zem.
pohnutím dala usedavého pláče, hlavy jejich po
ložily lokte když vznesly vzhůru, slzy jako hrách
stékaly špinavých stružkách.návrhů jen Němcům Jako feudální kurie ob
zoru objevila oktrojováním voleb, řádů, takovým způsobem zase nechť
se svjěta sejde. Pan
Dr. Slepec pomalu
se zvedal svého místa, postavil jako svíce obličeji
jeho těma bílýma očima zračil úžas ohromení. zřízení volení kurii velko
statku vetem tak pro dalekou budoucnost zabezpečuje zbytky feudálních
řádů.
(Příště dále. Děvčata dívala mistra
s vytřeštěnýma očima tvářích vyskakovaly růže růměnce.
V tom otevřely dvéře lokálu vešel modrák,
zkoumavě rozhlížeje všech stolech. Povedený jest návrh Elvertově referátu kuriát.)
OzVuky paberky.
>Už tady,< vyjekla Fanda vítězoslavně podívala se
na pana Antona slečinku kredence. Nedovedu říci, mistr tehdy hrál a
nerad bych něco vymýšlel, ale smrti nezapomenu na
silný, hluboký dojem jeho hry. Nejsme zásadními nepřáteli smiřování. Žáček uznává Jevíčku m. Jakmile naši zá
stupci dospěli poznání, čas smíru ještě nenastal, měli jednáni
. Ale daných
oko ností nemůže smiřování býti než pokusem rekognoskovat terén,
aby poznalo, jsou-li vůbec disposice smíru ne. Prostí
vojáčkové, chasníci, řemeslníci všichni ti, jakživi něco
takového neslyšeli, dívali koncertistu nábožnou úctou
a bezmezným obdivem. Vycházejí jevo věci zajímavé. Zabezpečuje vetem německý ráz Brna, Olomouce, Znojma,
Jihlavy vůbec dnešní německou »državu« Moravě. na
bízejí pochybnou českou většinu sněmě: hlasy Čechů velkostatkářů
dohromady zmohly většinu 1—2 hlasů, něž bylo se
Čechům podřizovali přáním velkostatku biskupských virilistů. Elvertovi,
že tak mimoděk poodhrnul cíp roušky, ukrývající smiřovací dílo pana
Chlumeckého.
Pan Anton stál biliardu rukama jako modlitbě sepja
týma kdyby byl chvíli chtěl někdo upláchnouti
bez zaplacení, byl ani brvou nepohnul. Děvčata pozoroval jsem asi tři .) správnou naši námitku, by
rozšíření volebního práva zrušení velkostatkářských privilegií zname
nalo zlepšení české posice, ale kudy prý toho? Ale proč naši
poslanci tím nevytasili při smiřovačkách Proč přenechávají vypraco
vání tak důležitých .
Novinách 178 některé podrobnosti elaborátu Elvertova před
kládá veřejnost
