*
>Fanny jak jste tam mělař* vmísil hovoru
Alois. přiléhavými čepicemi hlavách vysokými bo
tami nohou vešli tři lidé, kteří půl hodiny pro
hlíželi pražské podzemí docela jiným účelem než Hugův
Jan Valjean, nesoucí ramenou Maria pařížskou podzemní
>ulicí«.>OSLEPL DRUHÉ 475
a poliboval si: »Dnes řízek jako plzeňské.
Bylo jedenácté hodině lokálu začali trousiti
hosté.
Odpověd Fandina nadobro ztratila hřmotné písni
harmoniky, která svíjela rukou slepcových jako had. >Těch
šest dní mne nemrzí,« odsekla ostře, načechrávajíc ofinu,
>ale mně mrzí, dnes zavřeli >černou okenici<.
>Oni oni,* chechtal číšník, >já jim povím, nich
jednou bude oni budou nanejvýš doživotní bezplatnou ná
jemnicí činžáku Řepích. Pane Alois,
aby tak jednou vzali mušku tuhle starou rachotu, co
byste počal?*
Slepec zapálil doutník, několikráte vybafl zdálo se,
jakoby uvažoval, dáti odpověd.*
Fanny potřásla ofinou.*
Holka změřila hlavy patě sebevědomě
řekla: >Pane Antone, vsadme dvacet cigaret, ten
modrák přijde dnes ještě jednou. Farmy, mně
se zdá, vás ted mrzí, furiantství.
»Milá holka,< řekl chvíli pohrdavým odvalením rtů,
»já bych jednoduše avanžíroval patro výše páté čtvrti
šel bych druhé, nebo třeba pražského mezzaninu,
na Vinohrady.*
Slečinka popadla myšku hubičkovala slepec spustil
skočnou odrhovačku, aby dle osvědčené svojí methody, jak
říkával, odtáhl honem honem plotny hrnec mlékem ve
chvíli, kdy chystalo přetéci. Pomalu
nebudeme mít koutečka, kam bychom vrhli. >Hm kdo ví, jestli nebudu
ještě jednou paní domácí. Každou chvíli zjevila rámci dveří postava ženská,
. svoji harmoniku
a svoje umění byl nemálo pyšen nemile dotklo,
že taková poběhlice hází jednoho pytle čeládkou,
kterou strážníci při generální prohlídce sbírají jako antouškové
podezřelé psy.
Holka mávla rukou odplivla jako dragoun.<
>A bych sázel ťafku vám dal, při tom
napil mně docela dobře.*
Všichni tři dali hlučného smíchu myšky
mrkaly posměšně lokálu svýma červenýma očima.* Číšník pokyvoval přisvědčivě hlavou kre-
dencká prohodila: >Pane Alois tohle bylo pěkně řečíno,
jen pravda novin mohlo přijít