»Milá holka,< řekl chvíli pohrdavým odvalením rtů,
»já bych jednoduše avanžíroval patro výše páté čtvrti
šel bych druhé, nebo třeba pražského mezzaninu,
na Vinohrady.*
Všichni tři dali hlučného smíchu myšky
mrkaly posměšně lokálu svýma červenýma očima.*
Holka změřila hlavy patě sebevědomě
řekla: >Pane Antone, vsadme dvacet cigaret, ten
modrák přijde dnes ještě jednou.
Holka mávla rukou odplivla jako dragoun.
Odpověd Fandina nadobro ztratila hřmotné písni
harmoniky, která svíjela rukou slepcových jako had. přiléhavými čepicemi hlavách vysokými bo
tami nohou vešli tři lidé, kteří půl hodiny pro
hlíželi pražské podzemí docela jiným účelem než Hugův
Jan Valjean, nesoucí ramenou Maria pařížskou podzemní
>ulicí«. Pomalu
nebudeme mít koutečka, kam bychom vrhli.<
>A bych sázel ťafku vám dal, při tom
napil mně docela dobře.*
Slečinka popadla myšku hubičkovala slepec spustil
skočnou odrhovačku, aby dle osvědčené svojí methody, jak
říkával, odtáhl honem honem plotny hrnec mlékem ve
chvíli, kdy chystalo přetéci. svoji harmoniku
a svoje umění byl nemálo pyšen nemile dotklo,
že taková poběhlice hází jednoho pytle čeládkou,
kterou strážníci při generální prohlídce sbírají jako antouškové
podezřelé psy.
>Oni oni,* chechtal číšník, >já jim povím, nich
jednou bude oni budou nanejvýš doživotní bezplatnou ná
jemnicí činžáku Řepích. >Těch
šest dní mne nemrzí,« odsekla ostře, načechrávajíc ofinu,
>ale mně mrzí, dnes zavřeli >černou okenici<.*
Fanny potřásla ofinou.* Číšník pokyvoval přisvědčivě hlavou kre-
dencká prohodila: >Pane Alois tohle bylo pěkně řečíno,
jen pravda novin mohlo přijít.
Bylo jedenácté hodině lokálu začali trousiti
hosté. Každou chvíli zjevila rámci dveří postava ženská,
.*
>Fanny jak jste tam mělař* vmísil hovoru
Alois. Farmy, mně
se zdá, vás ted mrzí, furiantství. >Hm kdo ví, jestli nebudu
ještě jednou paní domácí. Pane Alois,
aby tak jednou vzali mušku tuhle starou rachotu, co
byste počal?*
Slepec zapálil doutník, několikráte vybafl zdálo se,
jakoby uvažoval, dáti odpověd.>OSLEPL DRUHÉ 475
a poliboval si: »Dnes řízek jako plzeňské