ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 483 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
>Oni oni,* chechtal číšník, >já jim povím, nich jednou bude oni budou nanejvýš doživotní bezplatnou ná­ jemnicí činžáku Řepích. Pomalu nebudeme mít koutečka, kam bychom vrhli. »Milá holka,< řekl chvíli pohrdavým odvalením rtů, »já bych jednoduše avanžíroval patro výše páté čtvrti šel bych druhé, nebo třeba pražského mezzaninu, na Vinohrady.>OSLEPL DRUHÉ 475 a poliboval si: »Dnes řízek jako plzeňské.* Všichni tři dali hlučného smíchu myšky mrkaly posměšně lokálu svýma červenýma očima.* Slečinka popadla myšku hubičkovala slepec spustil skočnou odrhovačku, aby dle osvědčené svojí methody, jak říkával, odtáhl honem honem plotny hrnec mlékem ve chvíli, kdy chystalo přetéci. >Těch šest dní mne nemrzí,« odsekla ostře, načechrávajíc ofinu, >ale mně mrzí, dnes zavřeli >černou okenici<. svoji harmoniku a svoje umění byl nemálo pyšen nemile dotklo, že taková poběhlice hází jednoho pytle čeládkou, kterou strážníci při generální prohlídce sbírají jako antouškové podezřelé psy. Odpověd Fandina nadobro ztratila hřmotné písni harmoniky, která svíjela rukou slepcových jako had. Farmy, mně se zdá, vás ted mrzí, furiantství. Pane Alois, aby tak jednou vzali mušku tuhle starou rachotu, co byste počal?* Slepec zapálil doutník, několikráte vybafl zdálo se, jakoby uvažoval, dáti odpověd.* Číšník pokyvoval přisvědčivě hlavou kre- dencká prohodila: >Pane Alois tohle bylo pěkně řečíno, jen pravda novin mohlo přijít.< >A bych sázel ťafku vám dal, při tom napil mně docela dobře.* >Fanny jak jste tam mělař* vmísil hovoru Alois. Bylo jedenácté hodině lokálu začali trousiti hosté.* Fanny potřásla ofinou. >Hm kdo ví, jestli nebudu ještě jednou paní domácí. Každou chvíli zjevila rámci dveří postava ženská, . Holka mávla rukou odplivla jako dragoun.* Holka změřila hlavy patě sebevědomě řekla: >Pane Antone, vsadme dvacet cigaret, ten modrák přijde dnes ještě jednou. přiléhavými čepicemi hlavách vysokými bo­ tami nohou vešli tři lidé, kteří půl hodiny pro­ hlíželi pražské podzemí docela jiným účelem než Hugův Jan Valjean, nesoucí ramenou Maria pařížskou podzemní >ulicí«