* Číšník pokyvoval přisvědčivě hlavou kre-
dencká prohodila: >Pane Alois tohle bylo pěkně řečíno,
jen pravda novin mohlo přijít. přiléhavými čepicemi hlavách vysokými bo
tami nohou vešli tři lidé, kteří půl hodiny pro
hlíželi pražské podzemí docela jiným účelem než Hugův
Jan Valjean, nesoucí ramenou Maria pařížskou podzemní
>ulicí«. Každou chvíli zjevila rámci dveří postava ženská,
.
Bylo jedenácté hodině lokálu začali trousiti
hosté.
>Oni oni,* chechtal číšník, >já jim povím, nich
jednou bude oni budou nanejvýš doživotní bezplatnou ná
jemnicí činžáku Řepích.<
>A bych sázel ťafku vám dal, při tom
napil mně docela dobře.*
Slečinka popadla myšku hubičkovala slepec spustil
skočnou odrhovačku, aby dle osvědčené svojí methody, jak
říkával, odtáhl honem honem plotny hrnec mlékem ve
chvíli, kdy chystalo přetéci. Farmy, mně
se zdá, vás ted mrzí, furiantství. >Hm kdo ví, jestli nebudu
ještě jednou paní domácí.
»Milá holka,< řekl chvíli pohrdavým odvalením rtů,
»já bych jednoduše avanžíroval patro výše páté čtvrti
šel bych druhé, nebo třeba pražského mezzaninu,
na Vinohrady.*
>Fanny jak jste tam mělař* vmísil hovoru
Alois.*
Holka změřila hlavy patě sebevědomě
řekla: >Pane Antone, vsadme dvacet cigaret, ten
modrák přijde dnes ještě jednou. svoji harmoniku
a svoje umění byl nemálo pyšen nemile dotklo,
že taková poběhlice hází jednoho pytle čeládkou,
kterou strážníci při generální prohlídce sbírají jako antouškové
podezřelé psy. >Těch
šest dní mne nemrzí,« odsekla ostře, načechrávajíc ofinu,
>ale mně mrzí, dnes zavřeli >černou okenici<. Pane Alois,
aby tak jednou vzali mušku tuhle starou rachotu, co
byste počal?*
Slepec zapálil doutník, několikráte vybafl zdálo se,
jakoby uvažoval, dáti odpověd.
Holka mávla rukou odplivla jako dragoun.
Odpověd Fandina nadobro ztratila hřmotné písni
harmoniky, která svíjela rukou slepcových jako had.*
Všichni tři dali hlučného smíchu myšky
mrkaly posměšně lokálu svýma červenýma očima.*
Fanny potřásla ofinou.>OSLEPL DRUHÉ 475
a poliboval si: »Dnes řízek jako plzeňské. Pomalu
nebudeme mít koutečka, kam bychom vrhli