ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 460 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přišel první host, slepec dohrál upíraje celý obličej místa, kde ne­ známý zasedl, hádal, kdo asi přišel. Slečinka dočítala poslední inserát, sáhla vlasů,, vzala myšku hrsti, zlíbala celém těle, povzdechla si,.* Harmonikár pokývl vyhrával asi hodinu. Den den přivedla sem stará, žena, posluhovačka Františku ráno sedmé zase pro něho přišla. vykoukla výklenkem hodně vysokým hlasem, aby pře­ křičela harmoniku, zadiškantovala: >Pane Alois jste si jistojistě vzpomněl holčičky. Mimo slepce nebylo ani živé duše. Slepec vyhrával písničku za písničkou jednu smutnější než druhou. Pan Alois najednou natáhl ruku zeleném ranci, vy­ táhl něho harmoniku začal hráti. Hezký pravidelný její obličej zohyzděn byl hluboko čela, zapadajícím vlasovým zástřihem její hezké oči, vpadlé ? zamžené, namodralým silně naběhlým pruhem, němž svítily drobninké, jako zapocené krupičky. Pan Alois hned podle hlasu poznal, poprvé. . Děvče přehodilo šálu věšák, strhlo sebe černou jupku kožíškovým límcem, usedlo stůl drsným hlasem, chraplavým spíše chlapeckým než ženským, pozdravilo: >Servus, pane Alois*. Číšník potutelně usmál kredenckou šouraje se do předu lokálu, aby rozsvítil, škodolibě smál vousů. lokále se zakyslým vzduchem hořel jediný, polovice přitažený ply­ nový plamen.. hry vešla krčmy s křiklavě rudou šálou kolem hl^vy asi dvacetiletá holčice statné, hezké štíhlé postavy pružného, svižného kroku. Večer dostávala litr slivek piva ráno koflík kávy rohlíkem. kuchyně přišel starý, asi šedesátiletý číšník, němž bylo znáti, kdesi koutku vyspával. Myška vlasech kre- dencké povytáhla hlavičku její družky klícce pobíhaly jako šidla kouta kouta. Tak chodilo pravidelností ho­ dinovou celých dvanáct roků nikomu ani snu ne­ napadlo, mohlo někdy změnit. Příchozí, mladý muž asi šestadvacetiletý, modrou bluzou ramenatém těle, poručil láhev piva zvědavě se začal kolem sebe rozhlížeti.452 kronbauer: Bylo podzim desáté hodině večerní. Byla to populárni noční krčma, která dostala svoje jméno heral­ dickém odznaku, zeleně natřeném vytesaném obdélníkovém pískovci, zazděném stěny tmavého průjezdu. zeleného erbu< říkávalo tehdy, dokud ještě bývala slušná hospůdka, kam scházeli josefovští kramáři řemeslníci;, pak proměněna hospůdka noční krčmu, rána otevřenou, do kouta usedl slepec harmonikou pelech dostal nové jméno: pana Aloisa<. Vzal ruky harmoniku bez, pobídky zahrál písničku táhlou, uplakanou melodií: >Já jsem malý mysliveček, sotva flintu nesu*