jest ochoten
•dáti obět svou osobnost rodinu vlast všecko lidstvo
za tím účelem, aby vyplnil vůli Jeho.
III. Tento kosmopolitism Tolstého náboženství,
o němž pojednáme kapitole následující. Ale lidstvem myslí nikoli Údstvo
jako celek přítomný, nýbrž všecko vůbec: minulé, přítomné
i budoucí: nejen lidstvo, nýbrž celý svět prapříčinou svou
a původem, Bohem, jest tom zahrnut Jest tedy kosmo-
politou pravém vlastním smysle toho slova. kosmopolitism patří socia
lismu, proto jej Tolstoj také odmítá. tato představa poměru světu čili názor na
J^ivot svět právě náboženstvím.
Náboženský mraVní idealism progresism;
křesťanství Tolstého.světový, určité náboženství; neboť jinak ani nevěděla, co
. jos. Tolstoj
-často mluví tom^ pravý život může býti založen jen na
práci prospěch lidstva. tak dochází Tolstoj prostřed
kem onoho širokého kosmopolitismu opět onomu užšímu
kosmopolitismu, jenže očištěnému ode vší sobeckosti rázu
světského. sedláček:
Všecky tyto věci plynou přirozeně individualismu Tol-
stého popírání socialismu. Vůle pak toho, jenž
Člověka svět poslal, záleží tom, aby člověk svůj život
věnoval sloužení lidem.stvořila jej celý svět altruism. Každý člověk jakési náboženství,
neboť každý člověk musí sobě nějak představovat! svůj poměr
k světu.
Tolstoj zamítá církev, každou církev, ale nezamítá ná
boženství.448 DR.
Do těchto tří skupin patří všecka možná náboženství
a vyznání zemi. Každá věda naopak předpokládá určitý názor
. Naopak: náboženství jest nezbytnou složkou
života každého člověka. Ale proto přece jest
Tolstoj kosmopolitou, ale smyslu poněkud jiném.
Poněvadž určitý názor životní musí míti každý člověk
a pro všecky případy svého života, jest patrno, nemůže
tento názor stanovit věda ani filosofie, jakožto zvláštní její
odvětví. Podstata každého
náboženství záleží pouze odpovědi otázce: >Proč žiju
a jaký poměr můj světu Rozeznává pak trojí
takový názor: prvotní osobní, při němž člověk pře
svědčen, žije jen pro sebe egoism; pohanský spo
lečenský, jenž význam života vidí blahu rodiny, národa,
-státu, lidstva socialism; křesťanský čili božský, dle
něhož vidí člověk účel svůj pouze sloužení vůli, která
