ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 456 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
sedláček: Všecky tyto věci plynou přirozeně individualismu Tol- stého popírání socialismu. Ale lidstvem myslí nikoli Údstvo jako celek přítomný, nýbrž všecko vůbec: minulé, přítomné i budoucí: nejen lidstvo, nýbrž celý svět prapříčinou svou a původem, Bohem, jest tom zahrnut Jest tedy kosmo- politou pravém vlastním smysle toho slova. tato představa poměru světu čili názor na J^ivot svět právě náboženstvím. Naopak: náboženství jest nezbytnou složkou života každého člověka. Každá věda naopak předpokládá určitý názor .stvořila jej celý svět altruism. jos. Ale proto přece jest Tolstoj kosmopolitou, ale smyslu poněkud jiném.448 DR. Tolstoj zamítá církev, každou církev, ale nezamítá ná­ boženství. III. Náboženský mraVní idealism progresism; křesťanství Tolstého. Do těchto tří skupin patří všecka možná náboženství a vyznání zemi. Vůle pak toho, jenž Člověka svět poslal, záleží tom, aby člověk svůj život věnoval sloužení lidem. Podstata každého náboženství záleží pouze odpovědi otázce: >Proč žiju a jaký poměr můj světu Rozeznává pak trojí takový názor: prvotní osobní, při němž člověk pře­ svědčen, žije jen pro sebe egoism; pohanský spo­ lečenský, jenž význam života vidí blahu rodiny, národa, -státu, lidstva socialism; křesťanský čili božský, dle něhož vidí člověk účel svůj pouze sloužení vůli, která . kosmopolitism patří socia­ lismu, proto jej Tolstoj také odmítá.světový, určité náboženství; neboť jinak ani nevěděla, co . Každý člověk jakési náboženství, neboť každý člověk musí sobě nějak představovat! svůj poměr k světu. tak dochází Tolstoj prostřed­ kem onoho širokého kosmopolitismu opět onomu užšímu kosmopolitismu, jenže očištěnému ode vší sobeckosti rázu světského. Poněvadž určitý názor životní musí míti každý člověk a pro všecky případy svého života, jest patrno, nemůže tento názor stanovit věda ani filosofie, jakožto zvláštní její odvětví. Tolstoj -často mluví tom^ pravý život může býti založen jen na práci prospěch lidstva. Tento kosmopolitism Tolstého náboženství, o němž pojednáme kapitole následující. jest ochoten •dáti obět svou osobnost rodinu vlast všecko lidstvo za tím účelem, aby vyplnil vůli Jeho