ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 456 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vůle pak toho, jenž Člověka svět poslal, záleží tom, aby člověk svůj život věnoval sloužení lidem. kosmopolitism patří socia­ lismu, proto jej Tolstoj také odmítá. Tento kosmopolitism Tolstého náboženství, o němž pojednáme kapitole následující. Podstata každého náboženství záleží pouze odpovědi otázce: >Proč žiju a jaký poměr můj světu Rozeznává pak trojí takový názor: prvotní osobní, při němž člověk pře­ svědčen, žije jen pro sebe egoism; pohanský spo­ lečenský, jenž význam života vidí blahu rodiny, národa, -státu, lidstva socialism; křesťanský čili božský, dle něhož vidí člověk účel svůj pouze sloužení vůli, která . tato představa poměru světu čili názor na J^ivot svět právě náboženstvím. Tolstoj -často mluví tom^ pravý život může býti založen jen na práci prospěch lidstva.světový, určité náboženství; neboť jinak ani nevěděla, co . Náboženský mraVní idealism progresism; křesťanství Tolstého.stvořila jej celý svět altruism. Poněvadž určitý názor životní musí míti každý člověk a pro všecky případy svého života, jest patrno, nemůže tento názor stanovit věda ani filosofie, jakožto zvláštní její odvětví.448 DR. Do těchto tří skupin patří všecka možná náboženství a vyznání zemi. tak dochází Tolstoj prostřed­ kem onoho širokého kosmopolitismu opět onomu užšímu kosmopolitismu, jenže očištěnému ode vší sobeckosti rázu světského. sedláček: Všecky tyto věci plynou přirozeně individualismu Tol- stého popírání socialismu. III. Každá věda naopak předpokládá určitý názor . jos. jest ochoten •dáti obět svou osobnost rodinu vlast všecko lidstvo za tím účelem, aby vyplnil vůli Jeho. Naopak: náboženství jest nezbytnou složkou života každého člověka. Ale lidstvem myslí nikoli Údstvo jako celek přítomný, nýbrž všecko vůbec: minulé, přítomné i budoucí: nejen lidstvo, nýbrž celý svět prapříčinou svou a původem, Bohem, jest tom zahrnut Jest tedy kosmo- politou pravém vlastním smysle toho slova. Tolstoj zamítá církev, každou církev, ale nezamítá ná­ boženství. Každý člověk jakési náboženství, neboť každý člověk musí sobě nějak představovat! svůj poměr k světu. Ale proto přece jest Tolstoj kosmopolitou, ale smyslu poněkud jiném