Ale lidstvem myslí nikoli Údstvo
jako celek přítomný, nýbrž všecko vůbec: minulé, přítomné
i budoucí: nejen lidstvo, nýbrž celý svět prapříčinou svou
a původem, Bohem, jest tom zahrnut Jest tedy kosmo-
politou pravém vlastním smysle toho slova. tato představa poměru světu čili názor na
J^ivot svět právě náboženstvím. Tento kosmopolitism Tolstého náboženství,
o němž pojednáme kapitole následující. jest ochoten
•dáti obět svou osobnost rodinu vlast všecko lidstvo
za tím účelem, aby vyplnil vůli Jeho. tak dochází Tolstoj prostřed
kem onoho širokého kosmopolitismu opět onomu užšímu
kosmopolitismu, jenže očištěnému ode vší sobeckosti rázu
světského.stvořila jej celý svět altruism. Každý člověk jakési náboženství,
neboť každý člověk musí sobě nějak představovat! svůj poměr
k světu.448 DR.
Náboženský mraVní idealism progresism;
křesťanství Tolstého. sedláček:
Všecky tyto věci plynou přirozeně individualismu Tol-
stého popírání socialismu. Naopak: náboženství jest nezbytnou složkou
života každého člověka. Podstata každého
náboženství záleží pouze odpovědi otázce: >Proč žiju
a jaký poměr můj světu Rozeznává pak trojí
takový názor: prvotní osobní, při němž člověk pře
svědčen, žije jen pro sebe egoism; pohanský spo
lečenský, jenž význam života vidí blahu rodiny, národa,
-státu, lidstva socialism; křesťanský čili božský, dle
něhož vidí člověk účel svůj pouze sloužení vůli, která
. Tolstoj
-často mluví tom^ pravý život může býti založen jen na
práci prospěch lidstva. Vůle pak toho, jenž
Člověka svět poslal, záleží tom, aby člověk svůj život
věnoval sloužení lidem.světový, určité náboženství; neboť jinak ani nevěděla, co
. Ale proto přece jest
Tolstoj kosmopolitou, ale smyslu poněkud jiném.
Tolstoj zamítá církev, každou církev, ale nezamítá ná
boženství. kosmopolitism patří socia
lismu, proto jej Tolstoj také odmítá. Každá věda naopak předpokládá určitý názor
.
Do těchto tří skupin patří všecka možná náboženství
a vyznání zemi. jos.
Poněvadž určitý názor životní musí míti každý člověk
a pro všecky případy svého života, jest patrno, nemůže
tento názor stanovit věda ani filosofie, jakožto zvláštní její
odvětví.
III
