ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 455 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tolstoj jest rozhod­ ným odpůrcem militarismu konference Haagská byla prý k jeho podnětu svolána. službě není člověkem svobodným, nýbrž snížen stupeň věci, svobodná vůle jeho přestává, otrokem. Vojenství, jakožto zřízení vychovávající lidi válce t. Tím vylučuje vojenská služba mimo válku válka sama, a jak výbojná, tak obranná. 447 na odmítnutí socialismu, nýbrž také ještě jiných dvoi větách učení Tolstého: >NezabijeŠ< >Neodpírej zlému«. Nynější církev křesťanská (už od Augustina) vlastně státem, neboť své vladaře (hier­ archii) své poddané. Militarism konferenci vzrůstá ještě utěšeněji než před ní. Vidímeť, vojsko není ochraně lidí utiskovaných, nýbrž naopak ochraně lidí, kteří udržují boj mezi kapi­ tálem prací; vojsko střílí dělníků, kteří jednají úplně v mezích práva (nejlepším dokladem tomu mohly býti Tolstému nynější nepokoje Rusku). Na základě individualismu jiných ještě důvodů — zavrhuje Tolstoj také jinou instituci, která dle něho základ a účel rovněž egoistický: církev. Nejen snad církev pravo­ slavnou, nýbrž každou. Voják zv. Této instituce nelze nijak ospravedlniti, ani tím (když uzná nemrav­ nost války), vojska třeba udržení pořádku uvnitř státu.). . zabíjení jiných lidí, jest organisace surová, jest to zvláštní jeden druh moderního otroctví. Pokud zakládá popírání vojenství příkaze >Neodpírej zlému«, budeme jednati něm kapitole násle­ dující. Jest zajímavo, ačkoli téměř všecky státy poddaní uznali zhoubnost militarismu ne­ bezpečí hrozící ustavičného stoupání břemen vojenských, přece žádná vláda toho neuznala, což jest jen dokladem tvrzení Tolstého, vlády nemají starosti blaho svých poddaných. tím, že jim stanoví určité závazné předpisy, obřady atd. Lidé církvi zahrnutí (věřící) požívají vzhledem příkazům mravnosti zvláštních privilegií proti lidem ostatním (nevěřícím, kacířům atd. Ostatně snahy papežů nabytí světské moci (investitura, stát papežský) snahy hierarchie po nabytí trvalého vlivu většinu institucí světských (škola, správa kapitálu, výchova mládeže), nikoli účelem sesílení křesťanské mravnosti, nýbrž účelem sesílení moci církve^ toto mínění Tolstého jen dotvrzují. Církev zřízení právě tak násilné jako stát, neboť účel ovládati lidi, již př.STUDIE TOLSTÉM. Církev tyto nevěřící dovoluje pronásledovat! užívati proti nim prostředků nemravných (viz křížové války pX Církví ruší tedy nejen rovnost lidí, nýbrž přímo nemrav­ nost ospravedlňuje. Proto odpírání služby vo­ jenské nejen není nic zlého, nýbrž jest čin nanejvýše mravný.