Ostatně snahy papežů nabytí
světské moci (investitura, stát papežský) snahy hierarchie
po nabytí trvalého vlivu většinu institucí světských (škola,
správa kapitálu, výchova mládeže), nikoli účelem sesílení
křesťanské mravnosti, nýbrž účelem sesílení moci církve^
toto mínění Tolstého jen dotvrzují.). Církev zřízení právě tak násilné
jako stát, neboť účel ovládati lidi, již př.. zabíjení jiných lidí, jest organisace surová, jest to
zvláštní jeden druh moderního otroctví. Militarism konferenci vzrůstá ještě utěšeněji
než před ní.
Na základě individualismu jiných ještě důvodů —
zavrhuje Tolstoj také jinou instituci, která dle něho základ
a účel rovněž egoistický: církev. Voják zv. Lidé církvi
zahrnutí (věřící) požívají vzhledem příkazům mravnosti
zvláštních privilegií proti lidem ostatním (nevěřícím, kacířům
atd. Této instituce
nelze nijak ospravedlniti, ani tím (když uzná nemrav
nost války), vojska třeba udržení pořádku uvnitř
státu. Vidímeť, vojsko není ochraně lidí utiskovaných,
nýbrž naopak ochraně lidí, kteří udržují boj mezi kapi
tálem prací; vojsko střílí dělníků, kteří jednají úplně
v mezích práva (nejlepším dokladem tomu mohly býti
Tolstému nynější nepokoje Rusku). Pokud zakládá popírání vojenství příkaze
>Neodpírej zlému«, budeme jednati něm kapitole násle
dující. 447
na odmítnutí socialismu, nýbrž také ještě jiných dvoi
větách učení Tolstého: >NezabijeŠ< >Neodpírej zlému«. Jest zajímavo, ačkoli téměř
všecky státy poddaní uznali zhoubnost militarismu ne
bezpečí hrozící ustavičného stoupání břemen vojenských,
přece žádná vláda toho neuznala, což jest jen dokladem
tvrzení Tolstého, vlády nemají starosti blaho svých
poddaných. Nynější církev křesťanská (už od
Augustina) vlastně státem, neboť své vladaře (hier
archii) své poddané. Církev tyto nevěřící dovoluje pronásledovat! užívati
proti nim prostředků nemravných (viz křížové války pX
Církví ruší tedy nejen rovnost lidí, nýbrž přímo nemrav
nost ospravedlňuje. Vojenství, jakožto zřízení vychovávající lidi válce
t.
Tím vylučuje vojenská služba mimo válku válka sama,
a jak výbojná, tak obranná. Proto odpírání služby vo
jenské nejen není nic zlého, nýbrž jest čin nanejvýše
mravný. Nejen snad církev pravo
slavnou, nýbrž každou.STUDIE TOLSTÉM.
. Tolstoj jest rozhod
ným odpůrcem militarismu konference Haagská byla prý
k jeho podnětu svolána. službě
není člověkem svobodným, nýbrž snížen stupeň věci,
svobodná vůle jeho přestává, otrokem. tím, že
jim stanoví určité závazné předpisy, obřady atd
