Pro
středkem zbaviti vlády jest tedy dle Tolstého sřeknutí se
patriotismu, uznání rovnosti bratrství všech lidí; patriotism
je otroctví. Úředníci starají se, jak by
lidi nebezpečné pod záminkou pořádku zákona činili -
Škodnými.446 DR. podrobení lidí vládám bude vždycky, pokud bude
patriotism; jedno druhým stojí spolu také padá. Zákon jest pro to, aby chránil násilníka pří
živníka naproti lidem potlačeným ovládaným. jos. Důvody proti této instituci zakládají ne;
. Vždyť kdyby těmito
věcmi nezabývaly, neměly dělati. všichni tito lidé privilegovaní jsou příživníky pra
cujícího lidu, neboť lid jejich >práce< nemá nic než po
robu.
Anarchism Tolstého netýká však jen vlády politické
a osob čele každé vlády stojících, nýbrž všech jejích
orgánů pomocníků každého jakéhokoli nadvládí. Vláda říká, je
k vůli pro dobro národa nebo státu, ale vlastní účel její
je chránění privilegovaného postavení jedněch lidí nad dru
hými. (Další. známo,
jak smýšlí Tolstoj úřednictvu; nazývá darmochleby a
utiskovateli dělného lidu. sedláček:
Studie Jolstém. Povinností úředníků jest starat se
nikoli blaho lidu sobě svěřeného, nýbrž to, aby pořádek
zabezpečující privilegované postavení jedné třídy nad třídou
druhou nebyl ohrožen porušen. Vlády vzbudí nepřá
telské poměry mezi národy pod rouškou vlastenectví pak
je smiřují; ujišťují národy, jsou bezpečenství, pak si
je podrobují; starají zachování míru, proto zbrojí;
komu prospěch, bíledni. Praví nich, jsou
k tomu, aby rozněcovaly nevraživost, rozdmychovaly sváry,
utlačovaly poddané vyssávaly je. Proto nejen int
tuce úřednictva, ale zákonodárství jest věcí špatnou, i
mravnou dlužno odsouditi.)
Popření socialismu vede Tolstého také důsledně an-
a neboť při každém spolku předpokládá jakási
vláda, podřízení jedněch druhým, popřením spolku po
pírá vláda. Tolstoj vyslovuje vládě zvláště vlá
dách politických velice odmítavě. Jak viděti, anarchism Tolstého docela krotký,
jak ani jinak základě altruismu býti nemůže; není něm
ani atentátů ani bomb ani revolucí; neboť násilím pro
středky nemravnými nelze stav lidstva zlepšiti. Výmluvné doklady tc’
nahromadil Tolstoj románě >Vzkříšení«.
Rozumí se, odsuzuje Tolstoj zcela důsledně ta
instituci vojenství, tato část učení jeho tuším n
populárnější. Jednoduše:
zákon není chránění mravnosti, nýbrž jménem jeho pášou
se největší nemravnosti zločiny
