Rozumí se, odsuzuje Tolstoj zcela důsledně ta
instituci vojenství, tato část učení jeho tuším n
populárnější. Zákon jest pro to, aby chránil násilníka pří
živníka naproti lidem potlačeným ovládaným. podrobení lidí vládám bude vždycky, pokud bude
patriotism; jedno druhým stojí spolu také padá. Jednoduše:
zákon není chránění mravnosti, nýbrž jménem jeho pášou
se největší nemravnosti zločiny. Vláda říká, je
k vůli pro dobro národa nebo státu, ale vlastní účel její
je chránění privilegovaného postavení jedněch lidí nad dru
hými. Tolstoj vyslovuje vládě zvláště vlá
dách politických velice odmítavě. Pro
středkem zbaviti vlády jest tedy dle Tolstého sřeknutí se
patriotismu, uznání rovnosti bratrství všech lidí; patriotism
je otroctví. jos. sedláček:
Studie Jolstém. Proto nejen int
tuce úřednictva, ale zákonodárství jest věcí špatnou, i
mravnou dlužno odsouditi. Důvody proti této instituci zakládají ne;
.446 DR. Praví nich, jsou
k tomu, aby rozněcovaly nevraživost, rozdmychovaly sváry,
utlačovaly poddané vyssávaly je. Jak viděti, anarchism Tolstého docela krotký,
jak ani jinak základě altruismu býti nemůže; není něm
ani atentátů ani bomb ani revolucí; neboť násilím pro
středky nemravnými nelze stav lidstva zlepšiti.
Anarchism Tolstého netýká však jen vlády politické
a osob čele každé vlády stojících, nýbrž všech jejích
orgánů pomocníků každého jakéhokoli nadvládí. Úředníci starají se, jak by
lidi nebezpečné pod záminkou pořádku zákona činili -
Škodnými. Vždyť kdyby těmito
věcmi nezabývaly, neměly dělati. všichni tito lidé privilegovaní jsou příživníky pra
cujícího lidu, neboť lid jejich >práce< nemá nic než po
robu. Povinností úředníků jest starat se
nikoli blaho lidu sobě svěřeného, nýbrž to, aby pořádek
zabezpečující privilegované postavení jedné třídy nad třídou
druhou nebyl ohrožen porušen. Výmluvné doklady tc’
nahromadil Tolstoj románě >Vzkříšení«. Vlády vzbudí nepřá
telské poměry mezi národy pod rouškou vlastenectví pak
je smiřují; ujišťují národy, jsou bezpečenství, pak si
je podrobují; starají zachování míru, proto zbrojí;
komu prospěch, bíledni. známo,
jak smýšlí Tolstoj úřednictvu; nazývá darmochleby a
utiskovateli dělného lidu.)
Popření socialismu vede Tolstého také důsledně an-
a neboť při každém spolku předpokládá jakási
vláda, podřízení jedněch druhým, popřením spolku po
pírá vláda. (Další
