<
Z toho vidíme, dle Bernsteina socialism nemůže být
čistou vědou, poněvadž vztahuje budoucí, tedy neexistu
jící pořádek společenský, stojí pod diktátem určitých účelů
čili tendencí, při nichž neběží poznání, nýbrž chtění, a
poněvadž představuje hotové rozřešení právě tam, kde věda
vidí problémy. Vědecká
sociologie není však nikdy uzavřena, neboť její předmět,
společnost, živým organismem vzhledem zákonům
tohoto organismu nezná věčně platných pravd. Žádný ism není vědou. »Základní kámen každé pravé vědy je
zkušenost, tato buduje nahromaděném vědění. Bernstein odvolává také velkou neshodu
theorií socialistických, jež domnívaly nebo mní být
vědeckými; ale konečně důvodem velmi podřízeným a
pochybným. modráček:
vědou být nemůže.
V jeho argumentaci význačným poněkud úzký pojem
vědy. Vědění poznání pravé po
vahy pravých vztahů věci Zkrátka, jenom zji
štěno, prý vědou. A
přirozeně nemůže být ani vědou, ani čistou vědeckou hypo
ihesou.
Vyložit lze snadno. Bernstein sám tím spíše jen charakterisuje marné
úsilí zbudování socialistické vědy.
Tím přirozeně předem přestává být socialism, který je
sociologickou hypothesou, skutečnou vědou. Pozorujeme-li dobře argument
Bemsteinovy, jež uvádí proti vědeckosti socialismu, poznáme
.438 FR. zveme
ismy, jsou způsoby nazírání, tendence, soustavy myšlenek
nebo požadavků, ale vědy. Hypothesy tedy vědu nepovažuje. Kdyby byl
Bernstein jen touto argumentací spokojil, byla jeho práce
dosti bezvýznamnou, poněvadž pak záviselo uznání socia
lismu vědu pouze tom, jaký kdo pojem vědě;
zahrnuje-li něm také hypothesy nebo ne, jeho přednáška
by byla nechala protivnou kritiku hodně chladnou. Stojí pod diktátem
určitých účelů, při nichž neběží poznání, nýbrž í,
a jež jim propůjčují ráz hotového trvalého. Sociální politické doktríny
liší mezi jiným věd, něž vztahují, jsou právě
tam uzavřeny, kde tyto zůstávají volny. Avšak
Bernstein, jak již jsme seznali, šel dále: odhaluje socia
lismu nejenom názor, který nelze naprosto vědecky zjistit,
nýbrž momenty, které »leží přímo mimo netendenční po
znání*, socialism není jenom pouhou hypothesoi
nýbrž hypothesou rázu zvláštního, mající sobě někte*
nutné znaky, které vědou vůbec nejsou spojení. Věda dle něho je, >přísně-li pojímáme, toliko syste
maticky uspořádané vědění. Soci-
alism však učením budoucím pořádku společenském, a
právě proto nejrázovitější jeho živel stává nedostupným
přísně vědeckému zjištění
