ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 447 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ideál socialismu nevznikl snad poznání vědeckého, nýbrž společenkých poměrů společen­ ského chtění jako prostý výraz sociálních tužeb dělnické třídy, jako prostý výpar sociálního vření, sociální nespokojenosti s existujícím, odtud jeho nutný utopism nutná ten- denčnost. Ná­ sledkem toho ovšem pohlíží theorii socialistickou rovným úhlem idealismu tendence přichází tak uvedenému jednostrannému resultátu. Proti správnosti uvedeného nelze skutečně ničeho na- mítati. 439 že vrcholí všecky vlastně argumentu jediném, jejž lze vy­ jádřit takto: socialism představuje idealism; tudíž vědou nemůže nepotřebuje být, jelikož věda ideálů ani nestaví ani neuskutečňuje. pak, kdy chce uskutečňovat společenském životě, potřebuje vědy. Bernstein však posuzuje obé jediného hlediska, obé stotožňuje. Po- jímá-li jako dokazování nebo líčení věcí budoucích, pak arciť nároky čistou vědeckost činit nesměla nikdy. Socialism praktickém smyslu slova jednak so­ ciálně psychologickým faktem, jednak myšlenkou rovnosti a svobody společenské, která sama sobě přirozeně ani pochodem vědeckým nepovstala, ani vědy svému zdůvodnění nepotřebuje, následkem toho vědou nemůže být. však přicházíme otázce, kterou Bernstein ve své přednášce zapomněl, zapomenout neměl, což právě zaviňuje veliké míry ono nepochopení jeho vývodů — připustiti ovšem dlužno také moment úmyslného stranického posuzování strany kritiků socialistických měšťáckých. Bernstein nečiní rozdílu mezi hnutím socialistickým theo- retickým bádáním socialistickým. Nebudeme zastavovat otázky, je-li dosavadní socia­ listická theorie, především marxism, vědou nebo ne; době, kdy mnozí upírají ještě sociologii název vědy, tím méně přísluší tento hypothetické theorii, která ostatně doposavad oyla dosti jednostranně, nesociologicky budována. socialismu jako tužbě a snaze sociální ideál východiskem podstatným obsahem, je čistě subjektivním; theorii socialistické oproti tomu je ideál socialismu toliko předmětem vyšetřování zkoumání, a východiskem jsou všeobecná sociologická fakta. Běží však o otázku, může-li někdy theorie socialistická vědou státiř A třeba vymezit podstatný úkol theorie socialistické. Než její raison ďétre netkví prorokování určité organisace budoucna nebo nutného jejího povstání, netkví dokazování nějaké >immanentní nutnosti* socialismu; vlastní podstatný úkol theorie socialistické není vyhledávání zákonů, pod­ mínek pro budoucnost, nýbrž vyhledávání zákonů pod- mínek, jakých uskutečnění jistých sociálních ideí my­ 36* .BERNSTEIN VĚDECKÉM SOCIALISMU