socialismu vytvořo
vala pevnou, nezvratitelnou budovu vědeckou, kterou všecky
výtky utopismu měly být znemožněny nebo alespoň učiněny
bezpodstatnými, práci Bernstein pojednou tak zdá
— odbývá jako práci Sisyfovu, jako námahu marnou. Ale tomu třeba
právě nestrannosti, vycházející poznání, socialism čistou
36
. Zvláště berlínský >Vorwärts« revue
>Neue Zeit« odsoudily úplně. května
t.
Netřeba ani připomínat, jeho přednáška byla čile
využitkována listy časopisy malé velké buržoasie německé
a vzbudila intensivní odpor kritiky časopisech strany
sociálně demokratické. Kritikou svou získal pověsti velikého
potíratele vší nevědomosti socialistickém nazírání Překva
pilo nemálo, když vyšla tiskem jeho přednáška >Wie ist der
wissenschaftliche Socialismus móglich<, kterou měl 17. Novější práce Bernsteinovy
potkává vždy zlý osud, nebývají dobře pochopeny správně
vykládány, což konečně údělem všech kritiků běžných a
za pravé pokládaných theorii.
Bernstein příkladě jiných vystoupil proti některým zbyt
kům utopismu, jež marxismu shledal které dle něho jsou
>příčinou jeho protimluvů theorii praxi«, tyto zbytky
utopismu chtěl odstranit, aby theorie marxistická stala se
skutečně vědeckou. Přes půl
století trvající usilovnou práci, která ze.BERNSTEIN VĚDECKÉM SOCIALISMU.
Než mouřenín blízka není tak černý, jak většině
socialistických kritiků jeví být.
Dedukce Bernsteinovy jsou prvý pohled skutečně
pro přesvědčené socialisty rázu velmi vyzývavého. sociálně politickém spolku studentů berlínských, neboť
každý očekával, Bernstein rozvine svou methodu, jak
lze socialismu pravou vědu učinit Místo toho však po
kouší dokázat, socialism pravou vědou není ne
může být, poněvadž utopism jeho nutnou neodsirani-
telnou vlastností. Spor, který vyvolal řadách
theoretiků marxistických Bernstein, ještě čerstvé paměti. nemá
respektu své opovážlivosti ani před tak monumentálním
dílem, jako Marxův proslulý >Kapitál<.
Bernstein neupírá snad socialismu vědeckost naprosto,
nýbrž toliko určitého stupně; naopak chce svým vy
mezením vědeckosti socialismu pojistit einen móglichst
hohen Grád von Wissenschaftlichkeit. 437
— odpůrci socialismem vědeckým, kterýmž pojmeno
váním rozlišovali Marx Engels své učení, založené na
methodě přírodovědecké, socialistických soustav svých
předchůdců současníků, jež byly stavbami více méně bujné,
ač nikoliv snad libovolné fantasie. poznáme také, jeho
přednáška, když podstatě souhlasí, ještě dávno
vědeckému socialismu neodzvonila umíráčkem
