ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 431 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
>Je odvážná myšlenka — ale vím, odvážných myšlenek nelekáte zejména mají-li pouze přivoditi opatření obranná. Poněvadž do­ vedu zřídka odepříti, abych nepronesl příležitostně šťavnatého vtipu mysleli proto, nemůže nic býti příjemnější, než dělají-li pořádné vtipy mne. Vojáci, kteří pokládají zá­ stupce nějakého národa, poskytují beze všeho mnohem více jistoty, než všecko Rakkóxovo vojsko. Byl také dešťovky nastrkal uniforem, kdybych toho dábla nebyl vyhnal. Velký rozsah! Rakkóx. Rozumíte zajisté! Musíme národy zamíchat Pravím Vám, nesmějte se! Jde opravdu! tomu třeba jenom hodně četných parníků, jež žádají převoz směšně nízkou cenu. Musíme přivoditi přesídlení velmi mnoha Evropanů Číny velmi mnoha Číňanů do Evropy. Myslím, psal také výcviku ústřic účelům vá­ lečným. Musíme pokusiti to, abychom provedli pomocí skvělých nabídek smísení všech ras zeměkoule. Musíme vypuditi mo­ ment národnostní vojsk nepřátelských. Činnost tuto zakryjeme tím, převezeme současně Afričany Indie Indy Austrálie; Indiáni mohou přece do Skandinávie. Uvažujeme-li hluboko- myslnosti těchto geniů, pokládajících mozek bilionářův jenom . vojsky mezinárodními budeme vždy hotovi. Pluky krokodilů tmavo­ modré uniformě opravdové krokodíly tmavomodré uni­ formě chtěl dát ten pán vycvičiti ochraně přístavních tvrzí.F RAKKÓX, BILIONÁŘ. Čistý chlapík! Nezmeškal příležitosti, aby nevyzvedl významu hmyzu; hmyz nazýval přirozeným tělesným plukem lidským. >Jde to!« odvětí Stummel. A Stummel pokračuje rozvážně: >Zdá ztřeštěným — ale jde to! Musíme Číny udělati stát mezinárodní.* Stummel vykoktá dík, svými úspěchy zcela zmaten. Musíme z čínského vojska učiníti vojsko mezinárodní.« Rakkóx vstane telegrafuje řiditeli svého obchodního oddělení: >Ihned zakoupit tisíc osobních parníků neb objednat je evropských loděnicích. Mých dvě stě geniů domnívalo se vždy, mohu míti jenom žertu radost.* >Jak učiníme?* táže Rakkóx. Po večeři kouří knížecí terase dobrý melbournský doutník, měsíc ozařuje znamenitě atlantický oceán Rakkóx hovoří o svém vrchním geniovi Schultzovi VIL >To zcela všem nebezpečný člověk,* praví prudce, >představte Jenom, jaké geniální vojenské myšlenky od­ vážil učiniti tenhle drzý chlap.* >Nuže, mluvte přece pak chceteř« Tak Rakkóx. Myslím zcela vážně. msty pro vyhnání štve nyní Číňany proti mně. V nejlepším pobřežním hotelu večeří pak oba prostě. 423 hmotné nikoli národní