ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 428 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jsou zájmy zvané třídními (zemědělci, děl­ níci, úředníci, kněží atd. V době naší nejvíce zájmu docházejí ony střední útvary: stát, národ, třída. Jest pocho­ pitelný patriotism Aegypťanů, Židů, Řeků, kteří hájíce své vlasti hájili zároveň svou víru, národnost, vlast stát. Kosmopolitism nemůže tedy býti normou našeho života. Zájmy národní státní jsou nynější hesla moderní, vyplňující většinu našeho veřejného života, pojmy pro lidstvo soudobé nejdůležitější. Ale v čem projeví naší doby vlastenectví Ira Spojených státech, když svou věrou náleží Římu, národností Irsku, . Soud Tolstého těchto nejdůležitějších věcech přítomné doby naprosto odmítavý, zdrcující. Boj ten bude ovšem míti jinou podobu, ale nezmizí, ani nezmírni. Tolstoj není vlastencem ani >širším< (stát), ani >už­ ším* (národ) smyslu. Tím méně pak ony útvary nižší, neboť ty předpokládají boj ještě větší: války, celní boje, národní boje, rodinné rozbroje boje mezi jednotlivci. naší doby nemůže býti patriotism citem vznešeným, jaký pokládá; neboť pro něj není ani hmotných ani mravních základů. Zdálo se, Tolstoj stoupencem onoho nejširšího pojmu, kosmopolitismu, ale není tomu tak, naopak kosmo­ politism zavrhuje.420 JOS- SEDLÁCk: státu, lidstva). Neboť čeho požaduje patriotism? Vy­ žaduje právě opaku toho, ideálem mravnosti: neuznává rovnosti bratrství všech lidí, žádá, abychom jeden stát, jeden národ uznávali lepší než druhý, vynikající nad ostatní (viz píseň >Deutschland, Deutschland Ober alles<) žádá, abychom lidmi druhé národnosti pohrdali (viz Rusy a Finy nebo Poláky, Madary Slováky), žádá, abychom proti lidem druhé národnosti nebo státu bojovali mečem ať jinak (Prusové, Francouzi). Přestane ovšem boj mezi státy a národy, ale nepřestane boj mezi osobnostmi tvořícími tento soubor, mezi jednotlivci rodinami. boj je činnost, která vylučuje mravnost Společnost tedy, která za­ vrhuje vůli svému blahu mravnost, nemůže požadovat pro sebe obětování člověka. zásada socialismu, jehož cílem je blaho společnosti, jíž blaho jednotlivcovo musí podříditi (na př. Dejme tomu, praví, lidstvo veškeré za tisíce let pokrokem společenským spojí jeden celek, že bude jedinou společností. Proto všecky tyto útvary třeba odsouditi, kosmopolitismem počínaje a individualismem konče; neboť cílem všech blaho egoistické, a vede nemravnosti. Vrcholem socialismu kosmopolitism jakožto pojem nejširší, užší je patriotism státní národní, ještě užší patriotism kmenový a obecní, nejužší pak poměr rodinný. národní požadavky státním >nezbytnostem<).) nimi kříží zájmy států a národů