Přestane ovšem boj mezi státy
a národy, ale nepřestane boj mezi osobnostmi tvořícími tento
soubor, mezi jednotlivci rodinami. naší doby nemůže býti
patriotism citem vznešeným, jaký pokládá; neboť pro
něj není ani hmotných ani mravních základů. Boj ten bude ovšem
míti jinou podobu, ale nezmizí, ani nezmírni. Jsou zájmy zvané třídními (zemědělci, děl
níci, úředníci, kněží atd. národní požadavky státním >nezbytnostem<). Kosmopolitism nemůže tedy býti
normou našeho života. zásada socialismu, jehož cílem je
blaho společnosti, jíž blaho jednotlivcovo musí podříditi
(na př. Ale
v čem projeví naší doby vlastenectví Ira Spojených
státech, když svou věrou náleží Římu, národností Irsku,
.
V době naší nejvíce zájmu docházejí ony střední útvary:
stát, národ, třída. Neboť čeho požaduje patriotism? Vy
žaduje právě opaku toho, ideálem mravnosti: neuznává
rovnosti bratrství všech lidí, žádá, abychom jeden stát,
jeden národ uznávali lepší než druhý, vynikající nad
ostatní (viz píseň >Deutschland, Deutschland Ober alles<)
žádá, abychom lidmi druhé národnosti pohrdali (viz Rusy a
Finy nebo Poláky, Madary Slováky), žádá, abychom proti
lidem druhé národnosti nebo státu bojovali mečem ať
jinak (Prusové, Francouzi). Zájmy národní státní jsou nynější hesla moderní,
vyplňující většinu našeho veřejného života, pojmy pro lidstvo
soudobé nejdůležitější.
Zdálo se, Tolstoj stoupencem onoho nejširšího
pojmu, kosmopolitismu, ale není tomu tak, naopak kosmo
politism zavrhuje. boj je
činnost, která vylučuje mravnost Společnost tedy, která za
vrhuje vůli svému blahu mravnost, nemůže požadovat pro
sebe obětování člověka.) nimi kříží zájmy států a
národů. Jest pocho
pitelný patriotism Aegypťanů, Židů, Řeků, kteří hájíce své
vlasti hájili zároveň svou víru, národnost, vlast stát.
Tolstoj není vlastencem ani >širším< (stát), ani >už
ším* (národ) smyslu. Proto všecky
tyto útvary třeba odsouditi, kosmopolitismem počínaje a
individualismem konče; neboť cílem všech blaho egoistické,
a vede nemravnosti.420 JOS- SEDLÁCk:
státu, lidstva). Dejme tomu, praví, lidstvo veškeré
za tisíce let pokrokem společenským spojí jeden celek,
že bude jedinou společností. Vrcholem
socialismu kosmopolitism jakožto pojem nejširší, užší je
patriotism státní národní, ještě užší patriotism kmenový a
obecní, nejužší pak poměr rodinný. Tím méně pak ony útvary nižší, neboť
ty předpokládají boj ještě větší: války, celní boje, národní
boje, rodinné rozbroje boje mezi jednotlivci. Soud Tolstého těchto nejdůležitějších
věcech přítomné doby naprosto odmítavý, zdrcující
