ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 425 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Proč jej odsuzuje? Proto, základ jeho egoism. Jen statisty bylo, ty panna sotva přeletí, však zůstane zrakem viset na sametovém knížeti..STUDIE TOLSTÉM. A stará matka podál vidí vše pozorností šakala, být trochu lidské ústrojnosti, dle sil svých teď plakala.. Konečně nutný důsledek altruismu sebevražda —je zřejmý spojuje-li přes to s tímto pojmem pojem štěstí, nejlépe bylo, aby lidstvo co nejdříve příčinou svého štěstí položilo hrobu.) Než může mluviti nějakém blahu lidském, jež by se nevztahovalo osobnosti člověka? Vždyť slast ply­ noucí činnosti altruistické slast jenom osobní, neboť jinak pojem slasti (tak jako strasti) rozplývá neurčitou mlho­ vinu.. Tolstoj této theorii ovšem důsledný kraj­ nosti, neboť kdyby sebe menší rozdíl připustil, byla po­ sice jeho ztracena. Mimo musíme vytknouti celé této argumentaci nepřesnost odlišování blaha tělesného osobního. Juž vzdychá, slzíc sametu má loutka tiché Perúce. . A pláče vše slzách smývá, svým štěstím příliš trpící . Když láskou plá, téměř vidět i neživém dřevíčku, mé kníže celé sametové jde vymáhat hubičku. Altruism Tolstého dospívá týchž konců jako pesimism Schopenhaurův, jejž Tolstoj odsuzuje. Vždyť i činností altruistickou zjednává blaho osobní, by bylo dle Tolstého blaho nepravé. Extrémní postavení Tolstého vidíme také toho, na­ prosto zavrhuje rozlišování lidí vzhledem lásce. Matka má dle něho př. Tož pláčou všecky fraucimory i účastníci průvodu, však mlaskání dvou milujících zde není slyšet pro vodu.) * Ta historie proti jiným je vlastenecky kožená, jde pod dozorem maminčiným prát řece dívka Božena. (DáUí. Pak oba zmizí Ticho padá, řad dětí oči vyvalí . Studie Jolstém.« (A podobnými nejasnostmi mu hrůzu chvíle usnadní. Vždyť, než jsme počli kariéru, též takle jsme dívali!! * * Tu řeka šumí (kdo chce slyšet) i modrý les ruce . JAN OPOLSKÝ. milovat právě tak vraha svého dítěte jako dítě samo. . Extrém nezná kompromisu, jest neúprosný. Ale vyhnouti důsledkům extrému nelze tím, postavíme extrém druhý. Tam s‘muluje cudné zpěvy má loutka kyvem čelistí a pere jen pranic neví, že přicházejí statisti. Jen Kašpar, jak obyčejem, svou metá nebi čepici . 417 Brrr, Fauste, máme Čís’ duši dnes večer právo výsadní