»Brrr, Fauste, Fauste,* započíná
už konversaci zchytralý,
>my jednou asi kdesi cosi
jsme ten papír napsali!
. Nehledě dost
hojným překladům jeho skladeb jazyků cizích četným
ohlasům různých uměnách bylo také psáno již něm
mnoho, ale účty kritické jeho poesií dávno ještě nejsou
uzavřeny, neb doposud byl většinou spíš veleben vychva-
loyán, nežli ceněn pochopován. JAR0SLAV SUTOAR_
Další marionety. Erbenem dovršila také druhá novočeská škola
básnická, níž rozdíl Kollára Všeslovana zvláště
blízkým svou českostí Čelakovský, který však jako básník
jest obsáhlejším mnohostrannějším, ale náš pěvec zase
tím hlubší užším poli.
V Bergerově básni vystižena znamenitě milencem vojákem
z války sedmileté německá dobývačnost, německá vášni-
vost děvčetem tou zaslepenou smyslností, které řeči tak
rouhavé přes láskyplné domluvy matky své propadá
na konec zkáze šílené jízdě koňmo hřbitov, ale Er
benově skladbě nakreslena stejně znamenitě milencem bez
pochyby dělníkem česká trpnost, česká měkkost děvčetem
s tou cudnou příchylností, které právem pro svůj mnohem
menší hřích při svém úplném osamocení dojde od
puštění, vystřízlivění delší cestě pěšky, pokorným do
znáním viny.
Vyšla sice sbírka Erbenova roku 1853 úplném suchopáru
za poměrů nad míru trudných, ale svou lidovostí stála již
jednou nohou prahu doby novější, tak nejbližší škola
básnická trojhvězdím: Hálkem, Nerudou, Heydukem) ho
roucím nadšení přihlásila Erbenovi.
>Ó, Vágnr, dnes rázem jedné
čert obligací přichvátá,
ó, Vágnr věrný, rázem jedné
a teď táhne devátá!<
Tak zní jen text, však posluchači
tak dlouho čekat nemáte,
Čert předloží rudé písmo
pár minut půl desáté.
Dnes napomínám lenochody,
ať přispíší místa,
neb rázem osmé počne vrčet
už dálky pozdrav Mefista.416 JAN OPOLSKÝ:
a vědeckým porozuměním hrubý materiál stavbu svých
báječných budov: tom podobá básník folklorista
Uhland. Btlrgerova báseň celkem ohnivější efekt
nější, kdežto báseň Erbenova dojemnější prohloubenější. Význačné postavení jeho písem
nictví světovém nejlíp změřit srovnáním Erbenových
>Svatebních košil< Bergerovou světoznámou >Lenorou<.
Neb rázem osmé Vágner vstoupl,
řka: jsem vzorem Famula!
a bych prosil, ani noha
už aby nehnula!
Neb rázem osmé Faust budí
a: >Vágnr, Vágnr!!* slyšíte;
hra počata, když Vágner podá
mu šaty nově přeŠité
