000 zaopatření dítek opuštěných
a sirotkův. Mnoho
jiných důvodů mohli bychom ještě uvésti, jež všechny mluví pro
výchovu rodinnou.NALEZENCÍCH SIROTCÍCH.
34
.000 pak ovšem péče dítky-sirotky dala by
se rationelně provésti země uchráněna byla budouc
nosti mnohého individua, jež, kdyby bylo dostalo
řádného ^vychování, nebylo stalo obtíží veřejnosti.
Království Českému dostane ročně, jak dříve jsme
již uvedli, circa 600.
Těchto dvou momentů musí bedlivě dbáno býti těch,
jimž dítky sluší zaopatřovati.
Vezmeme-li základ nejvyšší náklad 160 dalo se
tím způsobem zaopatřiti dobře přes 6000 dítek (předpoklá
dajíc ovšem roční příjem 1,000. Dítky Činí pro život otužilejší svědčí jim lépe
mírný nedostatek než nadbytek, práce než pohodlí, vlastní
starost než dá-li ošetřovati jinými.
Dalším důvodem, proč výchově rodinné dáti před
nost, jest, opatří-li jedno dítko sirotčinci, dají za
týž náklad zaopatřiti téměř tři dítky rodině může tudíž
dvakráte tolik sirotkův užiti chudinské péče, kteréž jim
jinak dostati nemohlo.
Není pochybnosti, dítky, jež vychovány byly ven
kově, řemeslu lépe vyučí službě stálejší jsou, než
dítky sirotčincích vychované, kdež zvyknuvše poměrnému
blahobytu naučeny jsouce, aby vše pohodlí jejich při
pravilo, méně ochotně méně statečně pak dovedou snášeti
různé nehody pohromy životní, jež dítko venkovské
tvrdšímu jsouc živobytí uvyklé hravě překonává. Doporučuje jedno
duchost života, jednoduchý oděv, jednoduchá strava, okolí
všech škodlivých vlivů prosté, venkovská práce. Suma tato daleko nestačí. Výchova
rodinná jest pro život prospěšnější než ústavní, neboť člověk
určen jest pro život nikoliv pro ústav. Při výchově ro
dinné paměti jest míti vždy tyto dvě věci: najiti spo
řádanou rodinu; míti pilný dozor výchovu.
Pokud zkušenosti mně známo, obnáší odměna dítko
ve venkovské rodině ubytované 160 korun ročně. Než prozatím končíme, rudolf secký. Kdyby země přidala
ročně 400. 413
tělesně duševně zdravý určen jest pro svět práči ne
patří ústavu.000 venkovských ro
dinách, kdežto měly-li snad zříditi sirotčince, vyžado
valy předně budovy samy veliké sumy investiční, pak
uváží-li se, náklad ošetřovací jednoho sirotka vlaš
ském sirotčinci Praze obnáší průměrem přibližně ročně
350 připočteme-li dále značnou režii správou takovýchto
ústavů nezbytně spojenou, přicházíme závěru, ústavech
sirotčineckých nedalo ani 3000 dítek zaopatřiti. ústavu patří lidé tělesně nebo duševně
vadní
