Jest ostatně zcela přirozeno, stojí-li neb onu
korporaci výchova dítek tisíc korun ročně, má
nejen právo, nýbrž povinnosť, aby přesvědčila nepatrným
nákladem, jež revise vyžaduje, tom, jak dítkám daří,
a zdali náklad výchovu daný skutečně také prospěchu
a zdaru dítek vydává.října
1900, dle níž přijímání dítek sirotčince pro příště valně
bude stiženo zřetel hlavně bude bráti sirotky-mrzáčky,
kteří obtížně jen dali rodin zaopatřit! kteří potře
bují stálé péče dohledu, tak ústav ten postupem čas_
promění dětský chorobinec stanovilo zásady, jichž
při zaopatřování dítek-sirotků šetřiti dlužno, takto: Člověk
. Šest chovanců bylo předáno příbuzným dalšímu
zaopatření stopa tom, jak dále životě vedou, se
ztratila, jeden absolvoval gymnasium vyznamenáním a
ostatních učí různých mistrův není zvláštních
žalob, leckterý těchto stal předmětem >úředního
jednání*, nejčastěji proto, sběhl řemesla. zařízení jest zcela správným.
Není nezajímavo, Německu nás poslední dobou
přichází mnohých stranách poznání, výchově ro
dinné sluší dáti přednost před ústavy mnohé lidumilné
spolky zaopatřují chráuěnce své řádných rodin venkovských
i městských.
Máme před sebou seznam chovanců, kteří vletech 1897
až 1899 městského sirotčince pražského propuštěni byli
a kteří různým odvětvím řemesla věnovali. Neboť
svěřiti dítky péče ponechati výchovu jejich bez řádného,
účinného dozoru, bylo chybou, kteráž leckdy již stala
a nemístného spoření všechny nejlepší úmysly niveč obrá
tila. atd.
Vrchní chudinské řiditelství zprávě své dněl. celku
chovanců těch jest 61, nichž jeden zemřel, stalo se
předmětem všelikých různých stížností zaměstnavatelů,
bud kradli, toulali se, zpronevěry dopustili, byli drzí
atd.
V poslední době Praha uznavši, vychovanci sirot
čince, byt snad ústavě dobře chovali učili, nehodí
se pro praktický život tuze snadno dají svésti cesty
cnosti cestu nepravosti, umísťuje příslušníky své řádných
rodin venkovských, při čemž ovšem bedlivý dozor nad dětmi
těmi vede každoročně úředníkem zvlášť tomu vyslaným
přesvědčuje tom, jak dítkám rodinách daří, jak
prospívají, aby včas dalo učiniti opatření, kdyby se
seznalo, neb ona rodina úloze vzaté měrou pa
třičnou nedostojí. případech takových
jest ovšem výchova ústavní zcela svém místě.412 RUDOLF SECKÝ:
kteráž pěstounům udílí, nelze žádati, aby pěstoun stále
jen bděl nad svěřeným dítkem
