)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. polský kudly), Klempe coura
(pol. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. angl. věku
slovansky. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. ukleja jiné. Slavismů tedy ještě hojnost. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček.SLAVTSMY NĚMČINĚ. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. catch
chytati. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. Výraz pochybný. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká
