polský kudly), Klempe coura
(pol. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov.SLAVTSMY NĚMČINĚ.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. věku
slovansky.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. angl. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. Výraz pochybný. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. catch
chytati. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. Slavismů tedy ještě hojnost. ukleja jiné. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov