)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. polský kudly), Klempe coura
(pol.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. ukleja jiné.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. Výraz pochybný. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. angl. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. catch
chytati.SLAVTSMY NĚMČINĚ.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. věku
slovansky. Slavismů tedy ještě hojnost. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov
