Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. angl.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. věku
slovansky.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. ukleja jiné. Slavismů tedy ještě hojnost. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. Výraz pochybný. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. catch
chytati. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny.SLAVTSMY NĚMČINĚ. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. polský kudly), Klempe coura
(pol. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
