tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. věku
slovansky. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche.SLAVTSMY NĚMČINĚ. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. Výraz pochybný. polský kudly), Klempe coura
(pol.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. angl. Slavismů tedy ještě hojnost.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. catch
chytati. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. ukleja jiné. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19
