ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 411 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja­ zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. severovýchodně Berlína) činí se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. polský kudly), Klempe coura (pol. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant, Nusch špatný nůž atd. Podoba zdá příliš velká, abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li, že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. angl. věku slovansky. klacz), Kudel rozdrbaná ženština (srov. asjótr), Peissker piskoř, Lachs losos, Ukelei uklejkal, rus. Kesery nazývají se berlínské Marce >Kescher«. V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len, »die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die More<, naše můra lužickosrbská murava. saském Voigtlandu slyšíme ještě Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker- chen. Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. Bláto znamená Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov), pluh (slov, socha) Zoche. 403 jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas, PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem< a říkají tomu Patschekspielen. Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec), sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen! V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe, užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel- ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za­ chovala. Hilfer- ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace teprve sto let. ukleja jiné. Slavismů tedy ještě hojnost. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki chlebíček, hrneček.SLAVTSMY NĚMČINĚ. tjecer, nicméně zdá býti přece jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken, Milch; vejce, pol. catch chytati. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same; . Bautzen 1857) odvozuje jej polab. Výraz pochybný. okolí Březí na Odře (Wriezen, asi km. >Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká