ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 411 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
polský kudly), Klempe coura (pol. okolí Březí na Odře (Wriezen, asi km. Bláto znamená Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov), pluh (slov, socha) Zoche.) Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja­ zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. tjecer, nicméně zdá býti přece jen germánským Hannoversku Kätscher, srov.SLAVTSMY NĚMČINĚ. >Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. věku slovansky. Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec), sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen! V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe, užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel- ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za­ chovala. V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len, »die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die More<, naše můra lužickosrbská murava. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki chlebíček, hrneček. Kesery nazývají se berlínské Marce >Kescher«. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace teprve sto let. severovýchodně Berlína) činí se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. saském Voigtlandu slyšíme ještě Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker- chen. angl. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same; . kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant, Nusch špatný nůž atd. Výraz pochybný. 403 jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas, PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Hilfer- ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. Bautzen 1857) odvozuje jej polab. Podoba zdá příliš velká, abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li, že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken, Milch; vejce, pol. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem< a říkají tomu Patschekspielen. catch chytati. asjótr), Peissker piskoř, Lachs losos, Ukelei uklejkal, rus. Slavismů tedy ještě hojnost. ukleja jiné. klacz), Kudel rozdrbaná ženština (srov