polský kudly), Klempe coura
(pol.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov.SLAVTSMY NĚMČINĚ. catch
chytati. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. Slavismů tedy ještě hojnost. Výraz pochybný. ukleja jiné. věku
slovansky.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. angl.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu
