asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd.SLAVTSMY NĚMČINĚ.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. catch
chytati. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. věku
slovansky. ukleja jiné. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. angl. Slavismů tedy ještě hojnost.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Výraz pochybný. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. polský kudly), Klempe coura
(pol.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«
