Bautzen
1857) odvozuje jej polab. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. polský kudly), Klempe coura
(pol. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. catch
chytati. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. věku
slovansky. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen.SLAVTSMY NĚMČINĚ. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. Slavismů tedy ještě hojnost. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. angl. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. ukleja jiné. Výraz pochybný
