Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. angl. Slavismů tedy ještě hojnost. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. catch
chytati. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. ukleja jiné. věku
slovansky. polský kudly), Klempe coura
(pol.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let.SLAVTSMY NĚMČINĚ. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. Výraz pochybný. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc
