Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. Slavismů tedy ještě hojnost. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. catch
chytati.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. věku
slovansky. angl.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche.SLAVTSMY NĚMČINĚ.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. Výraz pochybný. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. ukleja jiné. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. polský kudly), Klempe coura
(pol.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus
