Slavismů tedy ještě hojnost. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny.SLAVTSMY NĚMČINĚ. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. catch
chytati. věku
slovansky. ukleja jiné. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. angl. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. Výraz pochybný.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. polský kudly), Klempe coura
(pol. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen
