Slavismů tedy ještě hojnost.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. ukleja jiné. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. angl. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. catch
chytati. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. věku
slovansky. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. polský kudly), Klempe coura
(pol. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. Výraz pochybný. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov.SLAVTSMY NĚMČINĚ
