věku
slovansky. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. catch
chytati. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava.SLAVTSMY NĚMČINĚ. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. ukleja jiné. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. Výraz pochybný. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. Slavismů tedy ještě hojnost.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. angl. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. polský kudly), Klempe coura
(pol
