Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. polský kudly), Klempe coura
(pol. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. catch
chytati. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny.SLAVTSMY NĚMČINĚ. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov. věku
slovansky. Výraz pochybný.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. ukleja jiné.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Slavismů tedy ještě hojnost. angl. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Bautzen
1857) odvozuje jej polab
