corset,
středolat.
kándys), Mohnsautze mazanec; Štýrsku: ein Gorz Kornes
korec žita, řeckého Kóros míra, Mosche mošna, Graupen
kroupy atd. přídavném jménu lahm
chromý, tuší někteří slov, lom, zlomený, Morgen jitro pojem
mrak, mrkati; Lebkuchen vězí prý první slabice kmen
lip, tedy koláč nejlepšího (lípového) medu. corsetus cursetus, jenž tak jako německá Kílrsche
povstal slov, krzny (Ktlrschner krznař). Robin koupí své Marion
»soucanie ďécarlate«, sukni Šarlatovou! Rabelais 1553)
zná ten výraz, ještě Nicot 1600, jenž dal tabákovému
jedu své jméno) >Trésor langue fran^aise* vede
heslo >squenie«. Sattel sedlo přešlo spíše
od nás Němcům než naopak. kontusz orient.
Stůjtež zde ještě některé hornoněmecké zvlášť rakouské
provincialismy, jako Patscher bačkora, Talkpatsch nemotora,
Kasch čili Gatsch kaše, bláto; Fotzen facka Hornorakušanů;
kratschen (také Sasku: krätschen) rozkročeně, kulhavě cho-
diti; krätschbeinig bočatý; Schentitze žinčice, žíní procezená
ovčí syrovátka, míšeňsky Ráchel rokle, bav. Tak nalézáme mno
hých středověkých minnesängrô, jako Ullricha Eschen-
bach, Gottfrieda von Strassburg, Konrada von Wttrzburg,
Heinricha von Neustadt, výraz sukni, suckenie suggenie
psaný, naši sukni.* —Jako zajímavost budiž zde uvedeno,
že tato sukně přišla Francie, již velmi záhy, jak
vidíme staré zpěvní hry >Le jeu Robin Marion*
od Adama Haye 1280. »Válce trojánské* stojí: »Roc unde
suggenie truoc Paris.
Podobně mezinárodním korsetem, franc. Při Pflug pluh
připisují jak Němci tak Slované prvenství; kdož zví kdy
pravdu? Podobný osud potkal pistoly. Jedni odvozují jméno
to vlaské Pistoje Florencie, kdež vskutku bývala kdysi
slavná továrna zbraně, druzí husitských *píšťal*, krát
kých karabinů českých vojsk ponejprv užívaných.-rakousky Kraxe
krosna, buckelkraxen truckepack, Hosenkraxen= šle. >Deichsel« skryto snad slov, tesati,
v >Kamin* naše kamna komnata.
Starší slavismy zatím opět hynou. Zdrobnění »la souquenille*, starý, ošumělý
oděv, vyskytuje dokonce ještě Moliěra, Mariveaua a
jiných novějších autorů, uvádějíc francouzské jazykozpytce
u nemalé rozpaky jakožto název prý ďorigine inconnue .402 hofmeister:
ského brsel střep. (Xenofon Luk.
Ze Němci odebírali své ryby dlouho Slovanů, ze
. Ne
méně sporná jsou slova jako sršeň Hornis, Affe, jíva
Eibe, drop Trappe j., nimž době nejnovější, zejména vlivem
silných českých menšin rakouských městech, přidružuje se
nepřehledný počet nových nových. tamže
Kontusch česky kanduš, pol
