tamže
Kontusch česky kanduš, pol. Sattel sedlo přešlo spíše
od nás Němcům než naopak. corset,
středolat. »Válce trojánské* stojí: »Roc unde
suggenie truoc Paris. kontusz orient. (Xenofon Luk.
Starší slavismy zatím opět hynou.* —Jako zajímavost budiž zde uvedeno,
že tato sukně přišla Francie, již velmi záhy, jak
vidíme staré zpěvní hry >Le jeu Robin Marion*
od Adama Haye 1280. Tak nalézáme mno
hých středověkých minnesängrô, jako Ullricha Eschen-
bach, Gottfrieda von Strassburg, Konrada von Wttrzburg,
Heinricha von Neustadt, výraz sukni, suckenie suggenie
psaný, naši sukni. Při Pflug pluh
připisují jak Němci tak Slované prvenství; kdož zví kdy
pravdu? Podobný osud potkal pistoly. Ne
méně sporná jsou slova jako sršeň Hornis, Affe, jíva
Eibe, drop Trappe j. >Deichsel« skryto snad slov, tesati,
v >Kamin* naše kamna komnata. corsetus cursetus, jenž tak jako německá Kílrsche
povstal slov, krzny (Ktlrschner krznař). přídavném jménu lahm
chromý, tuší někteří slov, lom, zlomený, Morgen jitro pojem
mrak, mrkati; Lebkuchen vězí prý první slabice kmen
lip, tedy koláč nejlepšího (lípového) medu.
Stůjtež zde ještě některé hornoněmecké zvlášť rakouské
provincialismy, jako Patscher bačkora, Talkpatsch nemotora,
Kasch čili Gatsch kaše, bláto; Fotzen facka Hornorakušanů;
kratschen (také Sasku: krätschen) rozkročeně, kulhavě cho-
diti; krätschbeinig bočatý; Schentitze žinčice, žíní procezená
ovčí syrovátka, míšeňsky Ráchel rokle, bav.-rakousky Kraxe
krosna, buckelkraxen truckepack, Hosenkraxen= šle., nimž době nejnovější, zejména vlivem
silných českých menšin rakouských městech, přidružuje se
nepřehledný počet nových nových.
Podobně mezinárodním korsetem, franc.
kándys), Mohnsautze mazanec; Štýrsku: ein Gorz Kornes
korec žita, řeckého Kóros míra, Mosche mošna, Graupen
kroupy atd. Zdrobnění »la souquenille*, starý, ošumělý
oděv, vyskytuje dokonce ještě Moliěra, Mariveaua a
jiných novějších autorů, uvádějíc francouzské jazykozpytce
u nemalé rozpaky jakožto název prý ďorigine inconnue . Robin koupí své Marion
»soucanie ďécarlate«, sukni Šarlatovou! Rabelais 1553)
zná ten výraz, ještě Nicot 1600, jenž dal tabákovému
jedu své jméno) >Trésor langue fran^aise* vede
heslo >squenie«.
Ze Němci odebírali své ryby dlouho Slovanů, ze
.402 hofmeister:
ského brsel střep. Jedni odvozují jméno
to vlaské Pistoje Florencie, kdež vskutku bývala kdysi
slavná továrna zbraně, druzí husitských *píšťal*, krát
kých karabinů českých vojsk ponejprv užívaných
