ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 410 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
* —Jako zajímavost budiž zde uvedeno, že tato sukně přišla Francie, již velmi záhy, jak vidíme staré zpěvní hry >Le jeu Robin Marion* od Adama Haye 1280. Ne­ méně sporná jsou slova jako sršeň Hornis, Affe, jíva Eibe, drop Trappe j. kándys), Mohnsautze mazanec; Štýrsku: ein Gorz Kornes korec žita, řeckého Kóros míra, Mosche mošna, Graupen kroupy atd. >Deichsel« skryto snad slov, tesati, v >Kamin* naše kamna komnata. Jedni odvozují jméno to vlaské Pistoje Florencie, kdež vskutku bývala kdysi slavná továrna zbraně, druzí husitských *píšťal*, krát­ kých karabinů českých vojsk ponejprv užívaných. Tak nalézáme mno­ hých středověkých minnesängrô, jako Ullricha Eschen- bach, Gottfrieda von Strassburg, Konrada von Wttrzburg, Heinricha von Neustadt, výraz sukni, suckenie suggenie psaný, naši sukni., nimž době nejnovější, zejména vlivem silných českých menšin rakouských městech, přidružuje se nepřehledný počet nových nových. Při Pflug pluh připisují jak Němci tak Slované prvenství; kdož zví kdy pravdu? Podobný osud potkal pistoly. Robin koupí své Marion »soucanie ďécarlate«, sukni Šarlatovou! Rabelais 1553) zná ten výraz, ještě Nicot 1600, jenž dal tabákovému jedu své jméno) >Trésor langue fran^aise* vede heslo >squenie«. kontusz orient. Podobně mezinárodním korsetem, franc. Ze Němci odebírali své ryby dlouho Slovanů, ze­ . corset, středolat. tamže Kontusch česky kanduš, pol. (Xenofon Luk. Zdrobnění »la souquenille*, starý, ošumělý oděv, vyskytuje dokonce ještě Moliěra, Mariveaua a jiných novějších autorů, uvádějíc francouzské jazykozpytce u nemalé rozpaky jakožto název prý ďorigine inconnue . Stůjtež zde ještě některé hornoněmecké zvlášť rakouské provincialismy, jako Patscher bačkora, Talkpatsch nemotora, Kasch čili Gatsch kaše, bláto; Fotzen facka Hornorakušanů; kratschen (také Sasku: krätschen) rozkročeně, kulhavě cho- diti; krätschbeinig bočatý; Schentitze žinčice, žíní procezená ovčí syrovátka, míšeňsky Ráchel rokle, bav.402 hofmeister: ského brsel střep. přídavném jménu lahm chromý, tuší někteří slov, lom, zlomený, Morgen jitro pojem mrak, mrkati; Lebkuchen vězí prý první slabice kmen lip, tedy koláč nejlepšího (lípového) medu.-rakousky Kraxe krosna, buckelkraxen truckepack, Hosenkraxen= šle. Starší slavismy zatím opět hynou. corsetus cursetus, jenž tak jako německá Kílrsche povstal slov, krzny (Ktlrschner krznař). Sattel sedlo přešlo spíše od nás Němcům než naopak. »Válce trojánské* stojí: »Roc unde suggenie truoc Paris