corsetus cursetus, jenž tak jako německá Kílrsche
povstal slov, krzny (Ktlrschner krznař).* —Jako zajímavost budiž zde uvedeno,
že tato sukně přišla Francie, již velmi záhy, jak
vidíme staré zpěvní hry >Le jeu Robin Marion*
od Adama Haye 1280. Jedni odvozují jméno
to vlaské Pistoje Florencie, kdež vskutku bývala kdysi
slavná továrna zbraně, druzí husitských *píšťal*, krát
kých karabinů českých vojsk ponejprv užívaných.-rakousky Kraxe
krosna, buckelkraxen truckepack, Hosenkraxen= šle.
Stůjtež zde ještě některé hornoněmecké zvlášť rakouské
provincialismy, jako Patscher bačkora, Talkpatsch nemotora,
Kasch čili Gatsch kaše, bláto; Fotzen facka Hornorakušanů;
kratschen (také Sasku: krätschen) rozkročeně, kulhavě cho-
diti; krätschbeinig bočatý; Schentitze žinčice, žíní procezená
ovčí syrovátka, míšeňsky Ráchel rokle, bav. Robin koupí své Marion
»soucanie ďécarlate«, sukni Šarlatovou! Rabelais 1553)
zná ten výraz, ještě Nicot 1600, jenž dal tabákovému
jedu své jméno) >Trésor langue fran^aise* vede
heslo >squenie«. kontusz orient.
Ze Němci odebírali své ryby dlouho Slovanů, ze
.
kándys), Mohnsautze mazanec; Štýrsku: ein Gorz Kornes
korec žita, řeckého Kóros míra, Mosche mošna, Graupen
kroupy atd. tamže
Kontusch česky kanduš, pol. Při Pflug pluh
připisují jak Němci tak Slované prvenství; kdož zví kdy
pravdu? Podobný osud potkal pistoly. (Xenofon Luk.
Podobně mezinárodním korsetem, franc. corset,
středolat. Ne
méně sporná jsou slova jako sršeň Hornis, Affe, jíva
Eibe, drop Trappe j. >Deichsel« skryto snad slov, tesati,
v >Kamin* naše kamna komnata. přídavném jménu lahm
chromý, tuší někteří slov, lom, zlomený, Morgen jitro pojem
mrak, mrkati; Lebkuchen vězí prý první slabice kmen
lip, tedy koláč nejlepšího (lípového) medu., nimž době nejnovější, zejména vlivem
silných českých menšin rakouských městech, přidružuje se
nepřehledný počet nových nových. Tak nalézáme mno
hých středověkých minnesängrô, jako Ullricha Eschen-
bach, Gottfrieda von Strassburg, Konrada von Wttrzburg,
Heinricha von Neustadt, výraz sukni, suckenie suggenie
psaný, naši sukni. Sattel sedlo přešlo spíše
od nás Němcům než naopak. »Válce trojánské* stojí: »Roc unde
suggenie truoc Paris.402 hofmeister:
ského brsel střep. Zdrobnění »la souquenille*, starý, ošumělý
oděv, vyskytuje dokonce ještě Moliěra, Mariveaua a
jiných novějších autorů, uvádějíc francouzské jazykozpytce
u nemalé rozpaky jakožto název prý ďorigine inconnue .
Starší slavismy zatím opět hynou
