Stůjtež zde ještě některé hornoněmecké zvlášť rakouské
provincialismy, jako Patscher bačkora, Talkpatsch nemotora,
Kasch čili Gatsch kaše, bláto; Fotzen facka Hornorakušanů;
kratschen (také Sasku: krätschen) rozkročeně, kulhavě cho-
diti; krätschbeinig bočatý; Schentitze žinčice, žíní procezená
ovčí syrovátka, míšeňsky Ráchel rokle, bav. corsetus cursetus, jenž tak jako německá Kílrsche
povstal slov, krzny (Ktlrschner krznař). Tak nalézáme mno
hých středověkých minnesängrô, jako Ullricha Eschen-
bach, Gottfrieda von Strassburg, Konrada von Wttrzburg,
Heinricha von Neustadt, výraz sukni, suckenie suggenie
psaný, naši sukni.
Ze Němci odebírali své ryby dlouho Slovanů, ze
. Sattel sedlo přešlo spíše
od nás Němcům než naopak.
Podobně mezinárodním korsetem, franc. corset,
středolat.
Starší slavismy zatím opět hynou. přídavném jménu lahm
chromý, tuší někteří slov, lom, zlomený, Morgen jitro pojem
mrak, mrkati; Lebkuchen vězí prý první slabice kmen
lip, tedy koláč nejlepšího (lípového) medu. tamže
Kontusch česky kanduš, pol., nimž době nejnovější, zejména vlivem
silných českých menšin rakouských městech, přidružuje se
nepřehledný počet nových nových. Při Pflug pluh
připisují jak Němci tak Slované prvenství; kdož zví kdy
pravdu? Podobný osud potkal pistoly.-rakousky Kraxe
krosna, buckelkraxen truckepack, Hosenkraxen= šle. Zdrobnění »la souquenille*, starý, ošumělý
oděv, vyskytuje dokonce ještě Moliěra, Mariveaua a
jiných novějších autorů, uvádějíc francouzské jazykozpytce
u nemalé rozpaky jakožto název prý ďorigine inconnue .
kándys), Mohnsautze mazanec; Štýrsku: ein Gorz Kornes
korec žita, řeckého Kóros míra, Mosche mošna, Graupen
kroupy atd.* —Jako zajímavost budiž zde uvedeno,
že tato sukně přišla Francie, již velmi záhy, jak
vidíme staré zpěvní hry >Le jeu Robin Marion*
od Adama Haye 1280. (Xenofon Luk.402 hofmeister:
ského brsel střep. Ne
méně sporná jsou slova jako sršeň Hornis, Affe, jíva
Eibe, drop Trappe j. kontusz orient. »Válce trojánské* stojí: »Roc unde
suggenie truoc Paris. >Deichsel« skryto snad slov, tesati,
v >Kamin* naše kamna komnata. Jedni odvozují jméno
to vlaské Pistoje Florencie, kdež vskutku bývala kdysi
slavná továrna zbraně, druzí husitských *píšťal*, krát
kých karabinů českých vojsk ponejprv užívaných. Robin koupí své Marion
»soucanie ďécarlate«, sukni Šarlatovou! Rabelais 1553)
zná ten výraz, ještě Nicot 1600, jenž dal tabákovému
jedu své jméno) >Trésor langue fran^aise* vede
heslo >squenie«
