ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 410 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tamže Kontusch česky kanduš, pol. Sattel sedlo přešlo spíše od nás Němcům než naopak. corset, středolat. »Válce trojánské* stojí: »Roc unde suggenie truoc Paris. kontusz orient. (Xenofon Luk. Starší slavismy zatím opět hynou.* —Jako zajímavost budiž zde uvedeno, že tato sukně přišla Francie, již velmi záhy, jak vidíme staré zpěvní hry >Le jeu Robin Marion* od Adama Haye 1280. Tak nalézáme mno­ hých středověkých minnesängrô, jako Ullricha Eschen- bach, Gottfrieda von Strassburg, Konrada von Wttrzburg, Heinricha von Neustadt, výraz sukni, suckenie suggenie psaný, naši sukni. Při Pflug pluh připisují jak Němci tak Slované prvenství; kdož zví kdy pravdu? Podobný osud potkal pistoly. Ne­ méně sporná jsou slova jako sršeň Hornis, Affe, jíva Eibe, drop Trappe j. >Deichsel« skryto snad slov, tesati, v >Kamin* naše kamna komnata. corsetus cursetus, jenž tak jako německá Kílrsche povstal slov, krzny (Ktlrschner krznař). přídavném jménu lahm chromý, tuší někteří slov, lom, zlomený, Morgen jitro pojem mrak, mrkati; Lebkuchen vězí prý první slabice kmen lip, tedy koláč nejlepšího (lípového) medu. Stůjtež zde ještě některé hornoněmecké zvlášť rakouské provincialismy, jako Patscher bačkora, Talkpatsch nemotora, Kasch čili Gatsch kaše, bláto; Fotzen facka Hornorakušanů; kratschen (také Sasku: krätschen) rozkročeně, kulhavě cho- diti; krätschbeinig bočatý; Schentitze žinčice, žíní procezená ovčí syrovátka, míšeňsky Ráchel rokle, bav.-rakousky Kraxe krosna, buckelkraxen truckepack, Hosenkraxen= šle., nimž době nejnovější, zejména vlivem silných českých menšin rakouských městech, přidružuje se nepřehledný počet nových nových. Podobně mezinárodním korsetem, franc. kándys), Mohnsautze mazanec; Štýrsku: ein Gorz Kornes korec žita, řeckého Kóros míra, Mosche mošna, Graupen kroupy atd. Zdrobnění »la souquenille*, starý, ošumělý oděv, vyskytuje dokonce ještě Moliěra, Mariveaua a jiných novějších autorů, uvádějíc francouzské jazykozpytce u nemalé rozpaky jakožto název prý ďorigine inconnue . Robin koupí své Marion »soucanie ďécarlate«, sukni Šarlatovou! Rabelais 1553) zná ten výraz, ještě Nicot 1600, jenž dal tabákovému jedu své jméno) >Trésor langue fran^aise* vede heslo >squenie«. Ze Němci odebírali své ryby dlouho Slovanů, ze­ .402 hofmeister: ského brsel střep. Jedni odvozují jméno to vlaské Pistoje Florencie, kdež vskutku bývala kdysi slavná továrna zbraně, druzí husitských *píšťal*, krát­ kých karabinů českých vojsk ponejprv užívaných